Realizace životopisných snímků vždycky vyžaduje odvahu, tím spíš, jde-li o témata pro producentské země historicky citlivá. V případě tak konzervativního národa, jako je Velká Británie, je autentická interpretace válečných vyprávění zcela stěžejní. Kód Enigmy se zdá být na jedné straně očekávanou ryzí propagandou, ovšem nenucenou a naprosto neškodnou, na druhé straně pak hollywoodsky laděným blockbusterem, který už od prvního napsaného písmene ve scénáři sahá po Oscarech.
Kód Enigmy sleduje příběh geniálního matematika Alana Turinga, který díky své inteligenci a píli významně pomohl Spojencům vyhrát válku, zkrátit ji až o několik let a zachránit miliony životů. Už tato krátká synopse naznačuje tématiku velice náročnou na zpracování co do konfrontace se skutečnými událostmi. Jak si s tímto bodem scenárista Graham Moore poradil, si netroufám posuzovat, protože historické události okolo Christophera a Enigmy neznám dostatečně do hloubky. Budu se tedy soustředit čistě na filmové zpracování a pominu srovnání se skutečnými událostmi, čímž mám možná trochu zjednodušenou pozici v hodnocení.
Snímek se štěpí na dvě paralelní formální části – na jedné straně jsme svědky snahy vybraného týmu intelektuálů o prolomení kódu, který by mohl pomoci ukončit světovou válku; na straně druhé sledujeme životní příběh hlavní postavy, která nepotvrzeně, ale velmi pravděpodobně trpí Aspergerovým syndromem. To je vždycky zajímavé téma k filmovému zpracování, zvlášť v kombinaci s tak významnou historickou událostí, a tak zde tvůrci sází na obě narativní složky, možná pro umocnění dílčích emocionálních okamžiků, možná jako určitou „oscarovou“ sázku na jistotu. Každopádně je třeba říct, že to funguje, a to je důležité.
Zároveň jsme v rámci nahlédnutí do Turingova životopisu svědky tří časových linií – hlavní linií je doba válečná, vedlejšími pak doba poválečná a zdánlivě zbytečná, ale v důsledku pak velmi nutná linie Turingových školních let, která divákovi slouží k tomu, aby si uvědomil, že Turing byl už od mladého věku podivínem se sklony ke konstantnímu porušování konzervativních sociálních paradigmat; to nám pak napomáhá ponořit se do příběhu více emocionálně, méně pak sázíme na racionalitu událostí, což je tím pádem, dle nesrovnalostí mezi filmem a realitou, o nichž jsem slyšel (ovšem nemohu je potvrdit), jedině dobře. Skutečnost, že příběh pak má tendenci sklouzávat k decentnímu hollywoodskému kýči, lze v tomto případě – díky všemu ostatnímu, co v Kódu Enigmy funguje na jedničku – výjimečně pominout.
Od začátku nás příběhem provází voiceover Benedicta Cumberbatche. Tento hlas na pozadí není příliš záživný, nicméně záhy zjistíte, že to není zdaleka zanedbání role hercem, nicméně naopak žádoucí součástí Turingovy osobnosti.
Netřeba snad ani hovořit o tom, že Cumberbatch tu opět dokázal, že patří nejen v Británii k tomu absolutně nejlepšímu, co je v současnosti mezi herci k sehnání. Ne snad, že by Keira Knightley nebo ostatní nesehráli své role velmi dobře, ale co do výkonů obecně, londýnský rodák všechny ostatní zastiňuje a od začátku až do závěrečné scény si jede takovou svojí malou one-man-show. To se však dalo očekávat, Cumberbatch je tu skutečně – a dnes už lze říct tradičně – geniální, stejně jako jeho sofistikovaná postava. Musím však zmínit i Alexe Lawthera, výborného a nadějného herce, který hrál Alana Turinga ve školních letech. Tomu se špičkově podařilo napodobit mimiku i gestikulaci Benedicta Cumberbatche a působil tak velice věrně a autenticky, s čímž má problém řada dospělých a zkušených herců. Klobouk dolů.
Snímek, o kterém tady mluvíme, se tváří jako historické drama, nicméně v jádru je spíše sentimentálním životopisným příběhem o muži, který se nevyrovnal s pocitem méněcennosti, ačkoli byl větším člověkem, než kdokoliv z nás kdy bude. Po scenáristické stránce je to příběh svědomitě napsaný, intelektuálně hluboký, emocionálně silný. Turingova posedlost vším exaktním a dokazatelným, psychologický dopad jeho adolescentního období, kdy se potýkal s problémy navenek i uvnitř sebe samotného a jeho arogance, která patrně není ničím jiným, než pouhou obranou před společností a vším, co je „normální“, spolehlivě musela jeho sebereflexi dovést přesně tam, kde skončila.
Verdikt:
Kód Enigmy je existenciální studií zvláštní, ale zásadní archetypální osobnosti, s historickými událostmi na pozadí, s nádechem jemného britského humoru. Je stylisticky velmi slušně natočeným, emocionálně silným a dojemným příběhem, navenek se tvářícím jako klasické hrdinské drama, uvnitř však velice depresivním, smutným a osamělým.
Graham Moore začal svou scenáristickou kariéru ve velkém, Morten Tyldum po Lovcích hlav znovu dokázal, že svému řemeslu skutečně rozumí a co do zpracování charakterů o metrák dospěl, a jeho precizní důslednost, spolu s kvalitou scénáře a velmi citlivým výběrem představitelů, vytvořila něco, co očividně už od začátku chtělo kandidovat na film roku, a ať to bylo nuceně, nebo nikoliv, rozhodně na něj po právu kandidovat bude. Sázka tvůrců na fungující témata historická (válka jako citlivé téma pro obě angažované země), sociální (přístupnost společnosti k netradiční sexuální orientaci) a individuální (Aspergerův syndrom a problém se zařazením do společnosti) se nakonec vyplatila a z Kódu Enigmy vzniklo takové malé soukromé Alanovo evangelium, nikoli geniální, ale vysoce inteligentní, vyspělé a emocionálně silné.
- Kód Enigmy / The Imitation Game
- Trailer
- Stopáž: 114 minut
- Režie: Morten Tyldum
- Předloha: Andrew Hodges
- Scénář: Graham Moore
- Hudba: Alexandre Desplat
- Hlavní role: Benedict Cumberbatch, Keira Knightley, Matthew Goode, Mark Strong, Charles Dance, Allen Leech, Tuppence Middleton a další
- Hodnocení recenzenta: 85%
Komentář Jany Trnkové
Kódu Enigmy by se s trochou nadsázky mohlo říkat volné pokračování Královy řeči a to nejen kvůli chronologické návaznosti. Stejně jako Králova řeč, tak i Kód Enigmy ukazuje příběh jednotlivce na pozadí velkých historických událostí. Místo krále, který bojuje s vadou řeči a vlastním nízkým sebevědomím, zde máme Alana Turinga snažícího se prolomit Enigmu a změnit tak průběh celé války. Více než boji s Enigmou se film ale soustředí na samotného Turinga, jeho dětství i život po válce, a ukazuje, že postavy z učebnic dějepisu jsou víc než jen jména k zapamatování. Nádherně dokreslené hudbou Alexandera Desplata, Kód Enigmy přináší hrdinský a zároveň tragický příběh, který dlouho čekal, až ho někdo odvypráví.
