Netflix má na svém kontě nový divácký hit – Čas říznout, který se během pár dní od premiéry vyšplhal na vrchol žebříčku sledovanosti. Jestli si na něj nikdo do týdne nevzpomene, asi to nikoho nepřekvapí. Jak prozrazují ohlasy – pokud vám není třináct, není moc o co stát.
Film sleduje příběh Lucy (Madison Bailey), ambiciózní středoškolačky, která žije ve stínu své sestry Summer (Antonia Gentry) – kdysi nejoblíbenější dívky na škole, než ji ještě před Lucyiným narozením brutálně zavraždil sériový vrah. Lucy se jednoho dne vypraví na místo, kde k tragédii došlo, a objeví tam stroj času, který ji přenese zpět do roku 2003, pár dní před sestřinou vraždou. Spolu se svým kamarádem Quinnem (Griffin Gluck), nadšencem do videoher a filmů, se pokusí Summer zachránit a zároveň najít cestu zpět do přítomnosti – i za cenu vlastního bezpečí.
Lucy postupně zjišťuje, že podle „logiky Návratu do budoucnosti“ by její existence mohla být ohrožena. Její rodiče ji totiž počali jako náhradu za Summer po její vraždě, což znamená, že pokud se Summer podaří zachránit, Lucy by se nikdy nenarodila. Tím však překvapení nekončí – film se stále hlouběji ponořuje do časových paradoxů, až se zdá, že si s nimi přestává dělat starosti. Místo toho nechává některé otázky otevřené, což zase tolik nevadí: koneckonců, jde o slasher, kde precizní vysvětlení časových záhad není hlavním cílem.
Čtěte také: Tento hororový skvost převrací pravidla žánru naruby. Fanoušci už léta volají po pokračování
Nezáleží na tom, jak Lucy zjistí, že by mohla přestat existovat, ale na tom, jak si poradí s volbou, zda zachrání svůj vlastní život, nebo život své sestry. Scénárista Michael Kennedy rozvíjí témata podobná těm z jeho předchozího vánočního hororu It’s A Wonderful Knife. Ukazuje nám město ve dvou verzích – jedno plné života a druhé poznamenané vrahovým řáděním, a nabízí možnost nahlédnout do odlišných verzí života lidí, které by za jiných okolností nemusely existovat.
Time-travel slasher sám o sobě není novinkou. Podobný přístup použil loňský film Naprostý zabiják. Hlavní rozdíl je v období – zatímco Čas říznout se odehrává v roce 2003, Naprostý zabiják situuje svůj děj do osmdesátých let. Asi nejznámějším zástupcem tohoto subžánru z posledních let je film Všechno nejhorší, který se dočkal i pokračování, nebo hororová komedie Poslední nás zachrání.
„Ten děj nedává vůbec smysl,“ hodnotí snímek jeden z uživatelů Kinoboxu. „Na jednu stranu tu máme cestování v čase a na druhou stranu paralelní vesmír. Bohužel si tvůrci nepoložili ani základní otázky, aby vyřešili trhliny v ději, které jsou nejvíce znatelné v poslední třetině filmu.“ Uživatel s přezdívkou AtemuLukas dodává: „Vraha uhodnete v polovině filmu, protože to je sice absurdní, ale zároveň nejvíce logické řešení.“ Čas říznout má na Kinoboxu podprůměrných 46 %.
