Tiché místo bylo velkým hororovým překvapením, které podobně jako kupříkladu Bird Box stavělo na velmi jednoduché premise – a sice na monstrech, využívajících jeden z našich smyslů coby vlastní výhodu. Ačkoli tento prvek není v rámci žánru ničím novým (takový Den trifidů by mohl vyprávět), oproti ostatním hororům v roce vydání působil neotřele a svěže. V první části lidstvo zdevastovala záhadná monstra, která mají výjimečný sluch a agresivně reagují na jakýkoli hlasitější zvuk. Hlavními protagonisty snímku byli členové docela obyčejné rodiny Abbottových, snažící se v novém světě prostě přežít. Jak se vydařila dlouho očekávaná druhá část?
Vzdor velkým očekáváním překvapivě docela dobře. John Krasinski, který režíroval i první část (a ztvárnil zde i otce rodiny), v této navazující pokračuje přesně tam, kde se naposledy skončilo. Zároveň však ještě předtím hned v úvodu poskytuje prequelovou scénu, která celou apokalypsu – tedy její první den, ukazuje z pohledu rodiny Abbottových. Na chvíli se tak režisér ocitá zpátky před kamerou. Celá ona scéna je sice efektní a dobře natočená, neprozrazuje ovšem nic nového ohledem monster, jen nám představuje událost, kterou jsme v prvním díle neviděli, a zároveň i jednu novou postavu, jež se později objeví v ději. To je vlastně tak nějak vše, předkresluje se nadcházející dění a dochází k prvnímu střetu s monstry. Pokud někdo čekal, že se dozví, co se přesně stalo, jak a odkud že to ti agresivní tvorové vlastně přišli, tak narazí. Na jednu stranu to zamrzí, na stranu druhou by dost možná nějaký přesný origin ubral na záhadnosti a děsivosti nepřátel. Což v hororu nechceme. On ten strach z neznáma udělá asi nejvíc…
Není asi velkým překvapením, že zmíněnou novou postavu ztvárňuje Cillian Murphy a nutno říci, že Johna Krasinskiho tento irský herec zastupuje coby hlavní mužský element víc než dobře. K tomu stačí přičíst výbornou Emily Blunt a máme hvězdné obsazení, které snímek bez větších problémů utáhne. Devizou tohoto i předchozího snímku jsou dětští herci, kdy Noah Hope hraje dost možná nejméně sympatickou postavu v celém filmu (prakticky jakékoli rozhodnutí během děje podnikne, je to nejhorší možné a vede k nesnázím a ohrožení pro ostatní charaktery), zatímco okolo neslyšící dívenky Regan v podání Millicent Simmonds je vystavěna asi nejpodstatnější část zápletky (ostatně jako v prvním dílu) a její linka je v této části zásadním stavebním kamenem i pro případné pokračování, přičemž celému příběhu, který se zhruba v polovině rozvětví podle toho, kam se která z postav vydá, přidává asi největší dynamiku.
Co je rozhodně velmi výraznou stránkou druhého Tichého místa, je hudba, která perfektně dokresluje svízelné pocity, a celková práce se zvukem. Zde velmi zajímavě působí scény, točené tak trochu z perspektivy právě hluché Regan, kdy jsou všechny zvuky utlumené. Z celého tónu filmu je jednoduše naplno cítit, že režisér Krasinski i tentokrát obratně pracuje s atmosférou a vyzněním snímku. Co však už filmu maličko podráží nohy je fakt, že tentokrát už jsou karty příslovečně řečeno rozdané. Příšery nás teď tolik nepřekvapí a zápletka samotná, kdy rodina opouští farmu na cestě za novým útočištěm, je vlastně dost prostá a místy nechybí i logické chyby a naopak nepříliš logické chování postav, kdy by se většině nepříznivých zvratů dalo docela snadno předejít. Zatímco navíc první díl mohl v mnoha ohledech působit jako metaforický, hlubší příběh s řadou výkladů (kupříkladu motiv vyrovnání se se smrtí blízkého), zde se hraje na doslovnost. Finální akt působí možná až příliš předvídatelně a celý závěr působí příliš otevřeně. Nechává až mnoho nezodpovězených otázek, které si tvůrci prostě okatě šetří na příště…
Verdikt
Tiché místo: Část II je povedeným postapokalyptickým hororem, kde přímočarý děs vystrnaďuje silná atmosféra. Ve srovnání s první částí sice drobně pokulhává, přesto do cíle i díky přiměřené stopáži spěje v úctyhodně nabušeném tempu. Potěší rovněž i nyní poměrně komorní tón vyprávění, který byl z velké části klíčem úspěchu u jedničky. Co nepotěší, je až příliš otevřený konec, kdy si při nástupu úvodních titulků nelze než položit otázku, zda nešlo přidat jednu dvě vysvětlující scény, než nechat diváky čekat několik let na případné pokračování. Zamrzí i místy nelogické chování postav, které je však ve srovnání s jinými horory ještě pořád docela přijatelné. Ačkoli jsem po zhlédnutí prvního dílu neměl potřebu další části a vlastně jsem se i docela obával, jak se filmařům podaří navázat, byly tyto obavy dosti liché. Ačkoli není dokonalé, nebo nezapomenutelné, je druhé Tiché místo nadprůměrným zážitkem, který si rozhodně přímo říká o návštěvu kina. Byť se zde opakuje víceméně vše, co jsme viděli v jedničce, ještě pořád to skvěle funguje. Jen tedy příště už to asi bude chtít něco víc. Každopádně – prodlužované čekání se rozhodně vyplatilo…
Tiché místo: Část II / A Quiet Place: Part II
Trailer
USA 2020, 97 min
Horor / Thriller
Režie: John Krasinski
Hrají: Emily Blunt, Cillian Murphy, Noah Jupe, Millicent Simmonds, Djimon Hounsou, Wayne Duvall, Okieriete Onaodowan, Blake DeLong, John Krasinski, a další.
