Horor Chata v horách přinesl do světa slasherů nečekaně svěží závan originality, když si pohrál se všemi zavedenými žánrovými pravidly, která dlouhá léta formovala očekávání diváků. Režijní debut Drewa Goddarda, známého scénáristy filmů jako Monstrum, Světová válka Z či Marťan, dokáže i po třinácti letech od své premiéry zaujmout a překvapit – zraje jako víno a zůstává nadčasovým kouskem. Pustit si ho nyní můžete třeba na Voyo a Canal+ (Skylink).
Chata v horách, která navázala na tradici hororů Sama Raimiho (Evil Dead) a Wese Cravena (Vřískot), je především příjemně zábavnou podívanou. Není to však příjemnost sadistická, kdy sledujeme monstrum trhat oběti na kusy. Goddard nás vybízí spíše k tomu, abychom si vychutnali množství odkazů na klasiku hororu, nenucenou dekonstrukci žánru a sarkastickou kritiku současného hororu, který často spoléhá na nesmyslné násilí a předvídatelná řešení.
Chata v horách je pro hororový žánr tím, čím byl Moulin Rouge! (2001) pro muzikál nebo Kick-Ass (2010) pro superhrdinské filmy – koláží charakteristických prvků žánru, která se však zároveň snaží o inovaci a ukázání nové cesty. Titulní chata (a les) se stává laboratoří, kde tvůrci experimentují nejen s postavami, ale i s podstatou samotného hororu. Už první scény filmu naznačují, že „něco tu nehraje.“ Příběh začíná na záhadné základně, kde dva muži v bílých pláštích diskutují o tajemném projektu, který má brzy začít. Tento zdánlivě nesouvisející vedlejší děj se postupně prolíná s příběhem party přátel, kteří vyrážejí na víkend do hor.
Čtěte také: Originální horor z pohledu nadpřirozené bytosti vypadá děsivě. Přichází od věhlasného režiséra
Ani tito přátelé nejsou zcela obvyklí hrdinové. „Tvrďák,“ „mozek,“ „šašek,“ „děvka“ a „panna“ – takové jsou archetypy (nebo spíše stereotypy) postav v survival hororech. Jenže už v úvodních scénách se ukazuje, že tvrďák (Chris Hemsworth) je inteligentní student, který má své názory na vědecké publikace, a mozek (Jesse Williams) není žádný plachý intelektuál, ale naopak sportovně nadaný mladík. Šašek (Fran Kranz) je sice narkoman, ale současně nejracionálnější člen party. Panna (Kristen Connolly) už má první milostnou zkušenost za sebou a není o nic svatější než děvka (Anna Hutchison), která navzdory vzhledu „prsaté blondýny“ neodpovídá stereotypům. I přes tento netypický základ se ale všichni postupně vrací ke svým rolím a mění se v typické hororové postavy.
Drew Goddard si z hororové představivosti půjčuje celou řadu klišé, která se už opakovaně objevila v různých variantách, ale skládá je dohromady do svěží a překvapivé podoby. Neustálý humor nijak nenarušuje napětí. I když je Chata v horách hlavně komedií, zanechává po sobě také mrazivý pocit hrůzy. Postmoderní dekonstrukce hororových schémat nabízí znepokojivou diagnózu kultury, která se těší z krvavých spektáklů a touží po obětech. Tvůrci se ptají, proč horor existuje, a ironický odstup jim umožňuje udržet si objektivitu a vyhnout se jednoduchým závěrům či jednostranné kritice. Finální scéna, která vyvolá úsměv na tváři, nás přivádí k zamyšlení nad tím, že svět venku – svět, který vytváří další krvavé příběhy – je děsivější než to, co jsme právě viděli na plátně.
