Návrat staré známé trojice (Captain America, Iron Man a Thor) a řady dalších do druhého nejslavnějšího superhrdinského uskupení komiksového světa se scénáristovi Jasonu Aaronovi příliš nepodařil. V Poslední návštěvě šlo sice o svižnou akční jednohubku, ta ovšem postrádala nějakou hloubku a propracovanější příběh. Linka s pravěkými Avengers se taky dvakrát nepovedla. Přesto tu bylo dost dobrých a nosných nápadů, abych si v rámci Komiksového okénka na další část troufl. Jak se tedy další kniha Aaronova runu vydařila?
Pokud vás ta předchozí bavila hlavně pro nenáročnou akci a svižnost vyprávění, tak vás tato velice zklame. Tempo totiž podstatně zvolnilo, a více prostoru se věnuje budování infrastruktury pro nový tým Avengers. Ti si za svého nového velitele tentokrát zvolí Black Panthera (což je sice patrně kvůli popularitě jeho filmu, ale překvapivě král Wakandy v této roli pro účely příběhu docela funguje), jenž krom hlavního uskupení začne budovat i podpůrný tým, mající za úkol kupříkladu infiltraci a sbírání informací pro hlavní hrdiny. Do toho se přimíchá válka s Atlantidou, kdy jejímu vládci Namorovi tak trochu šplouchne na maják a rozhodne se tak bez milosti s vlastní armádou podmořských stvoření nesmlouvavě a dosti brutálně nevybíravým způsobem pacifikovat všechny suchozemce.
Což vzhledem k tomu, že se se všemi hrdiny zná může působit podivně, nicméně Namor nikdy nebyl příliš kladnou postavou a na rozdíl od konkurenčního Aquamana ani není zrovna sympaťák. Navíc při tom, co splachujeme do moře se ten jeho vztek dá celkem dobře opodstatnit. K rozpoutání konfliktu pak stačí malá záminka. A jelikož se jedná o problém globálního měřítka, zapojuje se do toho řada dalších subjektů. Svůj tým superhrdinů dává dohromady třeba i Rusko. V čele se sovětským Iron Manem – Crimson Dynamem a Red Widow. V tzv. Winter Guard (Zimní stráž) je ale třeba i věčně vodkou nasáklý obří medvěd Ursa Major, a pár dalších – kupříkladu Perun, slovanský bůh bouří. Což vzhledem k tomu, že Thor je prakticky totožný, jen z jiné mytologie tak trošku hapruje.
Avengers se navíc tentokrát snaží být apolitičtí, což se samozřejmě nelíbí vládě USA, jež si s oživeným agentem Philem Coulsonem (po návratu ze záhrobí z něj už moc velký klaďas také není) rovněž snaží udržet vliv na velké události světa superhrdinů a vybudovat z trosek již neexistující organizace S.H.I.E.L.D. něco nového. A to všemi prostředky. Což působí docela děsivě. Zvlášť proto, že se Coulson zodpovídá generálu Rossovi (Red Hulk). Je toho hodně, co se tu odehrává. K tomu všemu ještě přimíchejme spoustu politikaření, vedlejších postav a podzápletek (třeba prapodivnou romanci Thora s mutující She-Hulk, nebo další příběh z doby pravěkých Avengers o Ghost Riderovi – ten je docela zajímavý, ono vůbec nejlepší příběhový (i nejlépe nakreslený) moment tvoří k oné minulosti se vztahující dialog nového Ghost Ridera s Odinem) a máme hrubý protiklad k první knize. Protiklad mnohem víc upovídaný, rozvleklý a překombinovaný. Sice je to jako celek lepší než první díl, příliš to ale stejně nefunguje.
Je tu až moc béčkových vedlejších postav. Aaron se neudržel a děj jednoduše překombinoval. Jako by nestačila hlavní linka s Namorem, přidávají se ještě upíři (o nichž má být prý další kniha) a zákulisí budování dalšího týmu, což k už tak značné pozornosti, která je věnována novému sídlu Avengers příliš nepřidává. Aaron si vybral slabší chvilku. Osobně mám přitom dobře napsané, méně akční příběhy rád. Takové Millarovy Ultimates považuji za jeden z vůbec nejlepších superhrdinských komiksů. Zde se ovšem i přes přítomnost řady výborných nápadů nedaří plně vytěžit jejich značný potenciál. Forma prohrává nad obsahem a ukazuje se, že tvůrci tohoto komiksu jdou mnohem lépe sólové příběhy (u nás třeba vycházející Doctor Strange, nebo Thor, na kterého si v jedné z příštích recenzí také posvítíme) než ty s nafouknutějším množstvím postav. Slušná a příjemná kresba (jež je oproti té v první knize rozhodně zlepšením) už dojem příliš nezachrání.
Verdikt
Lepší než ti předchozí, přesto… Sice rozumím tomu, že první book má čtenáře navnadit a druhý zase začít budovat dějové podhoubí pro další rozebíhající se akce, přesto jsem se zde místy opravdu nudil. Scénárista, na kterého jsem slyšel pět samou chválu, by si mne touto týmovkou určitě nezískal, kdybych od něj předtím nečetl nic jiného. Zatím však ještě zůstanu a dám dalším knihám ještě šanci, protože konec této byl docela zajímavý a skutečně se to celé ještě může přetavit v něco hodně povedeného. Avengers: Světové turné jsou jakousi mezihrou před velkými událostmi, která od Poslední návštěvy rozjetý vlak značně zpomaluje. Od prostinké mlátičky k místy nudné a překombinované konverzačce, které však nechybí řada zajímavých dějových motivů a momentů, jež byly skutečně silné a dobré. Suma sumárum je to tak zlepšení, přestože se stále jedná o docela šedý průměr. Snad bude další kniha dramatickým zlepšením. Rozeběhlo se tu totiž na můj vkus možná až příliš mnoho podzápletek, které sebe navzájem rozmělňují a něco, co by samo o sobě vydalo klidně na celou sérii je tu mnohdy jen vedlejším příběhem. Což je docela škoda. Uvidíme jak si toto nové pojetí Nejmocnějších hrdinů světa povede příště…
Pokud si tento komiks pořídíte a přečtete, rozhodně jej nezapomeňte ohodnotit na ComicsDB. Dílo Avengers #02: Světové turné u nás vyšlo v roce 2019 pod hlavičkou nakladatelství Crew, jemuž děkujeme za poskytnutí recenzního výtisku. Zakoupit si jej se slevou, stejně jako ostatní komiksy, recenzované na stránkách našeho magazínu, můžete zde.
- Avengers #02: Světové turné
- USA, 172 stran, u nás vydala Crew v roce 2019
- Scénář: Jason Aaron
- Kresba: Frazer Irving, Adam Kubert, David Marquez, Ed McGuinness, Sara Pichelliová, Cory Smith, Andrea Sorrentino
- Vydání: 1.
- Vazba: paperback
- Formát: 170 x 260 mm
- Tisk: barevný
- Překlad: Jiří Pavlovský
