Recenze: Psí ostrov (2018) – Krásně hravý loutkový animák se slabším příběhem

Wes Anderson patří k režisérům s patrně nejvíce nezaměnitelným rukopisem, u nichž od samotného počátku poznáte, že snímek natočili oni. Je filmařem, těžko zařaditelným do žánrových škatulek. Tento jedinečný tvůrce se po úspěšném hraném sfilmu Grandhotel Budapešť rozhodl navrátit k loutkové animaci, jakou jsme v jeho pojetí již viděli v adaptaci stejnojmenné dětské knížky od spisovatele Roalda Dahla: Fantastický pan Lišák. Tentokrát se podíváme do dystopické blízké budoucnosti, v níž lidstvo vykázalo nemocné psy na ostrov, stvořený z odpadků. Jak se vydařil nejnovější Andersonův počin?

U snímku je od první minuty zřejmé, že se díky dějišti bude hodně vycházet z japonské kultury. Velmi znát je to už jen na tom, že většina mluveného slova je v japonštině, která je velmi vtipně překládána buď postavou japonské překladatelky, studentky na výměném pobytu (na obojí je humorně poukázáno v samém úvodu), nebo na ní reagují právě psi, kteří mezi sebou hovoří anglicky. Patrná je i inspirace a odkazování na řadu japonských tvůrců, a jak ostatně sám Anderson uvedl, nejvíce jej spolu se zbytkem štábu při tvorbě ovlivnil slavný režisér Akira Kurosawa.

Bezesporu největším a nejočividnějším plusem Psího ostrova je hlavně detailní a neskutečně propracovaná stop motion animace, kdy kupříkladu práce na scéně, kde je připravováno otrávené sushi, pracovali animátoři osm měsíců. Píle se jim vyplatila, protože na výsledku je to opravdu znát a je nesmírná radost film sledovat a vnímat všechny ty skryté detaily v něm obsažené. V porovnání právě s Fantastickým panem Lišákem je též zjevný značný pokrok hlavně co se týče mimiky a mluvy psů, kdy byly skutečně posunuty možnosti loutkové animace až na samotnou mez. Patrné jsou i takové detaily, jako ve větru povlávající srst. O propracovanosti jednotlivých loutek a záběrů, pro něž byly vyrobené rekvizity o různých velikostech, ani nemluvě.

Nesmírně líbivě působí i zasazení do blízké budoucnosti. Nesmírně mě nadchla i kombinace s animovaným filmem, použitým kupříkladu pro záběry z kamer, či počáteční osvětlení mytologie, z jejíhož středu se pak následný příběh odvíjí. Zápletka jako taková je velmi jednoduchá a je od začátku celkem průhledné, jak to celé dopadne. Nicméně se rozhodně nedá říci, že by to byla pohádka pro nejmenší. Je tu ukousnuté ucho, operace ledviny v přímém přenosu, či chlapec s kusem hřídele zaraženým v lebce. Je zde i pro Andersona typický hravý humor, pohybující se někdy na hraně absurdna. Hlavním motivem je přátelství malého chlapce s jeho psem, a prastará organizace milující kočky, která si dala za cíl zbavit se psů. Když oni dříve největší přátelé člověka onemocní epidemií zvláštní chřipky s velmi konkrétními příznaky, je jasné co bude následovat.

Psí ostrov se nebojí otřít i o taková témata, jako je manipulace s veřejností, či náznaky totalitního zřízení a v tomto velmi dobře zapadá do dystopické škatulky. Přesto v sobě, jak je pro Wese Andersona typické, nese řadu dalších žánrových prvků. Výborně jsou zpracované nejen jednotlivé postavy, ale i velmi variabilní prostředí samotného ostrova, na němž jsou psi vyhoštěni. Co je ale horší v případě srovnání tohoto snímku třeba právě s dřívějším Fantastickým panem Lišákem, jsou právě jednotlivé charaktery, které navzdory vzhledu a vší detailnosti trochu postrádají duši. Jsou načrtnuti velmi jednoduše a stereotypně, dozvíme se o nich jen kusé střípky informací, které je sice do určité míry charakterizují, ale ne natolik, abychom se s nimi sžili. U Lišáka mě bavila každá vedlejší postavička, tady jsem se do hlavních hrdinů vžil mnohem méně a hůře. Což je vzhledem k i tentokrát opravdu hvězdnému obsazení původního znění celkem škoda.

Verdikt

Psí ostrov je nádherně a s precizní pečlivostí natočeným filmem, z něhož na každém kroku přímo vyvěrá láska k filmovému řemeslu. Krásně se na něj dívá, nicméně jeho největší slabinou je trochu slabší příběh a postavy, kdy jsme u Andersona zvyklí na trošku jiný standart. Technické provedení je však úchvatné a stále se jedná o nesmírně povedený počin, který si rozhodně zaslouží pozornost jak mladších, tak dospělých diváků, kteří si hravý film s řadou narážek, hříček a perfektně zapracovaných detailů užijí možná ještě více. Předvídatelný a jednodušší děj velmi dobře kompenzuje naprosto jedinečná atmosféra, která z celého Psího ostrova dýchá, což svědčí o jedinečnosti a zaručuje, že se budete bavit, byť možná o trochu méně než u předešlých Andersonových filmů. I tak ale nelze, než Psí ostrov doporučit všemi deseti.

Psí ostrov / Isle of Dogs
Trailer
USA, Německo 2018, 101 min
Animovaný / Loutkový / Sci-Fi / Fantasy / Dobrodružný / Komedie / Drama
Režie: Wes Anderson
Scénář: Wes Anderson
Hrají: Bryan Cranston, Bill Murray, Edward Norton, Jeff Goldblum, Scarlett Johansson, F. Murray Abraham, Tilda Swinton, Yoko Ono, Courtney B. Vance, Frances McDormand, Bob Balaban, Harvey Keitel, Liev Schreiber, Greta Gerwig, Kara Hayward, Nidžiró Murakami, Mari Nacuki, Jódžiró Noda, Jake Ryan, Fisher Stevens, Ken Watanabe, Frank Wood, a další.

Na film Psí ostrov si můžete zajít i v kinech Premiere Cinemas (Praha, Olomouc, Teplice).