Marvelovky jsou tu s námi už přes třináct let. Za tu dobu se staly pojmem a do značné míry jedinečným projektem, který ovlivňuje způsob, jakým jsou filmy točené. Nedá se zakrýt, že jsme v redakci jejich velkými fanoušky a já sám jsem málem Avengers: Infinity war v recenzi málem napálil plné hodnocení a u Avengers: Endgame jsem tak v bezprostředním nadšení po návštěvě kina učinil. S odstupem času mi nezbývá než konstatovat, že dnes bych po opakovaných zhlédnutích hodnotil jinak. Filmy se superhrdiny, které v současné době odvážně vévodí kinům a určují směr, jakým se hollywoodské blockbustery vydávají, jsou totiž bolestně konzumní záležitostí. Objev roku? Kdepak. Pomůže to ale lépe pochopit dávnou pravdu, že každá číše se jednou naplní. A právě Eternals toho mohou být bolestným důkazem. Nebo ne?
Není náhodou, že komiksové filmy často kritizují klasičtí filmoví tvůrci s tím, že nejde o „real cinema.“ Ať už jde o Martina Scorseseho, nebo Denise Villeneuvea. V jednom mají možná pravdu. A sice že dříve nebo později bublina okolo popularity marvelovek prostě praskne. A právě u Eternals jsem měl pocit, že se jedná o předzvěst něčeho podobného. Film měl rozhodně podobný potenciál jako třeba Strážci galaxie – totiž představit mainstreamovému publiku naprosto neznámé postavy a posunout celé universum zase trochu novým směrem. To druhé se povedlo. To první také. Ale žádná velká sláva to vlastně není. Seznámíme se s dávnými Celestials. Zjistíme, jaký účel mají nesmrtelní Eternals, žijící na planetě Zemi tisíce let (a proč nikdy do ničeho nezasahovaly – ty důvody jsou vlastně dosti vágní) a poznáme, co jsou zač zlověstné bytosti, známé jako Deviants. Film začne zajímavou (byť co do vyobrazení Deviantů dosti generickou) akční sekvencí, aby se prakticky na zbytek stopáže (pokud nepočítáme unylé „marvelovsky“ akční finále) ponořil do dialogů a poodhalování historie jednotlivých Eternals.
To samo o sobě by mohlo být dobré a zábavné – scény z dávné i méně dávné minulosti třeba šlapaly v nedávném Shang-Chim, kde byly skvěle napsané a Mandarin tak snáze působil lidštěji. Zde se však všechny flashbacky omezují na kratičké a zbytečné momentky z nejrůznějších epoch lidských dějin, kde se nic zásadního nestane. Víceméně vše by se dalo shrnout krátkým dialogem a stačilo by to. Je opravdu zásadní problém mít dvouapůlhodinový film, ve kterém je deset hlavních postav a výrazná vlastně není ani jedna ať už schopnostmi, nebo charakterem. Eternals jako hrdinové nejsou skoro ničím jedineční nebo přelomoví (ať už v rámci MCU nebo komiksových filmů celkově). Všechno jsme už někde viděli. A mnohem lépe. Což je zkrátka a dobře velký problém celého MCU, nad kterým by se v Marvel Studios měli zamyslet – totiž že superhrdinskou tématiku nepůjde těžit donekonečna a pokud nepřijdou s něčím novým nebo aspoň trochu neotřelým (podobně jako ostatně byli třeba již zmínění Strážci galaxie), divákům se to vše dříve nebo později přejí.
První Avengers, kde Joss Whedon dokázal skvěle využít dynamiku mezi postavami a představit celou řadu nových jsou příkladem, jak se to má dělat. V Eternals to prostě nefunguje. Herci nemají moc co hrát, k jimi ztvárňovaným postavám skoro nejde utvořit si nějaký vztah. Protože jsou prostě nudné. Což je ironie vzhledem k tomu, že film je prakticky napěchovaný melodramatickými srdceryvnými dialogy jako vystřiženými z mexické telenovely. Jen skoro bez emocí. Nejlépe je to vidět na postavě Ikara, hrané Richardem Maddenem, který nejen že ve filmu předvede asi tak dvě emoce a působí jako (omluvte otřepaný vtip) Superman z Wishe (ta podoba není účelová, utahují si z ní i přímo ve filmu). Ostatně i tolik u Marvelu typický někdy milovaný, jindy kritizovaný humor tu ve všeobecné až přehnané vážnosti působí nuceněji a ve výsledku i trapněji, než kdekoli jinde. Počin se očividně snaží být hlavně pohnutým rodinným dramatem s prokreslenými postavami. Jen si člověk tak říká, jestli těch filmových rodin už nebylo dost a nebylo by lepší je ponechat Vinu Dieselovi v Rychle a zběsile…
Verdikt
Eternals jsou průměrnou, roztahanou a melodramatickou freskou života superhrdinů, která selhává ve všem, o co se pokouší a krom představení nových entit rozrůstajícího se filmového universa vlastně nemají moc co nabídnout. Jde o rozpačitou podívanou, pohřbívající jinak velkolepé ambice. Herci se utápí v prázdných dialozích stejně, jako divák v nudě, kdy se některé „výlevy“ prakticky opakují, zatímco se toho v nesmyslně dlouhé stopáži zase tolik neděje. Akce spolu s efekty jsou naprosto standartní a v rámci celého MCU bych se nebál říci, že i těžko pod průměrem. Jednotlivé postavy nejsou tak dobře napsané ani výrazné (ať už charakterem nebo schopnostmi), abychom si k nim vytvořili vztah a fandili jim. Ba naopak – jsou dokonale ploché. To dětinské nadšení ze superhrdinské akce je pryč a finální bitva působí jako jakýsi lehký záchvěv toho, že mohlo jít o dobrý film. Ve výsledku zůstává jen prázdná schránka, která se snaží být eposem o věčných hrdinech a zapomíná na to základní – bavit diváka. Nemá to dynamiku, ani zajímavý děj, ani záporáka. Tohle se zkrátka příliš nepovedlo a Eternals jsou rozhodně jedním z nejhorších filmů od Marvelu…
Eternals
Trailer
USA 2021, 157 min
Sci-Fi / Dobrodružný / Drama / Akční / Fantasy
Režie: Chloé Zhao
Hrají: Gemma Chan, Richard Madden, Kumail Nanjiani, Lia McHugh, Brian Tyree Henry, Lauren Ridloff, Barry Keoghan, Dong-seok Ma, Kit Harington, Salma Hayek, Angelina Jolie, Harry Styles, Harish Patel, Haaz Sleiman, a další.