Recenze: Škola dobra a zla – Mizerná kopie Harryho Pottera

Foto: Netflix

V pohádkovém světě se kamarádky Agatha (Wylie) a Sophie (Caruso) ocitnou ve Škole dobra a zla. Agatha, dlouho obviňovaná z čarodějnictví, se náhodou dostane do Školy pro dobro, zatímco Sophie, která chce být princeznou, je poslána do Školy pro zlo.

Filmové franšízy, které jsou populární u mladistvých a dospělých, jsou zároveň jejich výdělečnou slípkou, která jim bude snášet zlatá vejce. Pokud filmové studio nebo streamovací služba má na kontě Harryho Pottera nebo Hunger Games, je pravděpodobné, že jim bude snášet zlatá vejce po celá léta. Dává tedy smysl, že Netflix, který v posledních letech ovládl trh s teenagery, by mohl chtít adaptovat Školu dobra a zla, nesmírně populární knižní sérii od Somana Chainaniho, která má pět pokračování. Méně logické už je, co s ní režisér Paul Feig dělá.

Feigův životopis mluví jasně. Je zodpovědný za sérii Machři a šprti, jeden z hodně oceňovaných televizních seriálů. Jeho komedie Ženy sobě a Špión jsou považovány za jedny z nejostřejších a nejvtipnějších filmových komedií. Proto je podivné, že dostal na starost projekt, když pracuje úplně na opačné straně filmového vesmíru. Ve Škole dobra a zla je komediálních prvků opravdu málo, spíše naprosté minimum. S potěšením oznamuji, že je to naprostý průšvih.

Kde vůbec začít? Vše začíná úvodním vyprávěním Cate Blachettové, což samo o sobě působí tak trochu ironicky, z důvodu toho, že filmu chybí vážnější nota a musí si ji obstarat od někoho jiného. Vše se snaží hrozně podobat Bradavicím až na vizuální stránku hradu. Je tady Laurence Fishburne jako Brumbál, Charlize Theronová jako Snape a Kerry Washingtonová jako Zlatoslav Lockhart. Do této směsice jsou doslova vrženy Agatha (Sofia Wylie) a Sophie (Sophia Anne Caruso), které se omylem dostanou do nesprávných škol a pomalu tam trpí.

Je skutečně těžké najít něco, co by tento snímek mohlo spasit. Některé herecké výkony se spíše hodí do špatného bijáku. Vizuální stránka je často hrozná s mixem všelijakých stylů. Dialogy nebo snaha o hlášky jsou naprosto laciné. Kouzla jsou většinou přehnaná a špatně vysvětlená. Některé masky jsou tady asi tím nejmenším zlem. A otřesná délka filmu dvě a půl hodiny je opravdu ubíjející.

Netflix samozřejmě doufá, že Škola dobra a zla si neznepřátelí své hlavní publikum a to čtenáře knižních předloh. Ale budu zcela upřímný, protože i přes nějakou viditelnou snahu, jedná se o naprostou slátaninu fantasy, která je přetažená za vlasy, nijak nedotažená a s tak velkou přemírou klišé, že to ani tahle teengerovská cílovka nemůže ocenit. A musel by se nakonec stát nějaký zázrak, aby se tohle veledílo stalo populárním počinem, což by pak přineslo dle otevřeného konce další pokračování. A osobně doufám, že se tak nestane.

Foto: Netflix