Hraný polský film Amatéři režisérky Iwony Siekierzyńské se věnuje divadelnímu souboru s názvem Kancelář osobních věcí, jenž se skládá z handicapovaných herců. Debut se vyznačuje prací s přirozeným herectvím představitelů, na níž z velké části staví. Dává vyniknout individualitám, oslavuje odlišnost a ptá se, co je normální.
Krzysek vede divadelní soubor, se kterým je velmi úspěšný. Vyhrávají jednu soutěž za druhou a objíždění festivalů je pro něj už rutinou. Jednou se stane zvrat – souboru se naskytne příležitost nazkoušet novou inscenaci s profesionálními herci. Problémem ale je, že ředitel divadla má nepřekročitelnou podmínku: musí to být Shakespeare. Dochází tak k (do jisté míry) nucenému spojení dvou nesourodých skupinek, které mají nazkoušet reprezentativní inscenaci. Problémy na sebe nenechají dlouho čekat.
Soubor Kancelář osobních věcí skutečně existuje a hraje v něm bratr režisérky. Siekierzyńská tak členy divadla znala již dlouho před natáčením, navíc se pro ni jedná o blízké téma, k němuž přistoupila s patřičným citem a empatií. Režie dává vyniknout hereckým výkonům, aniž by nutně stavěla do kontrastu handicapované a profesionální herce.
Kamera se přibližuje velmi blízko k představitelům, dalo by se snad říct, že dokumentuje natáčení filmu. Nikdy samozřejmě nevidíme kameramana, ale máme dojem, že jsme jím my sami. Kamera prozkoumává, pobíhá vedle herců a živelným nesugestivním způsobem zasahuje do hry. Mimořádně silné situace, často možná vzniklé díky improvizaci, dohromady skvěle zapadají do příběhového rámce a film tak tvoří kompaktní celek s jasným cílem a sdělením.
Vznik filmu si podle polského publicisty Macieje Gila vlastně nikdo nepřál, a proto vznikl nízkonákladově. Chybějící finance s přehledem doplnil ostrovtip hlavních představitelů, který dodává Amatérům skvělou atmosféru, zaměnitelnou snad jen s tematicky spřízněným dokumentem Postiženi muzikou (2020) Radovana Síbrta. Oblíbený film se věnoval populární skupině The Tap Tap pod vedením Šimona Ornesta a na MFDF Ji.hlava 2019 vyhrál Cenu diváků.
Amatéry uvádí 47. Letní filmová škola v rámci sekce Východní přísliby, jež se věnuje současné kinematografii východoevropských zemí. Snímek přeneseně chápat jako oslavu vší jinakosti. V kontextu současného konzervativního Polska to platí dvakrát tolik.
