Už druhého srpna bude do prodeje uveden stejnojmenný film se Scarlett Johansson v hlavní roli, který letos v březnu brázdil plátna kin. V souvislosti s tímto snímkem vydalo tuzemské nakladatelství Crew jeho původní japonskou předlohu, na níž se dnes v rámci našeho nepravidelně pravidelného Komiksového okénka podíváme. Jak se mi jevila uznávaná manga, jež v mnoha směrech inspirovala i takovou filmovou bombu, jakou byl Matrix sourozenců Wachowských? Čtěte dál!

Po výborném Snyderovu Batmanovi, kterého jsem si vzal na paškál minule a jenž byl sám o sobě prezentací mainstreamového komiksu v nejlepším slova smyslu, tu nyní máme výrazně méně čtenářsky komfortní záležitost. Manga Ghost in the Shell je mnohými fanoušky a znalci tohoto odvětví komiksu považována za výrazný milník a opěvovanou legendu. To, jak moc významné dílo to je, bohužel nemohu posoudit, poněvadž jsem zde nováčkem a jedná se celkově o druhé dílo tohoto typu, ke kterému jsem se zatím dostal (prvním byl nesmírně povedený, a rovněž Hollywoodem zfilmovaný počin All You Need is Kill – Stačí jen zabíjet). Nicméně co už ze svého subjektivního hlediska posoudit mohu, je kvalita díla a síla jeho myšlenek.

Autorem této mangy je japonský komiksový kreslíř a scénárista Masamune Shirow. Pro našince je Ghost in the Shell zatím jediným jeho dílem, s nímž se v češtině může seznámit. Čím pro mne osobně tento kyberpunkový příběh vyniká, není ani tak příběh samotný či kresba, nýbrž myšlenky zahrnuté uvnitř i vně panelů. Autor totiž krom obsáhlých dialogů a okének vyprávění rozšiřuje o rozličné poznámky pod, za i nad čarou, v nichž významně rozšiřuje myšlenky a nápady v dění obsažené. Sem tam si ale dělá legraci i sám ze sebe, z žánru, či doporučí tu či onu tématickou publikaci, která ho zaujala (tady trochu zamrzí že řada oněch odkazovaných knih je těžce dohledatelná). Jedinečnost GITS by se dala sama o sobě dle mého shrnout jedním slovem. A tím je prostě vize. I přesto, že je komiks starý už více než dvacet let, mnohé myšlenky a motivy v něm obsažené jsou stále aktuální, zajímavé a nosné. S odstupem let je navíc možné sledovat, jak moc jsme se něčemu, před čím zde autor šikovně varuje, přiblížili. A rovněž také to, jak moc se jeho dílem inspirovali jiní. Už jen proto si stojí za to tuto mangu přečíst.

Nicméně právě v tom ale zároveň tkví i kámen úrazu. Ghost in the Shell je totiž upovídané až běda. Což by samo o sobě nebylo na škodu. Jde o čtení, nad kterým musíte přemýšlet, ale ukecanost se zde snoubí hned s dalšími faktory. Jedním z nich je kupříkladu fakt, který mne osobně rušil, ačkoli je prý v manze běžný. Autor často přechází z černobílého provedení do barevného, což je nesmírně příjemný prvek, nicméně hlavní postava má hned na několika kolorovaných panelech různou barvu vlasů. To spolu s nepříliš přehledným stylem vyprávění (o tom později) působilo zkrátka matoucím dojmem. Musel jsem několikrát listovat zpět a přemýšlet, zda jde o tu samou postavu, nebo dva odlišné charaktery. Ghost in the Shell jako celek není jedním příběhem, ale spíše jakousi sbírkou kraších epizod s různými tématy, kterou sjednocují hlavní hrdinové. Podtrženo sečteno; zpočátku jsem měl problém vůbec udělat si jasno v tom, o co tu jde a kdo je kdo. Četlo se mi nesmírně těžce. Ale jak jsem se knihou (jde o opravdu slušný špalík) prokousával dál, začínalo vše nabývat na konkrétních obrysech a počal jsem se v dění lépe orientovat.

Děj se soustředí okolo elitní vládní (nebo mimovládní? 🙂 ) jednotky a její velitelky, majorky Motoko Kunasagi. Ona a její kolegové z tzv. Sekce 9, bojují s všelikými hrozbami pomocí hackerských schopností, kyberneticky upravených těl a speciálních zbrojí s vlastní umělou inteligencí, zvaných Fučikomy. Ty jsou často zdrojem humoru a autor je v jedné epizodce nesmírně vtipně použil pro až parodické povstání strojů, které vlastně skončí dřív než začne. Celkově je hluboký a komplikovaný děj místy s osobitým nadhledem prokládán úsměvnými situacemi, což celkem pomáhá se od jinak náročného obsahu mangy trošku odreagovat. Chaotické místy není jen dění, ale i akce. Jakkoli měla působit dynamicky, není zrovna snadné poznat co se na obrázcích děje. Což není jen kvůli tomu, že proti západnímu komiksu jsou zde panely řazeny v opačné posloupnosti (na to si rychle zvyknete). Styl kresby jako takový je přesto velmi specifický a mně osobně se líbil už jen proto, že díky stáří se celkem liší od nejnovějších titulů v rámci mangy. Kupříkladu obličeje a rysy postav se mi zdají mnohem více a lépe prokreslené (i když autor místy svůj styl zjednodušuje), než v mladších dílech. Byť mohu srovnávat jen s tím málem, co jsem dosud četl.

Příběh je prosycen korporátní politikou, intrikami a akcí. Dialogy i postavy jsou vybroušené a když jim přijdete na chuť, je celkem snadné se s nimi sžít (mým osobním favoritem nebyla hl. hrdinka, ale její kolega, správný tvrďák Bató, který sem tam vtipně zahláškoval a jako takový byl nedílnou součástí děje). Chemie mezi postavami je zde celkově zvládnutá dobře a jejich vzájemné popichování je mnohdy velmi úsměvné, čemuž napomáhá v daných momentech karikující a zjednodušená kresba. Onen charakteristicky potrhlý humor, jímž je kniha protkána, je zajímavým protikladem k hlubokým filozofickým úvahám, jež jsou zde také ve velké míře přítomny.

Verdikt

Nadčasová, rozhodně ne dokonalá. Tak na mne tato manga jako celek působila. Ačkoli témata, jež jsou zde přítomna, mohou působit na oko celkem vysosaně (člověk vs. stroje, práva jedince, umělá inteligence, kyborgové, apod.), je nutné si uvědomit, jak geniální byla autorova mrazivá vize v době, kdy neexistovaly sociální sítě a širší použití internetu jako takového bylo v počátcích. A právě tímto způsobem snadno poznáte skutečně nadčasové sci-fi. Jde totiž o žánr, u kterého jeho díla stárnou zdaleka nejrychleji. A pokud je něco aktuální po více než dvou dekádách, ba dokonce spousta myšlenek se s odstupem let strefila do černého, svědčí to přinejmenším o značné předvídavosti toho, kam všichni spějeme. Kritika společnosti, jež z mnoha premis v knize obsažených vyplývá, se dá zkrátka až nepříjemně dobře aplikovat na svět dneška. Navzdory složitosti, s jakou na vás GITS v začátku vyrukuje, se vyplatí ji dočíst do konce.

Autor se vám v průběhu čtení odmění řadou postřehů a nápadů, které vám možná vyrazí dech (tak jako v průběhu let řadě jeho následovníků, jenž se v tomto díle více či méně inspirovali). Byť je to někdy na úkor plynulosti děje (ostatně v doslovu se doporučuje číst si poznámky zvlášť), závěrečná úvaha (která vlastně prosakuje všemi krátkými příběhy a na konci jen vykrystalizuje) o tom, co vlastně znamená být člověkem, a kde končí či začíná hranice mezi lidstvím a strojem, je úžasná. Konec je pak dosti otevřený pro pokračování, které ostatně existuje a jeho vydání v češtině bych se osobně v budoucnu vůbec nebránil. Tak jako u čehokoli jiného, i zde je dobré si na věc utvořit vlastní názor. Nicméně pokud už jste viděli adaptující (poněkud plochý) film, či některé z anime a chtěli byste o tomto kultu vědět víc, nelze, než tuto mangu doporučit všemi deseti…

Ukázka SFXek v českém vydání

U české verze je třeba ocenit práci překladatele, která je vskutku na vysoké úrovni, ale i houževnatost nakladatelů. Protože vydat takto převratnou mangu si žádalo řadu ústupků a dlouhých jednání. Kupříkladu některé názvy a „SFXka“ (citoslovce, vyjadřující zvuky) musela být ponechána v japonštině, české ekvivalenty pak musely být vtěsnány někde poblíž. Což někoho ruší, mně naopak to přijde vkusné a mnohem lepší než kupříkladu v americkém vydání, kde jsou přeložené zvuky uvedeny až vzadu v rejstříku k dohledání.

Pokud si tuto záležitost pořídíte a přečtete, rozhodně ji nezapomeňte ohodnotit na ComicsDB. Dílo Ghost in the Shell u nás vyšlo v roce 2017 pod hlavičkou nakladatelství Crew, jemuž děkujeme za poskytnutí recenzního výtisku. Zakoupit si jej, stejně jako ostatní komiksy, recenzované na stránkách našeho magazínu, můžete zde.

  • Ghost in the Shell
  • Japonsko, 176 stran, u nás vydala Crew v roce 2017
  • Scénář a kresba: Shirow Masamune
  • Vydání: 1.
  • Vazba: paperback
  • Formát: 146×215 mm
  • Tisk: černobílý + barevný
  • Překlad: Anna Křivánková
  • Žánr: akční, sci fi
RECENZE
Tomáš Lesk
70 %
Sdílejte
Tomáš Lesk
Jsem pisálek, snílek, knižní a filmový skoro-všežrout se slabostí pro tvorbu Quentina Tarantina, dále seriál Doctor Who, a zarytou nenávistí vůči béčkovým slasherům a špatně použité třaslavé kameře. Ve volném čase hraji hokej, čtu a zírám.

Napsat komentář