O tom, že Queen byli a jsou jednou z největších, nejvýznamnějších, a prostě “nej” hudebních skupin všech dob, není sporu. Jakož i o tom, že Freddie Mercury byl velkou, kontroverzní a zajímavou osobností a umělcem, který na úspěchu světoznámé kapely měl podíl lví, a možná i největší. Jak se potom povedl snímek režiséra Bryana Singera, jenž má být nejen portrétem zpěváka, ale klade si za cíl i mapovat období vzestupu až po největší slávu skupiny, pomyslně vrcholící právě v polovině osmdesátých let?

Předně je zajímavé hodnotit film, který je poměrně široce rozkročen do několika rovin. Nejen proto, že v něco málo přes dvě hodiny dlouhé stopáži (která utíká překvapivě rychle) mapuje období, čítající celkem patnáct let. Ale i proto, že ačkoli hlavním protagonistou je samozřejmě Mercury, není film pouze o něm, ale i o Bryanu Mayovi, Rogeru Taylorovi, Johnu Deaconovi a dalších blízkých osobách, jež měly přímý podíl na všem, co se okolo Queen dělo. Ať už jsou to klaďasové, nebo záporáci…

Jedno je předně nutno podotknout a vlastně tak trochu i vytknout. Bohemian Rhapsody je uhlazená. Není kontroverzní ani provokativní. Je zde velice patrná snaha o to, zachovat odkaz nejen Freddieho, ale skupiny jako takové. To, co se krom tvůrčích neshod ukázalo být důvodem odchodu do hlavní role původně obsazeného Sachy Barona Cohena, jenž chtěl mnohem drsnější a naturalističtější podívanou, se potvrzuje. Nicméně snímku i tak slouží ke cti, že nepopírá užívání drog. Nepopírá problémy a neshody mezi jednotlivými členy, ani se nesnaží zakrýt skandály a mediální hon okolo frontmana. Jen se to vše odehrává v pozadí a místy třeba i v náznacích, bez doslovnosti nebo snahy šokovat. Ono se vlastně není čemu divit, když se na filmu pánové z Queen přímo podíleli (jmenovitě tedy Brian May a Roger Taylor). Netlačí se tak tolik na pilu ohledně “temnější stránky věci,” k čemuž podle původního scénáře, na kterém se Cohen podílel, dojít mělo. Namísto toho hlavní roli převzal Rami Malek a výsledkem tak sice není hudební “Vlk z Wall Street” s bujarými večírky, kde se nosí talíře plné kokainu, ale spíše jde o láskyplný pohled do minulosti, který vyzdvihuje zejména to krásné v mnohem příznivějším světle.

To má za následek, že Bohemian Rhapsody možná neudělá díru do světa, ale potěší zejména fanoušky skupiny. Proč? Protože to je skvěle a citlivě natočený snímek, který mne osobně dojal až k slzám nejen díky hudbě (co si budeme povídat, tenhle film měl předem jistý nejlepší filmový soundtrack), jež je umě zakomponována, ale také díky nesmírně přiléhavému castingu a s ním přímo spojeným hereckým výkonům, jimž jednoznačně dominuje právě Malekův Mercury. Upřímně, když na vás z plátna přímo čiší pohlcující atmosféra, jež vás přímo vtáhne do děje a přinutí vás koncerty prožívat přímo, je to zážitek který tak trochu boří hranici mezi divákem a plátnem. Pokud se něco takového podaří životopisnému hudebnímu snímku, je to pro mne znamení, že to prostě není špatný film. Naopak. U některých záběrů jsem si popravdě nebyl jistý, zda se dívám na dobový záznam, nebo herce. Až tak dobrý Malek spolu se zbytkem obsazení je.

Navíc se nedá říct, že by šlo o plochý počin. To ani omylem. Ač je spousta věcí řečena, zároveň se předpokládá že o zde ztvárněných osobnostech, ale i zobrazovaných událostech něco víte. Což je také plus. Dle mého se podařilo skvěle vybalancovat hranici mezi přílišným nahlížením do pozadí toho všeho (na které je holt (silně cynicky řečeno) dokud všichni zbývající Queen a pozůstalí po Freddiem žijí, ještě brzy) a patetickou poklonou. Ostatně ač je snímek nesmírně dojemný zejména díky podmanivému Malekovu ztvárnění a citlivosti přístupu k výchozí látce, není příliš “slzy tlačícím,” proč? Protože v závěru se nám sice dostane krize a téměř rozpadu skupiny (ať už k tomu v reálu došlo, nebo ne), ale následný vrchol utváří skvěle zrekonstruovaný sestřih koncertu Live Aid, kde se Queen předvedli v dost možná největší formě a dodnes je jejich vystoupení zde považováno za jednu z nejlepších show, co kdy lidstvo vidělo.

Dojde na drama, smutek, nemoc a rozkol ve skupině. Ale nedostane se nám pohledu na Freddieho chátrání a smutný konec (pokud si přejete jej vidět v posledních dnech, stačí mrknout na barevné záběry z natáčení videoklipu “These Are The Days Of Our Lifes”). Namísto toho padá opona právě v tom nejlepším a tak jak by si dost možná Freddie Mercury přál, abychom si ho pamatovali: plný života, síly a v největší slávě. Špatné je možná nějaké to fabulování (celá zápletka ohledně Mercuryho “odtrhnutí se” od skupiny kvůli vydání sólového alba (zatímco v reálu vyšlo jiným členům mnohem dřív), nebo kupříkladu diagnóza AIDS, ke které došlo až v roce 1987, tedy po Live Aid, ne před ním), to nepopírám. A mrzí mne to. Na druhou stranu je to stále film a ne věcný dokument, takže tu musí být nějaký dramatický oblouk, a navíc- pořád je to Hollywoodský film, nad kterým měli přímý dohled May s Taylorem, takže…

Verdikt

Bohemian Rhapsody není dokonalým filmem. To je třeba si objektivně přiznat, a je to i důvod, proč snímku, který mne v kině dojal k slzám (Queen je moje krevní skupina, co nadělám) neudělím plné hodnocení. Zdaleka nejde tolik na dřeň, jak by mohl. Na druhou stranu je to skvěle natočený a sestříhaný portrét jednoho legendárního a revolučního hudebního uskupení, jež se natrvalo zapsalo do dějin. Pokud máte jejich hudbu rádi, budete nadšeni. Pokud ne, dostane se vám i tak nadprůměrného životopisného dramatu. A to není málo, smíšeným recenzím kritiků ze zámoří navzdory. Jde o milý, úsměvný, nostalgický, zábavný a dle mého vpravdě krásný film, který přesně odráží vzpomínky, jež si asi Freddieho přátelé přejí zachovat. Možná jsme chtěli něco jiného, dramatičtějšího a revolučnějšího, ale ve výsledku to mně osobně až tak nevadí. A tak se na závěr zeptám- je to vlastně špatně? Je to opravdu sladce hravá zhýralost, jak jsme napsali v titulku k jednomu z trailerů na tento film? Inu, posuďte sami v kině…

Bohemian Rhapsody
Trailer
Velká Británie, USA, 2018, 134 min
Drama / Životopisný / Hudební
Režie: Bryan Singer
Scénář: Anthony McCarten
Hrají: Rami Malek, Lucy Boynton, Joseph Mazzello, Mike Myers, Ben Hardy, Aidan Gillen, Gwilym Lee, Tom Hollander, Allen Leech, Jess Radomska, Aaron McCusker, Michelle Duncan, Max Bennett, Ace Bhatti, a další.

PŘEHLED RECENZE
Tomáš Lesk
90 %
Předchozí článekTrailer #3: Bohemian Rhapsody (2018) – Freddie Mercury si podmaňuje svět
Další článekRežisér Šíleného Maxe chystá epickou fantasy
Jsem pisálek, snílek, knižní a filmový skoro-všežrout se slabostí pro tvorbu Quentina Tarantina, dále seriál Doctor Who, a zarytou nenávistí vůči béčkovým slasherům a špatně použité třaslavé kameře. Ve volném čase hraji hokej, čtu a zírám.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here