Do kin byli uvedeni Bratři, drama zabývající se pravděpodobně jedním z nejkontroverznějších příběhů naší moderní historie. Je jím příběh bratří Mašínů. A jelikož naše filmová i skutečná historie není na takové příběhy rozhodně skoupá, rozhodli jsme se udělat žebříček pěti snímků, které ve skutečném, nebo fiktivním scénáři zachycují dobovou atmosféru. Vybíralo se ze snímků, natočených po roce 2000.
Tmavomodrý svět
Ambiciózní počin Jana a Zdeňka Svěrákových, který měl v úmyslu atakovat Oscary (nedostal se nakonec ani do nejužší nominace) sice možná díru do světa neudělal, přesto jde rozhodně o jeden z nejvýraznějších (a taky nejdražších) novodobých českých historických filmů, kde není nouze o napětí a výborně natočené letecké souboje. Film tak rozhodně v tomto žebříčku má své místo a obratně zachycuje smutné a mnohdy nespravedlivé osudy válečných hrdinů. Scénář, inspirovaný osudy československých letců RAF je mnohem působivější, než ve stejném roce vydané americký velkofilm Pearl Harbor, u kterého dokonce existuje podezření, že si něco z příběhové struktury Tmavomodrého světa vypůjčil…
Tobruk
Další počin, který se odehrává během 2. světové války, je tentokrát věnován posádce vojáků 11. československého pěšího praporu v severní Africe a jejich osudům během podzimu 1941. Pouštní válka je jednou z neprávem opomíjených etap jinak často vyobrazovaného konfliktu a proto si Václav Marhoul, který později vyvolal pozdvižení s hojně diskutovaným filmem Nabarvené ptáče, si rozhodně zaslouží za jeho takřka buldočí úsilí smeknout.
Občanský průkaz
Málokterý film tak krásně, smutně a místy až hořce ukazuje dospívání za totalitního režimu. Občanský průkaz, volně vycházející ze stejnojmenné knihy spisovatele Petra Šabacha, je skutečně zážitkem. V působivém komediálním dramatu sledujeme osudy několika kamarádů, kde není nouze o první škobrtnutí, lásky, klukoviny, strach z vojny, hledání sebe sama, ale i o oportunismus a perzekuci komunistickým režimem. Ten totiž nejeden mladý život dokázal zničit. To a mnohem více zachycuje nenápadný a přitom velmi působivý snímek Ondřeje Trojana, který je dle našeho skromného názoru dost možná i jedním z nejlepších českých filmů vůbec…
Ve stínu
Dobová detektivka z temných padesátých let v Československu, ze které na vás přímo dýchne hutná dobová atmosféra a mráz vám velmi pravděpodobně bude běhat po zádech ještě notnou chvíli po zhlédnutí. Ivan Trojan zde pod režijní taktovkou Davida Ondříčka přesvědčivě ztvárňuje kapitána kriminálky, jehož vyšetřování zprvu obyčejné vloupačky se postupně zvrtne v něco mnohem komplikovanějšího, kde nitky vedou mnohem hlouběji. Vše se zamotá, do vyšetřování se přimíchá STB a celý případ dostane politický rozměr. Rozhodne se kriminalista odhalit pravdu a ohrozit tak sebe i svou rodinu, nebo ohne hřbet?
Šarlatán
Šarlatán je silné, pohnuté a výborné životopisné drama, které má pár slabších míst a trošku trpí neduhem většiny filmů dle skutečné události – přílišnou volností zpracování. To hlavní však zachycuje skvěle a hlavně se nedá říci, že by film nefungoval. V rámci toho naopak není ve scénáři nic navíc, nebo tak říkajíc „na sílu,“ většina linek naopak působí tak přirozeně a uvěřitelně, jak jen může u tak rozporuplného hlavního hrdiny. To by se samozřejmě nepovedlo bez správné volby herce – a tady se režisérce povedl vskutku zajímavý tah, kdy do role staršího Jana Mikoláška obsadila Ivana Trojana, zatímco léčitelova mladá léta zpodobnil hercův syn Josef Trojan. Oba pánové nejen, že si jsou logicky podobní, ale jsou rovněž velmi nadanými herci. Mladý Trojan se skvěle popasoval s šarlatánovými drsnými začátky (jeho část příběhu má mnohem víc temných odstínů), zatímco zkušený herecký matador Trojan starší exceluje v úloze již umírněnějšího, vyzrálého Mikoláška, u něhož hrůzy a vnitřní démoni tak často na povrch nevystupují. Za vyzdvihnutí pak stojí i výkon „slovenského Daniela Craiga“ Juraje Loje, který si zahrál Mikoláškova asistenta a milence Františka, či civilní Jaroslava Pokorná v úloze bylinkářky, u které se hlavní hrdina učil. Šarlatán by zkrátka byl českým snímkem roku i v mnohem silnější konkurenci, než jaké se mu letos dostalo a byť nejde o dokonalý počin, jde o výborně natočený a zahraný snímek, který si rozhodně zasluhuje chválu a pozornost, jíž se mu dostává. V našich končinách zkrátka takovýto počin těžko najde konkurenci. Přesto by si možná Mikoláškův bezesporu zajímavý život zasloužil více prostoru. Třeba minisérie podobná rovněž Agnieszkou Holland natočenému Hořícímu keři by byla dle mého ideální…
Tip na výlet do kina: Bratři
Rodina Mašínových se v komunisty ovládaném Československu stává terčem pronásledování a bratři věří, že po vzoru otce, hrdiny protinacistického odboje, lze proti diktatuře bojovat jedině se zbraní v ruce. Zároveň si jsou vědomi odpovědnosti vůči mámě a sestře. Bratři režiséra Tomáše Mašína budou reprezentovat Česko na 96. Oscarech.