Ve čtvrtek 20. září vstoupil do českých kin film Tvář přední polské režisérky Małgorzaty Szumowské, který na letošním Berlinale získal Velkou cenu poroty. Snímek je nekompromisní i mimořádně vtipnou studií krize identity i bajkou o vnitřní síle a kráse, která propojuje realismus, fantazijní prvky a černý humor.
Hlavní hrdina filmu, maloměstský podivín a excentrik Jacek, miluje heavy metal, svoji holku, malé auto a svého psa. Pracuje na staveništi, kde má vyrůst nejvyšší socha Ježíše na světě. Když jej nečekaně zmrzačí tragická nehoda, obrátí se k němu oči celé země – Jacek se totiž stane prvním občanem Polska, který podstoupí transplantaci obličeje.
Příběh je inspirovaný skutečnými událostmi, „ty jsou ale pouze kulisou pro celý příběh,“ vysvětluje režisérka Małgorzata Szumowská. „Na jedné straně je to stavba největší sochy Ježíše Krista na světě ve Świebodzinu, na straně druhé první transplantace obličeje na světě, která zachránila pacientovi život a kterou provedl tým lékařů z onkologické kliniky v Gliwicích.“
Tvář je rozmanitý, výjimečný snímek, který umně přechází z komisní frašky do jízlivého společenského komentáře. Szumowské nebojácná plastická operace maloměstské polské mentality patřila k tomu nejlepšímu, co nabídl letošní ročník Berlinale. Odtud si režisérka odvezla prestižní ocenění. Čeští diváci měli příležitost snímek vidět na Filmové škole v Uherském Hradišti v rámci sekce AČFK uvádí.
„Energie, která z filmu Małgorzaty Szumowské prýští, je neurvalá, přitom ale ne frustrovaná. Zobrazuje společnost pokrytectví a netolerance, společnost, která své slabošství a nenávist skrývá za vágní náboženské a nacionalistické fráze. Něco, co známe dobře z našich končin. Věříme, že pro české publikum bude tahle pokřivená Tvář nejen povědomá, ale dokonce blízká. Vidět v ní totiž můžeme i sami sebe, svoje slabosti, ale i ušlechtilé touhy,“ shodují se distributoři Vít Schmarc, Jan Jílek a Aleš Stuchlý.