Když se v roce 1996 poprvé objevil na plátně, málokdo by čekal, že se z Ethana Hunta stane jedna z nejkóničtějších akčních postav filmové historie. Mission: Impossible byla tehdy elegantní špionážní thriller s prvky noiru, který se spíše spoléhal na napětí a intriky než na výbuchy. Ale něco v postavě, kterou ztvárnil Tom Cruise, zafungovalo – a funguje dodnes.
Ethan Hunt začínal jako tichý, inteligentní agent v duchu klasických špionážních hrdinů. V prvním filmu Briana De Palmy byl zranitelný, dokonce zrazený vlastními lidmi. Už tehdy se ale ukazovalo, že Hunt je něco víc než jen běžný akční hrdina. Nejen že přežil, ale dokázal se přizpůsobit a myslet několik tahů dopředu.
Čtěte také: Arnold v tanku zachraňuje svět. Netflix představuje nadupané pokračování špiónského hitu
S každým dalším filmem se jeho postava posouvala. Mission: Impossible II (2000) pod vedením Johna Woo z něj udělala téměř komiksového hrdinu – stylového, silného, přitažlivého. Třetí pokračování (2006) pod J.J. Abramsem zase přinesla osobnější rozměr a ukázala, že Hunt je ochoten obětovat všechno pro ty, které miluje.
Od čtvrtého dílu, Ghost Protocol (2011), se však série začala profilovat jinak. Ethan Hunt se stal symbolem nezdolnosti, lidské vůle a odhodlání. A především, tvůrci našli dokonalý balanc mezi lidskostí a akční nadsázkou. Hunt není superhrdina – padá, krvácí, dělá chyby – ale nikdy se nevzdává.
Hunt je víc než Cruise, ale Cruise je klíčem k oblíbenosti
Nelze oddělit Ethana Hunta od Toma Cruise. Právě jeho fanatická oddanost roli, fyzické výkony a touha posouvat hranice filmu dělají z každého nového dílu událost. Kdo jiný by se nechal přivázat na letící letadlo, visel z helikoptéry nebo běžel po střeše v plné rychlosti se zlomeným kotníkem – a ještě to všechno natočil na vlastní pěst?
Čtěte také: Tom Cruise běží dál. Ale proč vlastně?
Ale Cruise nestačí sám o sobě. Funguje to, protože Ethan Hunt není jen nástroj akce. Je to hrdina, který pochybuje, který je poháněn výčitkami svědomí, který chce zachránit svět nejen kvůli „misi“, ale kvůli lidem. V době cynických superhrdinů a antihrdinů je Hunt paradoxně nejoriginálnější tím, že zůstává upřímně dobrý.
Proč to pořád funguje?
Příběh Ethana Hunta je unikát v akčním žánru – nejen kvůli spektakulárním kaskadérským scénám, ale i kvůli tomu, jak se postava vyvíjí a přizpůsobuje době. I po 25 letech a osmi filmech série pořád funguje, protože kombinuje několik klíčových prvků, které se navzájem doplňují a posilují.
1. Neustálá žánrová evoluce
Mission: Impossible nikdy nebyla jen jedna věc. Každý díl reflektuje svého režiséra a dobu vzniku. První film Briana De Palmy je špionážní detektivka s paranoiou studené války. Dvojka od Johna Woo se opírá o stylizovanou, skoro baletní akci s efektním zpomalením. Abramsova trojka zavádí osobnější a temnější tón, zatímco čtvrtý díl (Ghost Protocol) vdechuje sérii novou energii s lehkostí a globálním rozmachem. Christopher McQuarrie, který převzal otěže od pětky (Rogue Nation), sérii stabilizoval a přetavil ji ve vrchol současného akčního umění.
Každý film se tak přizpůsobuje filmovým trendům, ale nikdy neztrácí identitu. Publikum dostává nový zážitek, ale s tváří, kterou už zná a důvěřuje jí.
2. Hunt jako člověk, ne stroj
Ethan Hunt se od jiných akčních hrdinů liší právě tím, že nikdy nepůsobí jako nepřemožitelný robot. Padá. Dělá chyby. Pochybuje. Ale právě v tom tkví jeho síla – nikdy se nevzdává, a ne proto, že „musí“, ale protože prostě nemůže jinak.
Navzdory tomu, že kolem něj padají helikoptéry a explodují atomovky, si série dává čas ukázat Huntovu lidskost. Ať už v momentech, kdy chrání svého týmového kolegu za cenu neúspěchu mise, nebo v tichých pohledech, které naznačují jeho vlastní vnitřní boj mezi povinností a osobním štěstím. Je to postava, která má morální kompas – a v dnešní době cynismu je to překvapivě osvěžující.
3. Autenticita a fyzická realita akce
Tom Cruise proměnil každé Mission: Impossible v manifest fyzického herectví. V době, kdy se akční scény často tvoří ve studiu před zeleným plátnem, působí Cruiseův přístup jako rebelie proti trendům – a diváci to oceňují.
Let na boku Airbusu A400M, skok z letadla HALO, honička v Paříži, volný pád z helikoptéry nebo běh po londýnských střechách se zlomenou nohou – to všechno jsou momenty, které nejen že zvyšují tep, ale vytvářejí i důvěru. Publikum ví, že to nejsou jen triky. A ta autenticita se přenáší i na samotného Ethana Hunta – stává se uvěřitelnějším a reálnějším.
4. Týmová dynamika
Ačkoliv je Ethan Hunt středobodem příběhu, nikdy není sám. Série se nespoléhá jen na osamělého vlka – tým (Benji, Luther, Ilsa, atd.) hraje klíčovou roli. Huntova loajalita k přátelům a ochota obětovat se pro druhé vytváří emocionální napětí, které běžné akční filmy často postrádají. Série je díky tomu nejen o explozích a honičkách, ale i o mezilidských vztazích a důvěře.
5. Stále aktuální témata
Zrada, identita, kontrola, moc, odpovědnost, cena oběti – to jsou nadčasová témata, která rezonují napříč generacemi. Mission: Impossible je sice blockbuster, ale nikdy neztrácí zájem o to, co znamená být hrdinou v komplexním, morálně nejednoznačném světě. Huntovo rozhodnutí vždy klade na první místo lidský život – i za cenu globálních důsledků. V tom spočívá jeho síla i slabost, a právě to ho dělá fascinujícím.
Čtěte také: Proč Tom Cruise riskuje život kvůli filmu a proč to milujeme?
Závěrem
Ethan Hunt není jen přežitkem devadesátkového akčního filmu. Je důkazem, že i dnes může blockbuster stát na postavě, která je komplexní, charismatická a lidská. A dokud bude Tom Cruise ochotný běžet o život – doslova – a diváci budou chtít sledovat hrdinu, kterému na světě opravdu záleží, Mission: Impossible zůstane misí, kterou budeme chtít sledovat znovu a znovu.
