Recenze z Letní filmové školy: Naše doba

Přečtěte si

Autor

Jakub Kos
Jakub Kos
Student Katedry filmových studií FF UK. Pracuji pro filmové festivaly LFŠ Uherské Hradiště, MFF Juniorfest, MFDF Ji.hlava či QFF Mezipatra, dříve MFF Praha – Febiofest, Finále Plzeň, MKFF Ostrava Kamera Oko nebo Marienbad Film Festival. Pro ČSFD.cz jsem roky spravoval sekci tuzemské tvorby. Píšu pro NaFilmu a Kulturní magazín UNI, dříve Artikl. Spolupracuji s Asociací pro filmovou a audiovizuální výchovu a programem Ponrepo dětem. Zajímá mě současné (východo)evropské kino, česká kinematografie a studentská tvorba. Píšu prózu a poezii, fotím dokument, dál se zajímám o výtvarné umění, politiku, historii a ekologii.

Tříhodinový spirituální opus Naše doba drží ve svém středu milostný trojúhelník, při jehož sledování tématizuje tzv. otevřené vztahy. Carlos Reygadas, někdy s nadsázkou přezdívaný jako jediný představitel nové vlny mexického filmu, natáčel film na své býčí farmě a obsadil do hlavních rolí sebe a členy rodiny. Snímek uvádí 47. Letní filmová škola v sekci Terra festivalis.

Juan a Ester, manželé ve středních letech, spokojeně žijí na velké býčí farmě daleko od jakékoli civilizace. Jejich manželství se nese na vlnách otevřeného vztahu, což v praxi znamená, že provozují mimomanželský sex, o němž si pak navzájem říkají. Problém ale nastává ve chvíli, kdy jedna taková událost mezi Ester a Juanovým americkým kamarádem Philem přeroste v citovou záležitost. Juanovo ego se najednou cítí dotčeno, nedokáže situaci vstřebat a vztahy se začnou hroutit jako domino.

Mimořádně fotogenické prostředí mexického ranče hraje pro Naši dobu zcela zásadní roli. Atmosféru rozkladu vztahů zrcadlí nejen popadané omítky budov, ale i samotní býci. Býčích metafor je ve filmu užíváno vcelku zhusta – Reygadas se nebojí natočit surové záběry, ve kterých třeba býk napadne koně, čímž zrcadlí situaci postav. Širokoúhlá ruční kamera často využívá zcela subjektivní pohledy jednotlivých postav a noří se do situací společně s nimi. Pracuje jak s ranní mlhou, tak s východem a západem slunce, a dává vzniknout nádherným kompozicím panenské přírody.

Dějová rozvolněnost vede k intenzivnímu prožitku ze sledovaného příběhu. Režie nechává příběh plynout pomalu a soustředí se na malé detaily (například mikrozáběr motoru jedoucího auta) a psychologii postav, načež slouží jako komplexní patologie účastníků milostného trojúhelníku. S velkým důrazem na prožitek momentální chvíle se Reygadas pohrouží do niterných pocitů a sleduje rozklad maskulinity v přímém přenosu. Z hereckých výkonů hlavních představitelů – Reygadase, jeho ženy a dvou dětí – čiší autenticita a opravdovost. Všichni z nich jsou neherci, což je pro režiséra typické.

Reygadasovy filmy nejsou pro každého diváka. Mistr spirituální kinematografie vědomě navazuje na Andreje Tarkovského, a pokud by se jeho styl měl někomu alespoň trochu podobat, bude to Terrence Malick – avšak bez akcentace tématiky náboženství. Filmový styl Carlose Reygadase se vyznačuje dokonalou vizuální optikou, mistrnou psychologií postav a smazáním hranic mezi realitou a snem. V kontextu mexické kinematografie se jedná o unikátní filmový styl, který polarizuje nejen festivalové publikum. Naše doba byla premiérově uvedena v Benátkách roku 2018, česká premiéra proběhla na Karlových Varech následující rok a Letní filmová škola festival uvádí v reprezentativním průřezu mexickou kinematografií v sekci Terra festivalis.

Konečné hodnocení

Jakub Kos
80 %

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Čtěte také

Tříhodinový spirituální opus Naše doba drží ve svém středu milostný trojúhelník, při jehož sledování tématizuje tzv. otevřené vztahy. Carlos Reygadas, někdy s nadsázkou přezdívaný jako jediný představitel nové vlny mexického filmu, natáčel film na své býčí farmě a obsadil do hlavních rolí sebe a členy...Recenze z Letní filmové školy: Naše doba