Třetí a poslední kniha ze světa Ghost in the Shell je spíše takovým vedlejším doplňkem. Jedná se o sebranou sbírku kratších komiksů z různých let, odehrávající se v různém rozmezí mezi, nebo během hlavních dvou knih. Hlavní hrdinka Motoko zde až na jeden příběh nefiguruje. Děj je zaměřen na agenty Sekce 9. Protagonisty zde tedy jsou jinak vedlejší postavy jako Bató, Aramaki a další. Předvádí se nám v této manze skutečně kreslíř a scénárista Shirow Masamune ve vrcholné formě, jak slibuje anotace knihy? To si povíme v dnešním Komiksovém okénku

S klidem mohu nyní již říci, že celá tato kultovní záležitost jde tak trochu mimo mne. Zatímco první knize se nedala krom precizní a nápadité kresby upřít opravdová nápaditost a kreativita, provázená poněkud neuspořádaným proudem autorových myšlenek, jednalo se stále o kvalitní komiks s prvky kyberpunku, který údajně předznamenal. Zato ta druhá, to byl pořádný a notně infantilní úlet, k jehož čtení jsem se nutil a nebýt hezké kresby (byť ten umělý koloring mne taky kdoví jak nenadchl), asi jsem ho nikdy nedočetl. Zejména díky podivnosti děje, který už se vznášel někde v oblacích na obtížně rozeznatelném pomezí digitálního světa a světa “reálného” a celkově moc nedával smysl.

Zatímco první část se držela jakž takž při zemi. V tomto svazku 1.5 jsem se utvrdil v jednom; mám problém s Masamuneho vyprávěcím stylem. Je nepřehledný a postrádám motivaci se v něm orientovat, což značí, že mne dění nebaví natolik, abych se o něj blíže zajímal. Nelíbí se mi, jak Masamune neustále někam odbočuje a pořád (často zbytečně) zamotává zápletku, čemuž ony časté poznámky pod čarou (které se mi nejprve zdály zajímavé, ale tady, u třetí knihy už mne otravují a nepřijdou mi navíc nějak objevné-kupříkladu autorova potřeba neustále vysvětlovat proč něco nakreslil tak, jak to nakreslil, mě vyloženě vytrhovala z děje) taky dvakrát nepomáhají a mohly by být klidně uvedeny formou poznámek na konci knihy (ostatně autor v tomto případě i tak přidal ke každé “povídce” kratší anotaci, ty jsou nicméně docela zajímavé a zasazují příběhy do kontextu, v jakém vznikly).

Human-Error Processor je opravdu něčím mezi oběma knihami. Vnáší uzavřené příběhy, které podle mne jsou tvůrci mnohem lépe, než delší. Zároveň se soustředí okolo vedlejších charakterů v čele s mým oblíbeným Batouem. Což se ukazuje jako docela zábavný prvek. Proč? Protože ty postavy jsou zkrátka zajímavé a mají nějakou osobnost. Což plně podtrhuje fakt, že Motoko krom toho, že byla rebelka a sexy, žádnou neměla. Byť měla více těl a tváří. Jednotliví agenti jsou mi jako čtenáři mnohem bližší a fungující vzájemná chemie a humor ruku v ruce s jednotlivými případy (kdy některé jsou jak už to u sbírek bývá slabší, jiné silnější) mne bavily a je škoda, že jim autor nevěnoval víc prostoru v druhé knize. V jednotlivých příbězích se různě pracuje s všelikými intrikami mezi jednotlivými odděleními, zákeřnými viry a zabijáky.

Verdikt

Upřímně přiznávám, že mám této mangy tak trochu plné zuby a jsem docela rád, že mám její čtení patrně již definitivně za sebou. Malinko je to i formou (ačkoli třeba jedna z modernějších mang, které jsem četl, mne bavila hodně), kdy mi vadí přechody z “realistické” kresby na zjednodušené dětinské karikatury, či poněkud infantilní humor (nicméně beru, že to k žánru patří) ale zejména obsahem. Human-Error Processor se čte podstatně lépe než druhá kniha. Díky staršímu datu jednotlivých sešitů je zde také přítomný starší koloring (který se mi oproti tomu modernějšímu líbí víc) a nedá se říci, že bych se nudil. Přesto musím znovu konstatovat, že tento kult mne neohromuje tak, jak bych čekal a fanouškem The Ghost in the Shell asi nikdy nebudu, a chápu že podíl na slávě i sám autor připisuje hlavně anime zpracování a dalším. To je ale mé hodnocení.

Pokud vás tento svět nadchl a nutně si potřebujete přečíst víc, je pro vás tato sbírka rozhodně vítanou jednohubkou a takřka povinností. Na překladu a letteringu ze strany Crwe nemám co vytknout. Žádného překlepu jsem si nevšiml a tisk a zpracování knihy jako takové jsou již standardně na vysoké úrovni. Takže palec nahoru.

Nu a jestli si tento komiks pořídíte a přečtete, rozhodně jej nezapomeňte ohodnotit na ComicsDB. Dílo The Ghost in the Shell 1.5: Human-Error Processor u nás vyšlo v roce 2017 pod hlavičkou nakladatelství Crew, jemuž děkujeme za poskytnutí recenzního výtisku. Zakoupit si jej se slevou, stejně jako ostatní komiksy, recenzované na stránkách našeho magazínu, můžete zde.

  • The Ghost in the Shell 1.5: Human-Error Processor
  • Japonsko, 180 stran, u nás vydala Crew v roce 2018
  • Scénář a kresba: Shirow Masamune
  • Vydání: 1.
  • Vazba: paperback
  • Formát: 146×215 mm
  • Tisk: černobílý + barevný
  • Překlad: Anna Křivánková
  • Žánr: akční, sci-fi
Loading...
PŘEHLED RECENZE
Tomáš Lesk
60 %
Tomáš Lesk
Jsem pisálek, snílek, knižní a filmový skoro-všežrout se slabostí pro tvorbu Quentina Tarantina, dále seriál Doctor Who, a zarytou nenávistí vůči béčkovým slasherům a špatně použité třaslavé kameře. Ve volném čase hraji hokej, čtu a zírám.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here