Recenze: V síti – Dokument s palčivým, přesto opomíjeným tématem

Přečtěte si

Nejlepší body horory

Body horor je zvrácený subžánr hororu, ve kterém dochází k psychickému i fyzickému násilí na lidském těle. Nejčastěji jde...

Nejlepší francouzské filmy za posledních 10 let

Kdo by neměl rád francouzské filmy. Doba Četníků už je sice dávno pryč, ale skvělé filmy se ve Francii...

Disneyho hrané remaky seřazeny od nejhoršího po nejlepší

Očekávanou Mulan uvidíme už v září (v kině nebo na internetu), a tak jsme seřadili zbylé Disneyho hrané remaky...

Autor

Tomáš Lesk
Jsem pisálek, snílek, knižní a filmový skoro-všežrout se slabostí pro tvorbu Quentina Tarantina, mimo jiné pak pro seriál Doctor Who. Mám zarytou nenávist vůči béčkovým slasherům a špatně použité třaslavé kameře. Ve volném čase píšu o filmech, komiksech a knihách, čtu a zírám.

Pokud se pohybujete na sociálních sítích a nejste úplně hluší k tomu, co se kolem nás odehrává, jistě vás tento projekt neminul. Dokument V síti se vlastně stal horlivě a hojně diskutovaným tématem ještě předtím, než byl vůbec uveden do kin. Během premiérového víkendu překonal Občana Havla a stal se tak nejnavštěvovanějším tuzemským dokumentem vůbec. Jak se snímek, pracující s tématikou obtěžování dětí na internetu vydařil? A nebyla rozsáhlá mediální masáž jen labutí písní přeceňovaného projektu?

Rozhodně nebyla. S postupem rozvinutosti sociálních sítí kráčí samozřejmě šedá zóna a možnost kriminality, kterou je poměrně obtížné regulovat, dokud se tím nezačnou právě provozovatelé nejen těchto, ale i nejrůznějších seznamek vážně zabývat. Něco, co dětem před několika málo dekádami nehrozilo, se nyní stává nepříjemnou realitou, která se silně dotkla nejen tří hlavních protagonistek – jinak dospělých, zdravých mladých žen předstírajících dvanáctileté holky. Při představě, jak taková zkušenost může zamávat s psychikou náctiletých, jeden samozřejmě trne a stejně jako po zhlédnutí filmu jím prostupuje jeden výrazný pocit – a tím je silné znechucení, přecházející ve vztek.

Vítu Klusákovi a jeho kolegyni Barboře Chalupové bude nejeden divák jistě velmi kriticky vyčítat domnělou angažovanost a tvůrčí exhibici – která je silně cítit v momentě, kdy ve filmu dojde na přímou konfrontaci s jedním z predátorů, kterého poznala členka štábu. Což se sice u dokumentu, jehož tvůrce by měl zpravidla zůstávat nezúčastněným pozorovatelem pochopit dá, nicméně vzhledem k tématu naopak obdivuji, jak moc se oba drželi zpátky při slovní výměně s někým, kdo se dopustil opakované trestné činnosti na nezletilých (to, že dívky jsou ve skutečnosti dospělé, na věci nic moc nemění).

Okolo celkového provedení projektu není třeba obcházet v nějakých širších kruzích – protože je jednoduše výborné a dokonce natolik autentické, až možná paradoxně po přecházení mrazu v zádech, co všechno je pod domnělou rouškou internetové anonymity možné i pochybovat. Největší poklonu si nezaslouží ani tak tvůrci (jakkoli jeden musí smeknout nejen před prací filmového architekta na umělých dětských pokojích ve studiu), kteří měli vše připravené s dokonalou precizností a domyšleností (přes provedení celého dokumentu, ale i sekundární ochrany dívek v podobě psychiatrů, sexuoložky a ochranky i po natáčení), ale právě tři představitelky náctiletých dívenek.

Samozřejmě na nich odvedli slušnou práci maskéři, ale to, jak dokázaly zahrát dvanáctileté holky – gesta, dikce a vše zkrátka působilo nadmíru přesvědčivě. A když došlo na dvojí vypadnutí z role – jedno ve vzteku při osobním setkání, a druhé při překvapení z hovoru s někým, kdo si opravdu chce jen popovídat přes webkameru, bylo to naprosto pochopitelné a opodstatněné. A takový – pochopitelný a opodstatněný je celý projekt v čele s docela vážným, přesto zanedbávaným tématem. Vše co filmu předcházelo – ať už to byla hojná účast médií, film doplňující kniha, nebo stereotyp „úchyláka“ zobrazující a hojně kritizovaný hudební videoklip Tomáše Kluse „Je doma máma?“, nebylo vůbec zbytečné. Naopak. Protože aby měl takový počin smysl, potřebuje pozornost. A ta je v tomto případě víc, než zasloužená.

Verdikt

Tento film nejen, že uběhne jako voda, ale nechá vás silně rozladěné a emočně rozhozené. Tématem i provedením. Dokumentu V síti by se zajisté daly vytknout dílčí momenty, jako příliš hlasitá hudba po předcházejících klidných střizích, bulvárnost tématu (ta je ale zrovna tady – aby se téma nezamluvilo důležitá), nebo odlehčené scény, u kterých se smál celý sál (upřímně musím ale říci, že jsem je při zhnusení z vážnějších částí filmu potřeboval a nebýt ve filmu odlehčených, nebo jednou dvakrát i dojemných scén, tak bych asi snímek dokoukat nezvládl). To vše jsou ale maličkosti. V síti je nejen nesmírně silný zážitek, po kterém vám možná bude trochu či více zle (psychicky i fyzicky) a budete asi potřebovat panáka, ale i důležitým dokumentem, o kterém se (snad) bude ještě nějakou dobu mluvit a když jeho druhá, dětem přístupná verze třeba jen pomůže několika dětem dávat si na netu pozor, bude to hodně…

V síti / Caught in the Net
Trailer
Česká republika, 2020, 100 min
Dokumentární
Režie: Barbora Chalupová, Vít Klusák
Hrají: Tereza Těžká, Anežka Pithartová, Sabina Dlouhá, Karolína Zachová, Vít Klusák, Barbora Chalupová, Barbora Potužníková, Jan Vlček, a další.

REVIEW OVERVIEW

Tomáš Lesk
85 %

1 komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Čtěte také