Recenze: Černobyl na kolečkách

Po snímku Camino na kolečkách, kde se Jan Dušek trpící roztroušenou sklerózou, jež ho upoutala na invalidní vozík vydal s týmem nadšenců na Svatojakubskou pouť do Santiaga de Compostela, tu máme další projekt. Tomu se v úspěšné kampani na Hithitu povedlo vybrat stanovenou částku a pod vedením producenta Petra Hirsche a režisérky Evy Toulové se tak podařilo Janovi splnit další jeho sen. A tím je právě návštěva místa, kde se před lety stala nehoda, která poznamenala velkou část Evropy a celý svět díky ní ví, co se stalo v Černobylu…

Pro namlouvání dokumentu se i tentokrát tvůrcům podařilo nalézt známý hlas a zatímco u předchozího dokumentu Camino na kolečkách jsme mohli slyšet Viktora Preisse, nyní se role vypravěče zhostil Jan Šťastný. Což je výborná volba, která film obohacuje zvláště v momentech, kdy jsou shrnovány historické události točící se okolo tragédie výbuchu reaktoru v Černobylu. Ty sice neposkytují tolik nového, ale přesto dodávají celému počinu kýžený kontext. V dokumentu uvidíme nejen právě Černobyl a jeho okolí, včetně Pripjaťi a elektrárny, ale i hlavní město Kyjev, či Hoverlu – nejvyšší horu Ukrajiny. Což má vzhledem k současné situaci, v níž se už několik měsíců země nachází, své neoddiskutovatelné kouzlo.

Cestování týmu pak provází jednak právě dobové prostřihy s vysvětlivkami ohledem historie a reálií (k jaderné tématice tu mluví třeba Dana Drábová), ale i kupříkladu lékaři, kteří mluví o Janovi a péči o pacienty s roztroušenou sklerózou. Pokud právě o ní a o tom, jak se lidem, kteří touto nemocí trpí žije celý film zvýší povědomí, je to samozřejmě jedině dobře. V této expedici je totiž kladen i velký důraz na stav hlavního protagonisty, jenž je již prakticky odkázán na pomoc druhých – a tedy i přátelství a pospolitost celé výpravy.

Což je krásné a záběry na hlavního hrdinu výpravy, rozmlouvajícího uprostřed rozpadajícího se města pohlcovaného přírodou mají rozhodně do sebe, ale přesto chybí celému snímku nějaký dramatičtější moment, jako třeba když v Afrikou na pionýru hlavní protagonista v Africe onemocněl malárií a nemohl pokračovat. Zároveň tam bylo ukázáno, že ne vše je vždy třeba v kolektivu růžové. Tady k něčemu takovému dojde dvakrát. Jednou musí tým vyměnit kolo u dodávky a podruhé při výstupu na horu, kdy se postup s Janem na speciální jednokolce ukáže jako příliš náročný.

V prvním případě kolo úspěšně vymění a ve druhém prostě výstup ukončí a na horu vyjde jen část expedice. Žádný konflikt, žádný zvrat, žádný silnější moment. A tak je to vlastně s celým filmem. Parta dorazí na Ukrajinu, projde si Kyjev (který je krásný a ač to tvůrci nemohli tušit – působí jako jakési memento tak málo vzdálené předválečné doby), o kterém se toho krom několika povrchních informací zase tolik nedovíme, Černobyl – kde je nejhezčí asi ten moment, kdy se výprava sejde s usedlíky kteří na území žijí, horu Hoverlu a zase šupky domů. Ani faktografické části nepřináší nic, co bychom už neviděli jinde. Zůstává tak pohnutý příběh člověka, kterému se jeho přátelé rozhodli udělat radost dost možná poslední takovou velkou cestou (to není cynismus, nýbrž smutné konstatování, mluvil tak přímo jeden z tvůrců).

Verdikt

Černobyl na kolečkách coby volné pokračování Camina na kolečkách funguje vlastně tak nějak napůl. Bohužel je to kvůli postupující nemoci hlavního hrdiny, díky čemuž se na místo dojede auty. Přesto je jeho ústředním motivem jistě velmi silná a inspirující linka právě okolo Jana Duška, který to vzdor nepřízni osudu nevzdává. I přes to ale celý dokument působí trochu jalově. Chybí tu lepší střih či dramaturgie. Jako by šlo spíš o videoprojekt party kamarádů, než o práci profesionálního týmu a jako takový vlastně nenabízí krom tématu nic zajímavého, co by v nás zanechalo nějaký větší dojem. Jde tak o průměrnou podívanou bez výraznějších momentů, jež vlastně neukazuje ani tak zajímavou destinaci, protože o Černobylu už bylo natočeno mnohé. Nepopiratelné kouzlo může snímek mít zejména díky tomu, že v něm vidíme Ukrajinu relativně krátce před vpádem ruských vojsk, což je smutné a určitě to asi jen tak někoho nenechá chladným (potěší i fakt, že je Ukrajině celý film věnován), ale rozhodně to není zásluha tvůrců…

Černobyl na kolečkách
Česko, Ukrajina, 2022, 90 min
Dokumentární
Režie: Eva Toulová
Hrají: Jan Šťastný, Jan Dušek, Petr Hirsch, Vít Kohout, Eva Toulová, a další.