Kromě školáků netrpělivě vyhlížejících prázdniny u nás konec června obvykle značí svátek ještě pro jinou skupinu lidí. Tou jsou filmoví fanoušci, pro které začíná Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech, největší filmová přehlídka na území ČR.
První den, tedy 30.6., se i letos nesl ve znamení slavnostního zahájení, červeného koberce a řady zvučných jmen. Diváci měli možnost pozdravit se před Thermalem například s herečkou Umou Thurman, letošním držitelem Oscara za mužský herecký výkon v hlavní roli Caseyem Affleckem nebo skladatelem Jamesem Newtonem Howardem. Zmínění následně převzali ve velkém sále na slavnostní zahajovací ceremonii Cenu prezidenta.
Nicméně zatímco davy čekaly na své oblíbence u červeného koberce, já už jsem se vydala na první filmy. A jaký byl teda první festivalový den z mého pohledu?
Neústupný (Lerd)
Íránský snímek Neústupný vypráví příběh ‚posledního spravedlivého‘. Reza, muž okolo třicítky, se odmítá podvolit a kompromitovat kvůli nastavenému systému, kde ‚ruka ruku myje‘ (samozřejmě ne legálně a podle pravidel) svou morálku a zásady. Snaží se věci řešit přímo a tou ‚správnou cestou‘ a to i za cenu ohrožení života vlastního i své rodiny.
Verdikt: Film bezpochyby pracuje se zajímavým tématem, které představuje problém a o kterém by se nemělo mlčet. Nicméně by mu neuškodilo, kdyby byl tak o dvacet minut kratší, hlavně zpočátku. Druhá polovina již funguje a odsýpá líp. Místy jsem, bohužel, měla pocit, jako bych sledovala sled za sebou jdoucích zdánlivě ne až tak souvislých snímků. Sečteno a podtrženo, nejde o špatný film, ale potřeboval by zkrátit a někdy jít možná trochu víc do hloubky. Zas tak moc nevybočuje a obávám se, že do myslí diváků se zas tak hluboce nezaryje.
Hodnocení: 5/10
Listopad (November)
Velice svébytný a osobitý snímek pochází z estonsko / nizozemsko / polské koprodukce a odehrává se na pohanském estonském venkově. Právě prostředí značně vymezuje charakter filmu. Příběh nepostrádá silnou mystickou, ba až kouzelnou stránku – krajem se prohánějí vlkodlaci, osazenstvo si chodí za místní čarodějnicí pro radu či nějaký ten lektvar. A když ani ta nemůže, za jeden ‚nevinný‘ úpis pomůže sám ďábel. V tomhle všem žije mladá dívka Liina, která je bezhlavě zamilovaná do souseda Hanse a odhodlaná udělat vše, aby byla její láska opětována.
Verdikt: Jakýkoliv sebelepší a sebepodrobnější popis vás nepřipraví na to, s čím se setkáte v kině. Od prvních scén, mimochodem v naprosto odpovídajícím a padnoucím černobílém provedení, střídá jedna bizarnost druhou. Ale vlastně to bylo tak bizarní, až to bylo velice dobré a na festival se to výborně hodilo. Pokud si užíváte bizarní snímky a jim typický humor, doporučuji.
Hodnocení: 7/10
Na konci světa (God’s Own Country)
Britský mladík Johnny vyrůstá na venkově na farmě. Zde žije se svým nemocným otcem a babičkou, jelikož matka rodinu opustila, když byl ještě malý. Většina práce se zvířaty tedy připadá na něj. Johnny právě prochází bouřlivým obdobím, k pití nechodí daleko a nepřestává ochotně, mezilidské vztahy nebere nijak vážně a jakýmkoli bližším se vyhýbá. Tedy až do doby, než jim přijede na farmu vypomoct mladý Rumun Gheorghe, který Johnnymu změní pohled na svět.
Verdikt: Počin byl promítán již v rámci letošního Berlinale a už tehdy udělal dojem. Já můžu jen souhlasit. Malý a tichý britský snímek citlivě sleduje hlavního protagonistu a umně popisuje jeho psychický vývoj. Přestože film možná nenabízí výrazné vyvrcholení děje, spíš tak nějak plyne, rozhodně to nevadí a nechybí.
Hodnocení: 7,5/10
