Recenze: Slunovrat – Zvrácená komedie, která moc neví, čím chce být

Děsivé dědictví bylo pro mne hororem roku. Nesmírně poutavá, svízelná a dramatická podívaná, jejímž hlavním motivem byl rozpad rodiny, ve mne zanechala dosti znepokojivé pocity a rezonovala v mé hlavě ještě několik dní po zhlédnutí. Touto výbornou a geniálně gradující podívanou naprosto nemainstreamového rázu si mě Ari Aster získal. Když pak byl oznámen jeho nejnovější film, který postupně sklízel samé pochvalné recenze, nemohl jsem se dočkat. Jak to nakonec dopadlo?

Slunovrat je rozhodně jedním z nejdivnějších filmů, co jsem kdy viděl. Ale bohužel ne v dobrém slova smyslu. Největší zádrhel je asi v tom, jak je celý počin prezentován. Už v pochvalných citacích v oficiálních prospektech se píše, že jde o horor. Jiný. Zvrácený. I samotný trailer je koncipován a sestříhán tak, že přímo evokuje výtečnou hororovou podívanou. Ona to ale bohužel není pravda. Jedná se o podivný slepenec, který má místy mnohem blíže až k černohumorné absurdní komedii, než k mysterióznímu hororovému dramatu. Některé scény jsou dovedeny ad absurdum a divák si kolikrát prostě nemůže být jistý, zda se náhodou nedívá na další díl ze série parodií Scary Movie. Na(ne)štěstí je vidět, že si autoři skutečně dali velmi záležet s vytvořením fiktivní švédské komunity, vycházející ze skutečného tamního folklóru, která má něco do sebe a přímo z něj čiší potenciál pro vydařený horor.

Je zřejmé, že autor má prostě smysl pro šíleně černý humor a že si tak trochu tvoří žánr sám pro sebe. Jenže vždycky by ideálně mělo něco převládat. Aby byl výsledný počin nějak smysluplně uchopitelný. Alespoň trochu. Na rozdíl od Děsivého dědictví, které bylo přes to všechno jasně vymezené a dobře vědělo, čím je, Slunovrat to prostě neví. Balancuje na hranici hned několika různých filmů a do žádného nevkročí úplně. Mohl by to být docela dobře slasher, černá komedie, ale i drama o postupném rozpadu toxického vztahu a vyrovnávání se s jeho následky. Scény, které ve vás budí hurónský smích tak střídají až povážlivě vážné momenty jako vystřižené z nějakého melodramatu. Do toho jsem měl velký problém s postavami, z nichž mi jednak krom hlavní hrdinky na nikom opravdu nezáleželo a jejich osudy mi byly docela volné, ale hlavně se v některých momentech, leckdy poměrně zásadních, chovají protagonisté jako po lobotomii. A pravidelným užíváním omamných látek, jež je v ději přítomno, se to moc omluvit nedá.

Co se ale zase nedá upřít, je skvělá řemeslná práce. Slunovrat je opravdu nádherně natočený. Nejde jen o výbornou práci s kamerou a střihem, ale i o exteriéry a interiéry, kdy byla severská vesnice zbudována „od nuly“ v perfektně vybraných maďarských lokacích. Tady si skutečně filmaři dali práci, aby celé prostředí fungovalo co možná nejautentičtěji. Atmosféra by tu do značné míry přítomna byla. Nicméně do té nervy drásající síle Asterova předchozího počinu má daleko. Mnohem víc se blíží Aronofského filmu matka! U toho jsem měl rovněž pocit, že úplně nepobírám směr, jakým se to celé ubírá. Jde o něco, co by se dalo směle šoupnout do zásuvky WTF filmů. Protože přesně tento výraz mi nejen na konci, ale po většinu stopáže letěl hlavou.

Verdikt

Pokud jste viděli Děsivé dědictví a těšíte se už dle upoutávky na něco podobného, budete zklamáni. Vykašlete se na to, jak je Slunovrat prezentován a jděte na něj jako na zvrácenou komedii. Pak zklamáni nebudete. Počítáte-li se mezi fanoušky hororů, pak podobně jako já budete čelit velkému zklamání u filmu, který nezapře výbornou počáteční atmosféru a skvělou technicky precizní filmařinu, kterým podráží nohy scénář a až překvapivě hloupě předvídatelné zvraty (což je spolu se stupidním chováním postav v určitých momentech docela vražedné kombo – racionálně se zachovají jen dvě vedlejší postavy, zatímco ostatní protagonisté se v klídku nechají odbýt vysvětlením jak pro pětileté děti), ale hlavně celková neucelenost, která se snadno maskuje za tvůrčí záměr a jedinečnou práci. Dočtete se třeba, že jde o revoluční hru se žánry. Dle mého tomu tak není. A pokud je, tak jsem se tentokrát s Ari Asterem minul velmi širokým obloukem (ví se, že tento film mu posloužil jako terapie po obtížném rozchodu, což možná o lecčems vypovídá). Doufám, že příště se víc přiblíží svému debutu, protože v tomhle mladém filmaři nemalý potenciál je. A málem bych zapomněl, Florence Pugh v hlavní úloze je prostě výborná a pokud by její přerod z depresemi zmítané dívky, vyrovnávající se s tragickou událostí v klidnou ženu byl uchopen méně šíleně, než v bezesporu alegorickém a celkově prapodivném finále, bylo by to skvělé. Její herecký výkon ovšem film drží velkou většinu času nad vodou.

Slunovrat/ Midsommar
Trailer
USA, Maďarsko 2019, 147 min
Drama / Mysteriózní
Režie: Ari Aster
Scénář: Ari Aster
Hrají: Florence Pugh, Jack Reynor, Will Poulter, William Jackson Harper, Vilhelm Blomgren, Julia Ragnarsson, Björn Andrésen, Archie Madekwe, Anna Åström, Henrik Norlén, Liv Mjönes, Louise Peterhoff, Ellora Torchia, Gunnel Fred, Isabelle Grill, Anki Larsson, Lars Väringer, Mats Blomgren, Tove Skeidsvoll, Anders Beckman, Rebecka Johnston, Hampus Hallberg, a další.