Ahsoka Tano, známá z animovaných seriálů Klonové války a Povstalci, se v hrané podobě objevila poprvé v Mandalorianovi, její vlastní seriál ale přichází až nyní. A hned zkraje prozradím, že v prvních dvou epizodách dostanete více, než čekáte. Světelné meče v akci, poctivě napsané postavy a technická stránka patří k nejsilnějším stránkám této novinky.
Osobně nejsem největším fanouškem Star Wars, ale mám je rád. Hned na rovinu přiznávám, že jsem nikdy neviděl animované seriály. Z Mandaloriana jsem zhlédnul pouze první řadu, Andor mě nadchnul a na Obi-Wana a Boba Fetta se popravdě ani nechystám. Ahsoku jsem si ale nemohl nechat ujít z několika důvodů. Seriál totiž přichází od zapálených tvůrců Davea Filoniho a Jona Favreaua, kteří se do světa Star Wars zapsali tučným písmem a jednak proto, že Ahsoka je bývalou padawankou Anakina Skywalkera, což z ní dělá skvělý můstek pro prequelovou trilogii. Nijak výrazný, ale nepřehlédnutelný. Navzdory tomu, že Ahsoku vlastně vůbec neznám, jsem si ji v prvních dvou dílech seriálů dost oblíbil.
První padesátiminutová epizoda Ahosky je vlastně jedno velké představení hlavních postav a záporáků, jejichž osudy se protnou v momentě, kdy se v galaxii objeví nová hrozba. Pilot, který režíroval samotný Dave Filoni, disponuje skvělou akcí, vesměs vždy jeden na jednoho (bohužel nejsou moc dlouhé), zapřít se mu nedá ani velkolepá hudba, která provází světem Star Wars odjakživa, ačkoliv ji tentokrát nemá na svědomí John Williams. Tím nejlepším, co ale Filoni servíruje, jsou skvěle napsané postavy. Fanoušci je znát budou, příležitostní diváci ale tápat nebudou.
Klaďasové přirostou k srdci a jejich počínání dává smysl, zatímco záporáci mají dost charisma na to, aby se brali vážně. Představitelka Ahsoky Rosario Dawson si užívá každou větu a gesto, naprosto velkolepě vypadají také její souboje, na nichž si Star Wars novinka hodně zakládá. Jejím protějškem je postava Raye Stevensonona (herec zemřel v květnu tohoto roku), který hraje bývalého rytíře Jedi Baylana Skolla, jenž chce galaxii znovu vidět na prahu války. První epizoda je věnována na počest právě Stevensonovi.
Seriál těží z minima maximum a v tom tkví jeho kouzlo. Představeno je jen minimum postav (spočítat by se daly na prstech dvou rukou), přičemž na scéně se jich snad nikdy neobjeví více než pět. Seriálová nebo televizní úskalí ale nahrazuje technická stránka, která stejně jako v případě Mandaloriana a jiných vypadá stejně dobře jako ve filmu. To je zřejmě také jedním z důvodů, proč zahraniční kritici měli možnost vidět první dvě epizody v kinech.
Příběh Ahosky odsýpá, je srozumitelný a je radost sledovat, jakým směrem se ubírá. Do popředí se dostává motiv mistra a jeho učně, jak už naznačoval nespočet teaserů od Disneyho. První dvě epizody se navíc vyvarovaly vedlejším linkám nebo výletům do minulosti, což z Ahsoky prozatím dělá velmi přímočarou záležitost. Ambiciózní start se Ahsoce upřít nemůže, neztroskotala ani na seriálovém formátu, který ji v několika ohledech sráží do kolen. To ale vyvažuje nádherným technickým zpracováním a několika postavami, které divákovi přirostou k srdci. Nezbývá než doufat, že si zbylých šest epizod udrží tuto formu.
Milovníci Star Wars si klidně mohou připočítat o deset procent víc.
