Je třeba představovat krále hororového žánru? Tento americký spisovatel je však rozkročen mezi vícero tématických záležitostí. Zabrousil do sci-fi, dramatu i fantasy. Podobně pestrý je i seznam filmových adaptací dle jeho literárních děl. Pojďme si některé vybrané připomenout. Vynecháváme pochopitelně seriály.

Stůj při mně (1986)

V lesní chatě na okraji Castle Rock, městečka uprostřed oregonských lesů, dvanáctiletý Gordie La Chance spřádá plány na neobvyklý výlet, který by měl navždy změnit jeho život. Jeho nejlepší kamarád Vern totiž slyšel, jak jeho starší bratr mluví s přítelem o nalezení mrtvoly hluboko v lesích a Gordie spolu s bojácným Vernem, tvrďákem Chrisem a odvážným Teddym zorganizuje výpravu za dobrodružstvím, která se změní v odyseu, při níž chlapci poznají především sami sebe. Cesta začíná nevinně, ale sen o tom, že se stanou hrdiny města, všechny čtyři podrobí zkoušce, jakou si nedokázali představit.

Osvícení (1980 a 1997)

Obě verze. Jak ta slavná od Stanleyho Kubricka (kterou sám King ovšem nenáviděl zejména pro dramatické změny v ději a též i pro obsazení hlavní role), tak televizní, kterou vyprodukoval spisovatel sám. Byť je slabší, lépe mapuje pozvolný propad do šílenství. Kubrickova verze je pak dost možná vůbec nejlepším natočeným psychologickým hororem všech dob vzdor tomu, že knihu zpracovává dost možná příliš volně.

Vykoupení z věznice Shawsank (1994)

Tady asi není potřeba se rozepisovat. Nádherný a dojemný, lidský příběh o síle naděje, přátelství a nezlomnosti lidského ducha, který si získal miliony diváků po celém světě a dodnes patří mezi nejlépe hodnocené filmy všech dob. Za zmínku stojí fakt, že předlohou je Kingova povídka, nazvaná Rita Hayworthová a Vykoupení z věznice Shawsank, a že film při uvedení do kin docela zapadl. Slávu si získal až při uvedení na videokazetách…

Zelená míle (1999)

Na začátku příběhu se potkáme se starým mužem Paulem Edgecombem (Dabbs Greer). Žije v domově s pečovatelskou službou a právě se dojatě dívá na starý film s Fredem Astairem. Snad až příliš dojatě, protože jedna ze sester ho musí zkontrolovat, když slyší všechny ty vzlyky. Paul je tak naměkko, že jí začne vypravovat svůj příběh starý 60 let, který ještě nikomu nevypravoval. Kolem roku 1935 v Louisianě, mladý Paul (teď už Tom Hanks) pracuje jako dozorce ve vězení pro těžké zločince, kteří jsou odsud posíláni na smrt. Paul není jen “zaměstnancem”, ale bystrým pozorovatelem, který citlivě vnímá rázovité postavy těžkých zločinců i jejich osudy. Setkává se například s s černým obrem Johnem, který má ruce jako lopaty a je obviněn z vraždy dvou dětí. Nemůže uvěřit, že člověk, který se bojí spát potmě by byl schopen tak hrůzného činu. Je tu také hluboce věřící Arlen, a bláznivý psychopat zvaný Divoký Bill, ale je tu také ta hrůzostrašná chodba, natřená na zeleno, které všichni říkají “Zelená míle”, je to cesta, na konci které čeká smrt, pokud se nestane zázrak.

Misery nechce zemřít (1990)

Po autonehodě zachrání zraněnému spisovateli život jeho velká obdivovatelka. Z nadšené čtenářky a pečovatelky se však zakrátko stává brutální tyran a věznitel… Nejen nadpřirozeno, ale i naprosto lidské zrůdnosti hrají v Kingových hororech roli. Prostý námět skýtá nesmírně silné a drásavé psychologické drama o posedlé psychopatce, věznící svého oblíbeného spisovatele.

Carrie (1976)

Vůbec první autorův román o šikaně, komplikovaném vztahu s matkou a telekinetických schopnostech. Co víc dodávat? Upřednostníme samozřejmě původní filmovou verzi oproti té slabší z roku 2013.

Carrie Whiteová je osamělá, spolužáky vysmívaná, uzavřená středoškolačka, kterou její fanaticky nábožná matka vychovává téměř v izolaci. Když Carrie prožije ve školní sprše školní tělocvičny svou první menstruaci, její spolužáci ji bezcitně trýzní a ponižují. Následně je za to od učitelky stihne trest. Odhodlaní se Carrie pomstít, naplánují krutý žert. Ten se ovšem hrozivě zvrhne, když se během školního plesu naplno projeví Carriiny telekinetické schopnosti.

To (2017)

Tady se nám zase pro změnu líbila novější verze. Tedy první část, kterou bude letos následovat pokračování, sledující dospělé hrdiny.

To je adaptací, která si bere to lepší z knihy a nechává to vyniknout v místy pořádně krvavé a děsivé filmové události s výbornými dětskými herci a záporákem, který je správně teatrální a strašlivý. Přesto film zdaleka není tak děsivý jak mohl a pro mne je nejděsivějším momentem hned úvodní scéna, obsahující lodičku a ručičku (kdo viděl/četl, pochopí). Na můj vkus zde bylo trochu málo pohledů na pochmurnost města (které jako útočiště Pennywise má také významnou roli a prosvícené sluncem zrovna děsivě nevypadá) a jeho historii. Nicméně toho se ještě můžeme dočkat v budoucnu. Obrovský palec nahoru za mne To dostává zejména za věrnost předloze, dobovou atmosféru, sedící, ale nepříliš hlasitými zvuky rušivý soundtrack, samotného Pennywise a výborně obsazené dětské herce, které jako by svým předobrazům z oka vypadly.

Pokoj 1408 (2007)

Děsivý pokoj hotelu Delfín, ve kterém se každý bojí ubytovat. Pokoj, ve kterém bylo spácháno dvanáct sebevražd a dvanáct “přirozených úmrtí.” Majitel hotelu (Samuel Jackson) si je prokletí pokoje vědom, a proto každému, kdo by se chtěl v něm ubytovat, tento záměr rozmlouvá. Když ale dorazí mladý hororový spisovatel (John Cusack), který je plně odhodlaný se v pokoji vyspat, dává se do běhu děsuplný sled událostí…

Kukuřičné děti (1984)

Mladí milenci se na své cestě napříč Amerikou zastaví v malém městečku v Nebrasce a dozví se šokující věc. Jednoho dne před třemi lety zde děti, na příkaz démona zvaného ‘‘Ten co chodí mezi řádky‘‘, zabili všechny dospělé… V mysteriózním hororu natočeném na motivy povídky Stephena Kinga.
Dvanáctiletý kazatel přijíždí do malého městečka obklopeného nekonečnými lány kukuřičných polí. Ovládne místní děti a přikáže jim zabít všechny dospělé, aby jejich krev přiživila úrodu. Dětem je zakázáno tančit, hrát nebo zpívat a když je jim osmnáct, musí se obětovat kukuřičným polím. Některé z nich se pokusí utéct, ale krvelačný Malachai je uloví. Pár mladých milenců na cestě napříč zemí uvidí na cestě mrtvého mladíka, přivezou ho do zdánlivě pustého městečka a potkají tam jeho vyděšenou sestru. Dívka se jim snaží vysvětlit co se zde děje a varovat je před ďábelskou nadvládou teroru, ale dvojice jej brzy pocítí na vlastní kůži. Živí dospělí nejsou v Gatlinu vítáni, takže musí udělat vše, aby unikli z posedlého městečka živí… Literární předlohou dnes již kultovního snímku byla povídka mistra hororu Stephena Kinga.

Mlha (2007)

Film režiséra Franka Darabonta (jenž má na svědomí také už zmíněné Shawsank a Zelenou míli), který je paradoxně zahalen nepřívětivou mlhou v podobě nepříliš oku lahodících speciálních efektů. Přesto si zaslouží veškerou podobnost díky skvěle zpracované psychice lidí, uvězněných v supermarketu, kde se skrývají před smrtící mlhou. Atmosféra houstne a s příchodem děsivých příšer mají lidé sklony upadat do letargie i k náboženskému fanatismu. I zde to opět jsou lidé, ne monstra kdo páchá nejodpornější zlo. Mimochodem, filmová verze má asi jeden z nejlepších, nejsilnějších a nejsmutnějších konců, jaké jsem v hororu viděl. Už jen pro finální zvrat (který se od povídky liší) stojí za to Mlhu vidět…

Loading...
Tomáš Lesk
Jsem pisálek, snílek, knižní a filmový skoro-všežrout se slabostí pro tvorbu Quentina Tarantina, dále seriál Doctor Who, a zarytou nenávistí vůči béčkovým slasherům a špatně použité třaslavé kameře. Ve volném čase hraji hokej, čtu a zírám.

7 KOMENTÁŘE

    • Tak, je to minisérie a všechno tam být ani nemělo. Jen subjektivní (protože TOPky jiné být ani nemohou) výběr deseti “nej.” 🙂

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here