TOP 10: Nejlepší filmy roku 2019

Přečtěte si

Recenze: 1917 jako filmová událost Sama Mendese

Nový film Sama Mendese ještě před svou premiérou v našich kinech stihl posbírat spoustu cenných sošek a nadšených ohlasů....

The French Dispatch: Novinka od Wese Andersona se představuje

Jedinečný, snadno rozpoznatelný a těžko zapomenutelný. Tak by se dal definovat Wes Anderson - režisér, který bezesporu utvořil cosi...

Recenze: Modelář – Film Petra Zelenky a jeho přátel provokuje řadu složitých otázek

Petr Zelenka je rozhodně jméno, které v našich končinách rezonuje. Tvůrce s osobitým stylem a působivou filmografií scenáristickou i...

Autor

Letošní žebříčky započneme výběrem nejlepších filmů, které jsme měli možnost vidět během celého roku v českých kinech. Samotný výběr jsme omezili na pouhou desítku, protože nutno uznat, že letošek patřil spíše streamovacím službám (Netflix). A na ně máme pochopitelně také políčeno.

10. Favoritka

Favoritka je nevšední snímek, nazvala bych ho až absurdním. Rozhodně to není film pro každého, hodně záleží na vašem stylu humoru, ale jsem si jistá, že své fanoušky si najde. Myslím si, že se jedná o nejlepší snímek z Lanthimosovy tvorby. Scénář je skvěle napsaný, je těžké napsat postavy tak, abyste je z duše nenáviděli, a při tom vám jich bylo líto. Nejsilnějším bodem jsou bezpochyby herecké výkony. Emma, Rachel a hlavně Olivia, která filmu vládne a královnu zahrála bravurně, klidně bych jí toho Oscara dala. Příběh je navíc doprovázen dobovou hudbou a některé scény jsou zpestřené zvláštními záběry jako například ve stylu rybího oka.

Napsala Tereza Filounková | Recenze | Trailer

9. John Wick 3

Nemá cenu si cokoliv nalhávat. John Wick je a vždy byl především o perfektní, jinde v áčkové produkci téměř neviděné akci. Akci, která se prakticky nezastaví, je brutální, krvavá a dechberoucí. Každý aspekt snímku je tomuto podřízen a právě i tomuto slouží. Efektivitě a až radost působící čistotě scén, mnohdy točené na jeden záběr či s minimem střihů, u nichž se jeden až diví kolik práce a pečlivé průpravy za dílem musí stát. Chad Stahelski, Keanu Reeves a všichni zúčastnění jsou borci, mistři řemesla a já jim to i napotřetí spolkl s navijákem. A to do té míry, že filmu odpustím až absurdní odolnost hlavního hrdiny, jenž by dal jistě “na budku” i Terminátorovi v závěsu s Robocopem. Jakož i fakt, že ke konci vás film možná (tak jako mne) začne maličko nudit a počet lidí, zranění a úderů, kterým hrdina musí v krátké době čelit může působit docela absurdně. To je ovšem v porovnání s tím, o jaký zážitek se jinak jedná, zanedbatelné. Pokud vás bavily předchozí části, neváhejte. Tahle je – vzato kolem a kolem, ještě lepší! Přerod překvapivé, ale docela komorní akčňárny v magnum opus kaskadérského řemesla (a velkou poctu jemu) se daří skvěle a přímočařeji, než by kohokoli napadlo…

Napsal Tomáš Lesk | Recenze | Trailer

8. Tenkrát v Hollywoodu

Za sebe mohu říci, že ač jsem si snímek opravdu velmi užil a kino ještě jednou dvakrát navštívím, tento snímek se mezi nejlepší tarantinovky nezařadí. Snad poprvé jsem měl dojem, že by to celé v skoro tří hodinové stopáži mohlo být přece jen o něco kratší a tolik by to nevadilo. Film je hodně často v recenzích a článcích v rámci Tarantinovy filmografie přirovnáván k Pulp Fiction, tempem a stylem vyprávění má ovšem nejblíže spíš k Jackie Brown. Na druhou stranu, pokud jste znalcem westernů a vůbec filmů z padesátek a šedesátek, tak každý detail, dobový plakát, narážku či citaci, kterými je film doslova napěchovaný, si dokonale užijete. Tohle je prostě film od fajnšmekra fajnšmekrům. Pokud se v oné etapě filmové tvorby orientujete hůře, zůstane dlouhý, řemeslně perfektně natočený a zahraný film se skvělým dobovým feelingem a geniálně efektním finále, které je úžasně překvapivé a jednoduše povedené (o dokonalém soundtracku nemluvě). Násilí a brutalita, k níž ve filmu dojde jen směle odráží, jak se vše odehrálo i ve skutečnosti. Jen jak je samozřejmě u Tarantina zvykem, tady je vše trošičku jinak (jak už napovídá samotný název, evokující začátek pohádky). A stojí to za to.

Napsal Tomáš Lesk | Recenze | Trailer

7. Složka 64

Snímek Složka 64 patří ke klenotům žánru severských kriminálek. Přirozenou cestou a poctivým přístupem zkoumá současné společensko-politické problémy aplikované na syrový detektivní příběh s mírně krkolomnou zápletkou točící se kolem trojice mumifikovaných mrtvol v centru Kodaně. Sympaticky rošťácká ústřední vyšetřovací dvojice se svými poskoky odkrývá skandální pozadí příběhu, který sice postrádá nějakou geniální nadčasovost, ale o to víc je snad až děsivě aktuální. Pokud jste – jako já – neviděli předchozí díly série, tak vůbec nezoufejte a vyrazte do kina. Nejlépe v trochu depresivní náladě, kterou atmosféra Složky 64, snad i díky nechutně naivnímu finále, spolehlivě zadupe do země.

Napsal Martin Steinbach | Recenze | Trailer

6. Rocketman

Rocketman je jiný než většina podobných počinů. Ale v tom zásadním se jim přesto podobá. Se všemi klišé, šablonami, ale i klady, jež k tomu patří. Není to ani tak biografický snímek, jako spíš fantasy muzikál. Ale je vlastně přes to všechno překvapivě i mnohem dynamičtější než Bohemian Rhapsody. Tedy až na závěr, kterému chybí nějaké výraznější finále. Snímek skončí s hlavním hrdinou zpátky na vrcholu a vy si při klasické obrazové rekapitulaci a srovnávání fotek z filmu s těmi reálnými říkáte, zda je to už všechno. Chybí tu nějaká výraznější tečka, moment, který by snímek definoval podobně, jako příběh Freddieho a jeho kolegů vystoupení na koncertě Live Aid. Navíc (jakkoli cynicky to teď může znít) Elton narozdíl od Mercuryho stále žije, a tak tu není taková ta smutná (ale pro diváka skoro až elektrizující) přítomnost umělcova skonu, na který se u Queenů odkazovalo, byť ve filmu reálně smrt nebyla. Ale to je drobná výtka. Rocketman se povedl, mnohem víc než poctou tvorbě je spíš takovým barvitým ohlédnutím se za životními eskapádami jedné hudební legendy. Žádné stavění pomníku, ale smíření se se svým údělem. A Taron Egerton je velký jak herecký, tak pěvecký talent.

Napsal Tomáš Lesk | Recenze | Trailer

5. Le Mans ’66

Le Mans ’66 je nádherně natočeným filmem, z něhož přímo čiší ryzí filmové řemeslo. Jde o film, na který nejen, že se skvěle dívá, ale funguje i po všech ostatních stránkách. Na ploše bezmála tříhodinové stopáže nepostrádá ani na okamžik dynamiku a napětí. Je filmem o lásce k závodění, ale i přátelství. Poskytuje příběh plný zvratů a zákulisního boje z prostředí automobilek a konstrukčního týmu Fordu, který je těžko uvěřitelný, byť dramatický oblouk zde zřejmě napsal sám život. Ať už se vyobrazované události udály tak jako na plátně či ne, postavy díky skvělému scénáři a castingu působí uvěřitelně a reálně. Zejména pak chemie mezi Damonem a Balem vykreslovala takové to správné chlapácké kamarádství. Líbilo se mi, že na rozdíl od jiných životopisných filmů se zde nekončilo oním velkým závodem, ale i tím, co následovalo. Kdo zná další osud Kena Milese, ví. Tenhle film výrazně vyčnívá z řady popcornovek a mainstreamových filmů, přičemž se jedná o jeden z nejvýraznějších a nejlepších počinů, jaké do konce roku v kině uvidíte. Stojí za pozornost.

Napsal Tomáš Lesk | Recenze | Trailer

4. Avengers: Endgame

Avengers: Endgame jsou skutečně velkolepě precizním uzavřením jedné dekády a 22 filmů do tříhodinové, epické mozaiky. Technicky (efekty ukazují, co vše je dnes se CGI možné) je film samozřejmě vypiplaný do posledního detailu. Veze se na vlně očekávání a nostalgie. Přitom ale dává fanouškům plnou náručí přesně toho, po čem touží. Uzavírá některé debaty, které se na základě filmů vedly (vězte, že hned několik geekovských fantazií je zde splněno měrou vrchovatou), nebojí se ale dělat nejen dílčí změny ve vzhledu postav, ale opravdové kotrmelce. Dějové, charakterové, zkrátka všechny. O tomhle filmu se bude ještě hodně mluvit. Používá totiž ty na první pohled nejlacinější způsoby, jak navázat na předešlé události, přičemž se mu nějakou záhadou daří být nepředvídatelný a jedinečný. Skutečně jsem se snad poprvé o některé hrdiny bál. Protože jsem nevěděl, kdo přežije. A místy jsem byl opravdu překvapen. A ten závěr? No, na ten si počkejte do kina. Je to síla. Jako celý tenhle film. Marvel mě někdy i nebavil, vadila mi šablonovitost většiny sólovek. Tady to neplatí. Tohle mě dostalo. Kevin Feige a Russoové dokázali nejen splnit, ale dost možná i předčit očekávání. A to rozhodně není málo. Pokud máte rádi MCU, sednete si na zadek…

Napsal Tomáš Lesk | Recenze | Trailer

3. Joker

Joker stojí pochopitelně krom atmosféry na skvělém hereckém výkonu Joaquina Phoenixe, který dost možná strčí do kapsy všechny ostatní filmové představitele této role. Jeho největší devizou je paradoxně i to, co z něj dělá tak dobrý film – to, že není příliš komiksový. Je tragikomedií jednoho pohnutého osudu bezvýznamného, nemocného člověka, který se dostane do epicentra velkých událostí – a poté je jejich symbolem a naoko nezúčastněným hybatelem, jenž po pátrání po vlastní minulosti a identitě propadá do náruči šílenství. Dále doodhaluje řadu odstínů ikonické postavy, kterou zná prakticky každý, kdo není úplně lhostejný vůči moderní popkultuře. Zasazení do komiksového universa DC a spjatost s jistým hrdinou (už v traileru můžeme vidět malého Bruce Waynea) je patrné v samotném závěru, kdy vše tak nějak zapadne a vliv hlavního protagonisty se naplno projeví. Nekompromisní, krvavý a brutální – takový je odvážný film, který se přes to všechno nebojí být nesmírně nápaditý a v mnoha ohledech má i revoluční potenciál. Mnohé fandy komiksu sice nepotěší, ale jinak osobně těžko nacházím negativa. Ohlasy z Benátek rozhodně nelhaly. Tohle je filmová událost.

Napsal Tomáš Lesk | Recenze | Trailer

2. Zelená kniha

Tato road movie si všechny filmové ceny a nominace beze sporu zaslouží. Mimo jiné se zabývá temným obdobím amerických dějin, aniž by příliš moralizovala a rozdělovala strany problému čistě na “dobré a zlé”. Farelly dokázal film výborně herecky obsadit a jsou to právě výkony Mortensena a Aliho, které dokázaly příběh Vallelongy a Shirleyho pozvednout na vyšší úroveň. Takže pokud jste jejich fanoušky, nebo máte rádi období šedesátých let v USA, snímky o rasové problematice, či třeba všechno najednou, doporučuji určitě Zelenou knihu v kinech navštívit. Jinak kromě kvalitní podívané přijdete i o pohled na vysloužilého Aragorna s pivním břichem a neuvěřitelným apetitem.

Napsala Lenka Hrůzová | Recenze | Trailer

1. Parazit

Vítěz festivalu v Cannes je jiný. Ani ne tak originální, jako svěží. Pohlcující. A velmi zábavný. Jde o výtečný pokrm, uvařený z velmi různorodých ingrediencí, které ovšem jedna druhou ničím neruší a skvěle fungují jako celek. Sice to pro mne osobně není film roku, přesto jde o zajímavý úkaz. Srovnání s mým nejoblíbenějším režisérem je docela namístě. Jednak díky obtížné žánrové definovatelnosti a zaškatulkovatelnosti, ale i odvážné nepředvídatelnosti. Trochu zamrzí místy poněkud absentující napětí a byť je finále skvěle vygradované, příliš ostře kontrastuje s první polovinou filmu, kde se toho tolik nedělo. Přesto – Parazit je filmem, který je prostě nejlepší prožít. Pocítit jej na vlastní kůži se vší symbolikou v toto rčení vloženou. Vykašlete se na pochvalné recenze a komentáře na databázích. Jděte na něj. Jednou. Dvakrát. A pak zkoumejte rozdíl mezi tím, jak na vás při obou zhlédnutích zapůsobil. Já to mám v plánu, a přestože se jedná o výborný a zábavný filmový zážitek (ten film má prostě zdánlivě vše, co od tohoto sousloví můžete chtít), něco mi tam chybělo. A to něco se dost možná projeví po opakované projekci (podobně jako u tarantinovek, kde jsem některé opravdu plně docenil později)…

Napsal Tomáš Lesk | Recenze | Trailer

Nevešlo se: Diego Maradona, Slunovrat, Vlastníci.

1 komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Čtěte také