Cenami ověnčený festivalový snímek debutujícího režiséra Roberta Eggerse si odbude premiéru konečně i v našich končinách. Klasický popcornový biják však nečekejte.
V polovině sedmnáctého století je po rozporu se sousedy vyhnána rodina z kolonie v Nové Anglii. Rozhodli se proto zkusit štěstí v americké divočině. Sedmičlenná rodina farmáře Williama přežívá ze dne na den. Úroda není velká, jak by si představovali. Tomu všemu přihlíží dcera Tomassin, jakožto nejstarší potomek Williama a jeho ženy Katherine. Jednoho dne Tomassin zmizí její nejmladší bratr přímo před očima. Zdá se, že jej cosi odtáhlo do temného lesa. Podivné události na sebe nenechají dlouho čekat a téměř u všeho je právě nejstarší dcera, kterou nakonec obviní z čarodějnictví. Je tomu ale skutečně tak? Co když venku číhá ještě daleko větší nebezpečí?
Snímek se honosí různými superlativními přívlastky. Nejčastěji se používají adjektiva typu originální, strašidelný, za několik let to nejlepší, co kinematografie mohla v rámci tohoto žánru nabídnout. To všechno zde platí do posledního puntíku, avšak za předpokladu, že divák akceptuje hru, kterou s ním režisér hraje. Režisér a autor scénáře v jedné osobě nepodlehl nárokům dnešního konzumenta rádoby hororů, tj. bezduchých vyvražďovaček s hektolitry krve, a naservíroval dobovou pověst o čarodějnici z temného lesa, třebaže se postava samotné čarodějnice objeví na scéně v řádu jednotek minut.
Sázka na dobový horor vychází autorovi v každé minutě snímku, neboť čarodějnictví v dané době bylo ožehavé téma. Režisér se do projektu vložil s takovou vervou, že film působí jako dokonalá rekonstrukce něčeho, čehosi tajemného, co se mohlo stát. Eggersova iniciativa však umožnila implementovat do výsledného nezávislého hororu značnou část tajemna, pochybností a téměř až rodinného existenciálního dramatu, které dodává filmu na autentičnosti. Jelikož se příběh točí okolo zbožné rodiny, jež se pravidelně modlí nebo čte z Písma svatého, vnuknutí myšlenky rodičům, že jejich dcera uzavřela smlouvu s ďáblem, je výborným tahem, protože dává možnost postavám ukázat, co jsou vlastně zač, a že jakkoliv je jejich víra v Boha největší na světě, i takoví lidé mohou být největšími pokrytci.
Eggersův debutový snímek potvrzuje, že nezávislá tvorba za velkou louží neustále přichází s dalším jménem, které by mohlo jednou v Hollywoodu prorazit. Čarodějnice netrpí žádnými neduhy prvotin. Režisér se nesnaží říct několikero věcí během devadesátiminutové stopáže, nýbrž se soustředí pouze na rozklad rodiny vlivem záhadných okolností. Po technické stránce je Čarodějnice naprosto dokonalá. Hutná atmosféra, mrazivá hudba, skvělé herecké výkony, žádné laciné lekačky, výborná kamera zachycující jak bravurní detaily, tak i místy hrůzu nahánějící celky. Co víc si od debutu přát? Paradoxně kratší stopáž, protože snímku nějakou dobu trvá, než přeřadí na vyšší stupeň rychlosti. To je však jediná věc, která by se dala vytknout.
Verdikt
Čarodějnice je vskutku originální. A to nejen s tématem, se kterým chce diváky oslovit, ale také zaměřením se na rozklad zbožné rodiny, jejíž členové ukážou své stinné stránky, jakmile jsou postaveni čelem čemusi tajemnému, pro co nemají vysvětlení. Film, který je sice pro náročnějšího diváka, za to opravdu povedený.
Čarodějnice / The Witch
Trailer
Stopáž: 92 minut
Režie: Robert Eggers
Hrají: Anya Taylor-Joy, Ralph Ineson, Kate Dickie, Harvey Scrimshaw, Sarah Stephens