Recenze: Maják – Nabubřelý art, nebo nebroušená hororová perla?

Maják je nejen dle upoutávek, ale i v doprovodu s kontextem jeho omezeného uvedení (více se dočtete v preview zde) u nás tak trochu netradičním snímkem. Snímkem, který je poměrně obtížné zaškatulkovat a tak nějak se v něm i skrze návaly symboliky a nejistoty výkladu řady obrazů vyznat. Je to však povedený horor? A co víc – je to i dobrý film? 

Hned úvodem mohu říci, že se jedná o snímek, jehož zhlédnutí nelituji. Maják je jedním z těch počinů, které ve vás ještě několik dní bezprostředně po projekci silně rezonují a nutí vás o nich přemýšlet. To je rozhodně dobře. Zároveň se ale řadí mezi projekty, které se nesmírně těžko hodnotí. Což je pro účely recenze poněkud horší. Těžko se hledá vhodný příměr, ale podobně rozporuplné dojmy ve mně naposledy možná vyvolal bizarní horor Petera Stricklanda Takové krásné šaty, nebo Aronofského matka!.

Režisér Majáku Robert Eggers si svůj celovečerní filmový debut odbyl s výborným hororem Čarodějnice. Ten byl ovšem pro to, jak se vůči běžným hororům okupujícím v současnosti kina vymykal divácky silně nekomfortní (i díky své archaičnosti a pozvolně budované atmosféře). Přesto byl ale poměrně srozumitelný a v závěru dával velký smysl. Mohl se tak zařadit mezi ty nejlepší žánrové počiny posledních let, jakými bylo třeba oscarové Uteč, nebo svízelný a precizně vygradovaný horor o rozpadu rodiny Děsivé Dědictví.

S Majákem se ovšem Eggers vydává na moře mnohem rozbouřenější a dává divákovi k dispozici silně nejednoznačnou podívanou, která jednoduše není pro každého. Vše začíná u čtvercového obrazového formátu (1.19:1), černobílého obrazu a (opět) staré angličtiny, jež je zde ovšem notně okořeněna jadrnou peprností námořnické mluvy, a v neposlední řadě přítomnosti prakticky jen dvou herců. To vše jsou asi nejvýraznější prvky, se kterými je zde nakládáno velmi účelně. Co se filmu bezesporu daří, je vykreslení pořádně svízelné atmosféry prosycené nejen záhadou spojenou s tajemným světlem majáku, ale i oběma titulními postavami jeho strážců. Nutno dodat, že oba herci předvádí pokud ne své životní, tak minimálně výtečné výkony a je radost je na plátně pozorovat ať už při opileckých hádkách a rvačkách, nebo poodhalování temnějších zákoutí lidské duše a náznaků v zajetí izolace bujícího šílenství.

Z dvojice pak možná překvapivě zastává výraznější úlohu Robert Pattinson, jehož příchozí “zelenáč” je v první půli spolu s divákem jakýmsi sekundantem ošlehanému a přísnému starému mazákovi Willema Dafoea. Postupně se odhalují podivné okolnosti a rozvíjí se klubko událostí, které onoho zelenáče posouvá do popředí s tím, že i on má svá krutá tajemství. Nejen specifický obraz, ale i zvuk a hudba celkově jsou jedním z velice dominantních prvků tohoto filmu a skvěle podkreslují postupující vypjatost mezi oběma postavami, jakož i drsné a deptající fantaskní hororové obrazy jako vystřižené z němého filmu či staré hororové knihy, místy značně inspirované dobovým uměním.

Z tajemné atmosféry místy jako by přímo čišela lovecraftovská poetika tajemného, plíživého zla, zatímco místy si naopak film zase pohrává nejen s myslí postav, ale i naší a podsunuje nám, že se to všechno možná odehrálo jen v hlavě jednoho z mužů. Ve výsledku jsou tu tak náznaky, které mohly být jen výplodem snící mysli šílence, nebo symbolikou s nejasným poselstvím. V tomto duchu se pak nese i poměrně drsný a podivný závěr, který nejednoho vyprovodí z kina domů s jen mlhavými představami o tom, co to vlastně mělo celé znamenat.

Verdikt

Maják je jednoduše hlavně artový a festivalový film, natočený s nebývalou precizností a zručností, směle odkazující ke starým filmům nejen dobovým zasazením a mluvou, ale i strhujícím obrazem. Je kuriózní a silně příběhově nejednoznačný, což mu dodává punc snímku, který už napodruhé nejspíš zhlédne málokdo. Díky tomu se dá i docela dobře pochopit, proč se distributoři zdráhali jej uvést. Stává se tak zážitkem sice jedinečným a ojedinělým, ale pro mnohé obtížně definovatelným. Zkrátka a dobře od filmu nečekejte srozumitelný vypravěčský rukopis či smysluplné vyústění. Jděte na něj jako na atmosférickou, výborně zahranou podívanou s nádechem klasického hororu pro náročnějšího diváka a nebudete zklamáni. Návštěva kina v tomto případě za to rozhodně stojí.

Od 1. ledna Maják v pražských kinech Kino AeroBIO | OKO a Kino Světozor, královehradeckém Bio Central a brněnském Univerzitní kino Scala.

VSTUPENKY:
Kino Aero 1., 3., 7. ledna: bit.ly/Majak_vAeru
BIO | OKO 1. a 4. ledna: bit.ly/Majak_vOku
Kino Světozor 2. a 8. ledna: bit.ly/Majak_vSVZ

Maják / The Lighthouse
Trailer
USA, Kanada, 2019, 110 min
Drama / Horor / Mysteriózní
Režie: Robert Eggers
Hrají: Robert Pattinson, Willem Dafoe, Valeriia Karaman.

PŘEHLED RECENZE
Tomáš Lesk
70 %
Očima Jakuba Kosa
90 %
Předchozí článekZátopek: Slavný sportovec ožívá v krátké upoutávce
Další článek10 nejočekávanějších českých filmů v roce 2020
Tomáš Lesk
Jsem pisálek, snílek, knižní a filmový skoro-všežrout se slabostí pro tvorbu Quentina Tarantina, mimo jiné pak pro seriál Doctor Who. Mám zarytou nenávist vůči béčkovým slasherům a špatně použité třaslavé kameře. Ve volném čase píšu o filmech, komiksech a knihách, čtu a zírám.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno