KVIFF 2017: Den třetí – Slušný český nácek Daliborek a další

I třetí den festivalu s sebou přináší spoustu možností všemožného vyžití pro fanoušky nejrůznějšího vkusu a preferencí. Kromě běžných projekcí je k dispozici také bohatý doprovodný program, jehož nedílnou a oblíbenou součástí jsou KVIFF Talks, neboli možnost potkat se s tvůrci. Co třetí den přinesl nám?

Svět podle Daliborka (Svět podle Daliborka)

Centrem nového dokumentu význačného českého dokumentaristy Víta Klusáka je Dalibor, muž po třicítce, autentický český neonacista. Dalibor žije v panelákovém bytě se svou matkou, není spokojený se svým životem, ale zároveň nechce nic měnit, asi ani neví co. Zastává radikální názory, obdivuje Adolfa Hitlera, nesnáší cikány, Židy, uprchlíky, homosexuály, Merkelovou, pavouky i zubaře, občas i vlastní matku.

Verdikt: Svébytný dokument, který už jen pro svoje téma a ústřední postavu rozhodně není pro každého. Je obdivuhodné a nutné ocenit, že si tvůrci dokázali udržet objektivitu a Dalibor tak dostává prostor svobodně se vyjádřit. Divákovi je pak prostě prezentován jeho život tak, jak je, bez jakýchkoli konotací, vysvětlivek či návodů, co je špatně a co správně, je na každém, aby si udělal vlastní názor. Dokument se obejde bez jakýchkoli návodných či doplňujících otázek od tvůrců. Navíc se jim, zřejmě, podařilo dostat opravdu do soukromí protagonisty, což projekt posouvá zase o něco dál.

Hodnocení: 8/10

Obludárium (Freak Show)

Billy Bloom není typický středoškolák. Už od mala mu bylo vštěpováno, že se nemusí snažit včlenit. Vzal si tedy tuto radu k srdci a jeho módní kreace oscilují mezi Davidem Bowiem a Lady Gaga ano, představte si ty kontroverznější modely. Není překvapením, že taková výstřednost se na ‚běžné‘ střední škole, navíc plné dětí z věřících rodin, nemůže tolerovat. Billyho odpověď na šikanu ovšem rozhodně není sklopit hlavu a splynout, ba naopak – víc třpytek, ještě víc si stát za svým já, nepoddat se.

Verdikt: Víc takových filmů. Ano, bude to i tím, že mám slabost pro filmy z prostředí střední školy, ale tenhle mě opravdu potěšil. Byl veselý, byl smutný, byl, řekla bych, upřímný a pravdivý. Měl v sobě spoustu bolesti, přátelství, k tomu plejádu barev a spoustu povedených vtípků. Za mě výborné, víc takových a směle bych doporučila dál.

Hodnocení: 9/10

Další čerstvá zpráva (Another News Story)

Jak vznikají v dnešní době zprávy o celosvětových konfliktech a krizích? Kdo je chrlí? Na tyto otázky hledal odpověď mladý Brit. Soustředil se na novináře, kteří ze Středozemí reportují o probíhající humanitární tragédii. Jak se jednotlivci konfrontováni s těmito situacemi zachovají? Pohledy novinářů/na novináře jsou doplněny i výpověďmi postižených.

Verdikt: Dokument si bezesporu vybírá téma, o kterém je nutné hovořit. Vlastně hned několik – vznik a distribuci zpráv, probíhající krizi, dotýká se ještě několika dalších událostí. Vhodně zakomponovává několik novinářů z různých zemí, které zabírá při práci a toto doplňuje příběhy několika postižených jedinců. Bezesporu jde o zajímavý a pozornost si zasluhující počin, nejsem si ale jistá, jestli se dostatečně zaryje pod kůži.

Hodnocení: 6,5/10

Nina (Nina)

Když se hádají rodiče, odnáší to dítě/děti. Svět jedenáctileté Niny, který byl doteď poměrně spokojený, se otřásá v základech. Rodiče se rozcházejí, navíc poměrně bouřlivě a se spoustou nevybíravých slov, ve škole se jí nedaří, pročež jí maminka chce zakázat i její milované plavání. Intimní drama vypráví problémy dospělých a jejich a zaslepené, sobecké chování očima mladého děvčete.

Verdikt: Citlivě podaný příběh děvčete, které se potýká se životem, snaží se vyrovnat s rozchodem rodičů. Na jednu stranu má pocit, že už je dospělá, může si dělat co chce a nikdo jí nemá co rozkazovat, na druhou v ní pořád přetrvává právě ta malá holka, která by si přála, aby všechno bylo jako dřív. Za pochvalu stojí rozhodně herecké výkony, především pak hlavní hrdinka. Výborně vykresluje pocity dospívající dívky v této složité situaci.

Hodnocení: 7,5/10

Fortunata (Fortunata)

Fortunata je kadeřnice z římského předměstí, která na tom finančně není zrovna nejlépe, ale sní a je přesvědčená o tom, že se všechno zlepší, až si otevře svůj vlastní salón. Je plně oddaná své malé dcerce Barbaře, o kterou se stará sama, jelikož s manželem právě procházejí poměrně bouřlivým rozvodem.

Verdikt: Jakkoli srdceryvný může příběh být, já jsem to necítila a většina postav mě svým jednáním spíš vytáčela. Snímek nějak plynul, jedna událost následovala druhou a vlastně nezanechaly výrazný dojem, nezapůsobily.

Hodnocení: 4,5/10

Rekviem za paní J. (Rekvijem za gospođu J.)

S oblibou se říká, že sebevražda je ‚snadná‘, že je to jednoduchý akt i řešení problémů. Evidentně to ne všude platí. Paní J. je odhodlaná skončit svůj život, má však jen pár dní na urovnání veškerých svých záležitostí a nic neprobíhá podle plánu.

Verdikt: S málo slovy a jednoduchým prostředím si vystačí toto niterné srbské drama. Přesvědčivě vyobrazuje ženu, která se rozumově rozhodla ukončit vlastní život a její přípravu na akt samotný. Krátký časový úsek, který dílu dodává na působivosti a snad i jakési naléhavosti, je ještě zvýrazněn dělením filmu na jednotlivé dny. Dějové lince velice prospívá to, že nic nejde podle plánu, ani podle očekávání (ať už postav nebo osazenstva kina).

Hodnocení: 7/10

Jejich nejlepší hodina a půl (Their Finest)

V temných chvílích britské historie, během druhé světové války, bylo potřeba povzbudit na mysli a duchu všechny a to všemi možnými způsoby. Catrin, zaměstnaná na ministerstvu jako scénáristka propagandistických reklam apod., si je toho plně vědoma a snaží se tím řídit. Jejího citu pro dialog si všimne skupina tvůrců, kteří právě ze zmiňovaných důvodů připravují film o evakuaci jednotek z Dunkerku. Nabídku na spolupráci na scénáři k takovému počinu Catrin nadšeně přijímá, nevědoma si potenciálních nástrah…

Verdikt: Nejspíš to bude i tím, že v průběhu festival jsem shovívavější (obzvlášť vůči určitému druhu filmů) a snad až nadšená z filmů, které by se mi běžně snad ‚jen líbily‘, ale nevědoma si toho, na který film přesně zrovna jdu, byla jsem velice příjemně překvapená a bavila se po celou stopáž téměř dvouhodinového snímku. Jistě, má to své mouchy, ale už jen kvůli tomu milému britskému humoru a krásným scenériím bych doporučovala dál, nemluvě o ději a spoustě dalších aspektů. Zvučná britská jména jsou pak jen třešničkou na dortu.

Hodnocení: 8,5/10

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno