Letní filmová škola: Wojciech Smarzowski a jeho vybroušený klenot

Přečtěte si

Svatební filmy, ve kterých se něco zvrtlo

Svatba by měla být jedním z nejšťastnějších dnů, ať už pro nevěstu nebo pro ženicha, ne vždycky ale jde...

A Hidden Life: Hrůzy 2. světové války z trochu jiné perspektivy

Válečné příběhy dle skutečných událostí jsou v neustávající módě. Ať už v podobě knižní, či filmové. Proto není divu,...

Na co vyrazit v srpnu do kina?

Druhý měsíc letních prázdnin bude v kinech plno. Fanoušci Rychle a zběsile se dočkají chlapáckého spin-offu, svou novinku představí...

Autor

Daniel Birgus
Daniel Birgus
Jsem filmový fanoušek, který je žánrový všežravec. Svého diváckého ducha krmím psychologickými sondami i komiksovými akčními adaptacemi. Preferuji snímky od Wese Andersona, Quentina Tarantina, Seria Leoneho či Miloše Formana.

Uherské Hradiště a filmy. Spojení, které nám letos již po pětačtyřicáté dává vědět, proč stojí toto město na přelomu července a srpna navštívit. Letošní ódu na kinematografii odstartovala zuřivá válka v Jugoslávii.

Náklad režiséra Ognjena Glavoniće vyprávěl na první nenápadnou cestu řidiče Vlada, který se prokousává kosovskou krajinou plnou překážek vzniklých kvůli válečnému konfliktu. Dějově pomalejší, na slova skoupý road movie neosloví zběsilými zvraty a rychle se měnícími scénami. Jeho síla spočívala v esteticky povedených momentech a pomyslném ledovci – snímek skrýval mnohem více než bylo na první pohled patrné.

Útrapami týrané Kosovo vystřídala ráno návštěva nápravného zařízení pro mladistvé. Jeden z počinů tzv. černé série (díla uložená během normalizace do trezoru) režiséra Hynka Bočana s názvem Pasťák zaměřil svou pozornost na mladého učitele, který byl poslaný do Ústavu ochranné výchovy mládeže. Jeho ideály a nechuť k byrokracii a pravidlům jsou podstoupeny těžké zkoušce, kdy pedagog naráží na mladé delikventy. Ti nejen že odmítají mnohdy příkazy přirozených autorit, ale rovněž jsou nebezpečnými živly s nevyzpytatelným chováním projevujícím se útokem do zad v nejméně vhodný okamžik. V hlavní roli zářil Ivan Vyskočil.

Delikventní adolescenty vystřídala Cheryl Duneyová. Ta se se svým nezávislým snímkem Melounová žena zapsala do dějin americké kinematografie, jelikož šlo vůbec o první snímek s afroamerickými lesbami jako hlavními hrdinkami. Významná prezentace LGBT tématiky a scénář mixující vážná témata a nadsázku vytvořily rychle odsýpající výsledek, který nenudí. Odpoledne došlo na němého Muže s kinoaparátem. Pocta velkoměstu byla hudebně doprovázená Tomášem Vondrou. Již klasický střet starého filmu a novodobé hudby byl netradičním dílem.

První celý den byl poté zakončený skutečným klenotem. Klér uznávaného polského režiséra Wojciecha Smarzowskiho vyvolal spoustu kontroverze a zhlédlo ho již přes pět milionů diváků. V Polsku toto antiklerikální drama řešící nekalé praktiky duchovních všemi skutečně zatřáslo. A není divu. Kromě silné zprávy a kritiky katolické církve počin zaujal zpočátku svěžím a vtipnou nadsázkou a satirou, které záhy vystřídaly scény plné hutné atmosféry a vážnosti. Klér je jeden z mnoha příkladů a důkazů, že polská kinematografie patří několik let k tomu nejlepšímu nejen v rámci Evropy. A to bylo z prvního dne vše.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Čtěte také