Recenze: Rocketman (2019) – Další Bohémská rapsodie?

Rocketman je po veleúspěšné Bohemian Rhapsody dalším biografickým hudebním filmem, který se soustředí okolo života jedné velké ikony. V tomto případě nejde o nikoho menšího, než o legendárního Eltona Johna. Se zmíněným loňským hitem má Rocketman mezi mnohým společnou jednu docela zásadní věc. A sice osobu režiséra Dextera Fletchera, jenž jej natočil. Zopakuje se tedy úspěch i v tomto případě?

Ačkoli je u snímku o Freddiem Mercurym všude uváděn Brian Singer, faktickým režisérem je právě Fletcher, který po něm film dokončoval, a jenž i podle štábu nese skutečné zásluhy za dokončení projektu. Bohemian Rhapsody ovšem i přes obrovské tržby (při docela nízkém rozpočtu se jednalo o 7. nejvýdělečnější film roku) a proměněné oscarové nominace (v čele s Ramim Malekem za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli) sklidil dosti smíšené ohlasy ze strany kritiků zejména pro svou nepřesnost v porovnání s realitou a ve světle když ne pozměnění, tak alespoň překroucení řady událostí v životě nejen kapely, ale i Freddieho.

U Rocketmana byl Elton John přítomen jako výkonný producent (což byli Brian May a Roger Taylor u B. R. také) a přesto se nemohu vyhnout dojmu, že zde se glorifikovalo méně. Celý počin je pojat jako jakási terapie, kdy se hlavní protagonista zpovídá ze svého života a ve finále dochází k jakémusi usmíření dvou osobností v něm – extravagantního, sebestředného a bohémského umělce s introvertním vnitřním dítětem. Co do struktury vyprávění si s sebou Rocketman přinesl ještě pár zajímavých prvků. Jedním z nich je fakt, že jde z velké části o muzikál. Ano, o muzikál. Osobně tenhle typ filmu nemusím proto, že zpívané dialogy a scény rozmělňují dynamičnost narace.

Tady to ale neplatí. Písně jsou do děje zapracovány natolik citlivě, že přímo souzní nejen s momentálním rozpolžením (nejednou přejde vyhrocená dramatická scéna přímo do zpěvu), ale i reagují na příběh. Film navíc někdy přejde až do fantaskní roviny, takže není problém přijít s takovými okamžiky, jako když se kupříkladu celé publikum začne vznášet, či kdy Elton John vzlétne k oblakům. Za zmínku také stojí zvláštně psychedelické a nenavazující přechody scén, kdy zpěvák kupříkladu zkolabuje, jede do nemocnice, a následně ho personál oblékne do kostýmu a on jde vzápětí plynule vystupovat. Jakkoli to zní šíleně, funguje to, není problém se v dění orientovat a počinu to nijak neubírá na soudržnosti a ucelenosti dramatického oblouku. Ten se soustředí spíš na zpěvákovy životní kotrmelce ať už na pódiu, či v komplikovaném osobním a rodinném životě. Takže čekejte spoustu drog, sexu, roztržek a podobně. Trošku zamrzí že za oponu tvorby písní se tu moc nenahlíží. Ale tak či tak výsledná funkčnost celého filmu vypovídá o schopnostech režiséra udržet tolik zdánlivě nesourodých prvků pohromadě.

A když už jsme zmínili fakt, že se jedná z velké části o muzikál – tedy se tu hodně živě zpívá a tančí, musíme se zastavit u hlavního protagonisty. Taron Egerton je fenomenální a dle mého je klidně možné, že i on bude vážným adeptem příštích Oscarů. Ačkoli je pohlednější než skutečný Elton John, dokázal se mu vzhledem a hereckým výkonem přiblížit snad ještě víc, než Rami Malek Freddiemu Mercurymu. A bylo pro mne obrovským překvapením, jak dobře Egerton umí zpívat. Až jsem si nejednou podupával do rytmu. A to pro mne John není zdaleka takovou srdcovkou, jako Queen. Zkrátka a dobře – obsazení hlavní role nemohlo dopadnout lépe.

Páteří snímku je pak Eltonův vztah se dvěma konkrétními lidmi. Jedním z nich je jeho celoživotní kamarád a textař Bernie Taupin, kterého hraje Jamie Bell. Nu a tím dalším je postava, jež ještě spojuje Rocketmana s několikrát vzpomínaným biosnímkem Queenů. Ano, je to postava Johna Reida, manažera, s nímž jak slavná skupina, tak Elton John spolupracovali. U Johna se ovšem jednalo i o vztah partnerský a poměrně komplikovaný. V tomto snímku se jedná vlastně o postavu zápornou, byť za ním zároveň z velké části stojí i zpěvákův fenomenální úspěch. Tento reálný charakter v tomto případě ztvárnil zejména fanouškům Hry o trůny či Popelky známý Richard Madden.

Verdikt

Rocketman je jiný než většina podobných počinů. Ale v tom zásadním se jim přesto podobá. Se všemi klišé, šablonami, ale i klady, jež k tomu patří. Není to ani tak biografický snímek, jako spíš fantasy muzikál. Ale je vlastně přes to všechno překvapivě i mnohem dynamičtější než Bohemian Rhapsody. Tedy až na závěr, kterému chybí nějaké výraznější finále. Snímek skončí s hlavním hrdinou zpátky na vrcholu a vy si při klasické obrazové rekapitulaci a srovnávání fotek z filmu s těmi reálnými říkáte, zda je to už všechno. Chybí tu nějaká výraznější tečka, moment, který by snímek definoval podobně, jako příběh Freddieho a jeho kolegů vystoupení na koncertě Live Aid. Navíc (jakkoli cynicky to teď může znít) Elton narozdíl od Mercuryho stále žije, a tak tu není taková ta smutná (ale pro diváka skoro až elektrizující) přítomnost umělcova skonu, na který se u Queenů odkazovalo, byť ve filmu reálně smrt nebyla. Ale to je drobná výtka. Rocketman se povedl, mnohem víc než poctou tvorbě je spíš takovým barvitým ohlédnutím se za životními eskapádami jedné hudební legendy. Žádné stavění pomníku, ale smíření se se svým údělem. A Taron Egerton je velký jak herecký, tak pěvecký talent.

Rocketman
Trailer
Velká Británie / USA, 2019, 120 min
Životopisný / Drama / Hudební
Režie: Dexter Fletcher
Scénář: Lee Hall
Hrají: Taron Egerton, Richard Madden, Bryce Dallas Howard, Jamie Bell, Steven Mackintosh, Gemma Jones, Kamil Lemieszewski, Luke White, Stephen Graham, Harriet Walter, Tate Donovan, Charlie Rowe, Jess Radomska, Jimmy Vee, Tom Bennett, Kit Connor, Layton Williams, Jason Pennycooke, a další