Letní filmová škola: Izraelské trhání bránic

Přečtěte si

Autor

Daniel Birgus
Jsem filmový fanoušek, který je žánrový všežravec. Svého diváckého ducha krmím psychologickými sondami i komiksovými akčními adaptacemi. Preferuji snímky od Wese Andersona, Quentina Tarantina, Seria Leoneho či Miloše Formana.

Další den filmovky se nesl v národnostním i žánrovém mixu, který byl stvořený nejen evropskou kinematografií.

Pracovní týden a další festivalový den započala vtipná a trefná komedie Tel Aviv v plamenech. Izraelská taškařice se odehrává ve dvou rovinách. První sleduje životní zápolení outsidera Salama, který se podílí na tvorbě palestinské telenovely. Mladíkovy vzestupy a pády jsou proloženy scénami ze zmíněné telenovely. Druhá rovina je především parodií žánru zakládajícím si na nekonečném počtu epizod a přehnaně dramatických zápletek. Tyto dvě roviny se prolínají právě v Salamově životě, který se souhrou náhod na hraničním přechodu začne v hierarchii seriálu vypracovávat nahoru. Svěží podívané nechyběla řada opravdu vtipných momentů, ironie, nadsázky a především skvělých parodických záběrů.

Z filmu Tel Aviv v plamenech

Novotu vystřídala poté tradice. Epos Roberta Rosselliniho měl být původně dokumentem o statečném knězi a dětech, kteří při svém statečném odboji proti utlačujícím nacistům přišli o život. Nicméně známý režisér nabídku od bohaté šlechtičny trochu poupravil a natočil místo toho hraný film. Výsledkem byla historická podívaná s pomalejším rozjezdem, ale o to rychlejší druhou polovinou.

Vít Klusák je jednou z nejznámějších person české kinematografie roku 2020. Je tomu tak díky dokumentu V síti, který boří divácké rekordy. Kromě samotného filmu se mohli návštěvníci s Klusákem sejít na debatě v Klubu kultury. Režisér se během diskuze rozpovídal o historkách z natáčení i soudní dohře pro pedofilní aktéry dokumentu.

Z filmu V síti

Jelikož na norskou Malířku a zloděje v kině Hvězda nebyla kvůli obrovskému zájmu festivalových návštěvníku možnost se dostat, tak jsem vzal zavděk dalším Andrzejem Wajdou. Kronika milostných nehod, jak už název napovídá, řeší především romantickou zápletku. Ta je zde doprovázená vyostřující se situací v Polsku těsně před obsazením Rusy a Němci a vypuknutím druhé světové války.  Wajda, stejně jako u většiny svých filmů, divákovi předhazuje pomalu odsýpající zápletku. Láska je zde tlačena občas až příliš okatě a naivně, ale pokud máte romantickou duši, plytké dialogy vám vadit nebudou. Slavný režisér rozhodně ve své pozdější tvorbě zaválel více.

Kdo však určitě zaválel, byl Attila Hartung. Maďarský režisér ve svém debutu FOMO (Fear of missing out) ukazuje odvrácenou stranu sociálních médií. Teenagerská skupina přátel říkající si Vlci touží po slávě a stát se známými influencery. Pro splnění cíle se nebojí riskovat jak svůj trestní rejstřík, tak i zdraví. Při snaze získat si diváky však v jednu chvíli krutě přestřelí a ani si neuvědomí, co hrozného spáchali. Film ukazuje destruktivní potenciál sociálních médií, pokud jim člověk až příliš propadne až tak, že není schopný oddělit internetový svět bez hranic od toho skutečného.

Z filmu FOMO

Z Maďarska jsme se přesunuli k jejich oblíbeným slovenským sousedům, navíc v atmosféře letního kina na kolejním nádvoří. Politický thriller Sviňa reflektuje vraždu investigativního novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Děj je sice smyšlený, ale inspirace skutečností je více než zřejmá. Kromě toho je možné ve snímku vidět i zhýralost politiků a jejich příliš velké kamarádění se s mafiány a pochybnými podnikateli. Na to, jak je náš srdcem nejbližší soused malý národ, dílo působí světově. Kdyby se něco podobného natočilo v Hollywoodu, byl by to již globální hit. Svini nechybí dobrá zápletka, sympatizování s hlavním kladným hrdinou, opovrhování grázly, znechucení nekalými praktikami a smutek nad osudem některých postav. Výsledek je více než zdařilou podívanou, která si zaslouží více pozornosti.

A to bylo z druhého dne vše.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Čtěte také