Proxima byla (spolu s dramatem Než skončí léto) zejména díky nesmírně chválenému hereckému výkonu Evy Green jedním z nejočekávanějších filmů festivalu v Karlových Varech. I přesto, že se nekoná, je tento snímek bezesporu tím zajímavějším, co lze v momentálně zúžené kinodistribuci vidět. Ačkoliv by bylo možné Proximu onálepkovat jako sci-fi, neb se odehrává v blízké budoucnosti, jde o drama, sledující křehký vztah matky a její devítileté dcery, obtížný výcvik astronautů a všechny těžkosti z vesmírného programu pro svobodnou matku plynoucí…
Proxima je veskrze civilním snímkem, držícím se při zemi a mnohem více se soustředícím na okolnosti kolem přípravy na let do vesmíru (v tomto případě se jedná o misi, jejímž cílem je Mars) a v mnohém tak připomíná Prvního člověka, který mapoval valnou část života Neila Armstronga. Kde však zmíněný snímek přece jen poskytoval satisfakci v podobě adrenalinových záběrů na lety kosmem, je Proxima mnohem více strohá. Rozhodně však není chudá na lokace, dokonce se natáčelo i v European Astronaut Centre v Německu, kde trénují skuteční astronauti. Nadšenci do vesmírných letů si tak přijdou na své i přes to, že nějakých záběru z kosmu se ve filmu nedočkáme. Což je škoda, ale jelikož je film o něčem docela jiném, příliš mi to vlastně nevadilo.
Film funguje jako jakási poklona ženám a jejich strádání ve vesmírném programu. Moc hezky je tu kupříkladu budován vztah mezi samotnými astronauty, kdy někteří z nich (zejména typicky silný vůdčí archetyp strohého amerického astronauta s tváří herce Matta Dillona) mají vůči jediné ženě v posádce určité předsudky, jen aby se vše přetavilo ve vzájemný respekt. Samozřejmě je nutné vyzdvihnout Evu Green, bez níž by film jako takový dost možná ani nefungoval a stojí na ní. Při sledování snímku jsem si pak kolikrát vzpomněl na postavu Hanse Landy, hranou v Hanebných panchartech Christophem Waltzem, který ve filmu mluvil čtyřmi jazyky, a s Evou Green je to zde podobně. Dojde na němčinu, ruštinu, francouzštinu a angličtinu díky tomu, na kolika místech v Evropě astronauti trénují a jak smíšený tým jejich pracovní prostředí nabízí. Samozřejmě to není žádná záruka hereckých výkonů, ale zrovna v tomto případě jde fakt, že je herečka polyglotem i ruku v ruce s jejím hraním.
Asi není překvapivé, že jedním z jednoznačně nejvýraznějších nosných motivů snímku je dilema hlavní hrdinky; astronautky Sarah, jež si plní svůj dětský sen letět do vesmíru, a zároveň touží být své dceři oporou a co možná nejlepší matkou. Není úplně snadné skloubit náročný výcvik a několik let mise s výchovou dítěte. Toto dilema je snadno uchopitelné a srozumitelné na to, aby na něj odkazovala řada scén a dává tak vzpomenout hnacímu motoru, kterým byl pro Neila Armstronga ve zmíněném Prvním člověku neustále se objevující Měsíc na noční obloze. Připomínka, že svět se točí bez nás a některé věci nepočkají, je celkem silně znát i zde. Problémem filmu je, že i přes řadu hezkých momentů a výraznost hlavní protagonisty nepřichází s natolik zajímavým příběhem, aby v divákovi něco zanechal. Jedná se vlastně o docela obyčejné rodinné drama, které se místy dost znatelně vleče.
Verdikt
Proxima rozhodně není filmem bez chybičky. Největší devizou snímku je slabší příběh, který nevytáhne nad vlny průměru ani Eva Green a jí zdatně sekundující Matt Dillon. I přes poctu skutečným astronautkám – matkám, jsem se při sledování filmu nemohl ubránit pocitu, že vše sledované už jsem někde viděl. A dost možná lépe. Snímek tak stojí na herectví a zajímavých lokacích. Jednoznačně tu chybí nějaký větší zvrat nebo konflikt, byť to hrdinka nemá lehké, vše zvládne – a hlavně víme, že to zvládne, jinak by film neměl pointu. A když už dojde před samotným odletem na překvapivou situaci, kdy astronautka vědomě ohrozí vlastní účast na misi, máte chuť se chytit za hlavu při tom, jak je celý ten zvrat reálně nepředstavitelný a hlavně nedomyšlený. Pokud jste příznivci Evy Green a máte rádi dramata se silnými ženskými hrdinkami, je tento snímek pro vás. Pokud jste od Proximy očekávali něco víc, pak návštěvu kina raději vynechte…
Proxima
Trailer
Francie, Německo 2019, 108 min
Drama
Režie: Alice Winocour
Hrají: Eva Green, Matt Dillon, Lars Eidinger, Alexej Fatějev, Sandra Hüller, Nancy Tate, Jan Oliver Schroeder, Zélie Boulant, a další.