
Poláci ukazují světu, jak se dělají seriály. Po vynikajícím nemocničním dramatu Umrtvení a temné krimi Tichá noc z HBO Max přicházejí s další novinkou, tentokrát inspirovanou skutečným případem vraha čtyř chlapců. Seriál Zákon bestií se už den po premiéře stal nejsledovanějším pořadem na Netflixu v Česku.
Anna Bersz (Agnieszka Grochowska) je bývalá vyšetřovatelka, která nyní stojí v čele vězeňské služby. V roce 1988 ovšem vedla vyšetřování vraždy čtyř chlapců a jejich rodičům slíbila, že pachatel už nikdy nevyjde na svobodu. O šestadvacet let později však hrozí, že svůj slib nebude moci dodržet. Mariuszi Trynkiewiczovi (Michał Pawlik) totiž končí trest a o jeho dalším osudu mají rozhodnout odborná psychiatrická vyšetření.
Čtěte také: Nová česká krimi přišla o čtvrt milionu diváků. Přesto dál kraluje televizní sledovanosti
Do případu se znovu zapojuje také doktorka Agnieszka Grabska (Agnieszka Żulewska), Annina někdejší blízká přítelkyně, která na další osud odsouzeného vraha pohlíží odlišně. Zatímco Anna chce zabránit jeho propuštění, Agnieszka trvá na tom, že i takový člověk má právo na odborné posouzení svého stavu a případnou léčbu.
Při pohledu na dosavadní tvorbu Kaspra Bajona se nabízí jednoduchý závěr – psaní scénářů mu jde podstatně lépe než režie. Jako scenárista má na svědomí například seriály Bažina, Velká voda nebo Heweliusz. Zákon bestií je však v režijním ohledu krokem vpřed, zvlášť ve srovnání s jeho nepříliš povedeným Projektem UFO. Bohužel to ale ještě neznamená, že jde o skutečně výborný, natož výjimečný seriál.
Seriál má pouhé čtyři epizody, což se ukazuje jako příliš krátký prostor pro rozvinutí všech důležitých témat. Samotný námět je přitom velmi zajímavý. Tvůrci se nesnaží proniknout do Trynkiewiczovy psychiky ani pátrat po traumatech z dětství, která ho mohla přivést k vraždám. Místo toho se soustředí na důsledky jeho činů a otázku, jak by se společnost měla k takovému člověku postavit.
Problém nespočívá v tom, že divák může předem vědět, jak celý příběh dopadne, ale především v tom, že Bajon nedokáže dostatečně budovat napětí a vyvolávat emoce. Konfliktu mezi Annou a Agnieszkou věnuje příliš málo prostoru, takže je těžké se do jejich sporu výrazněji vcítit. Ani posuzování Trynkiewiczova psychického stavu, které je hlavním zdrojem jejich neshod, nejde příliš do hloubky. Omezuje se na několik obecných argumentů, přičemž obě ženy jsou pevně přesvědčené o své pravdě a ani jedna o svém postoji nezapochybuje.
Větší prostor by si zasloužil například tlak veřejnosti na vyřešení případu, politická odpovědnost nebo střet osobního přesvědčení s profesními povinnostmi. Podobně doplácejí na příliš krátkou stopáž i vedlejší dějové linky, zejména Annin vztah se synem nebo působení mladého prokurátora Mikosze. Tvůrci je často odbývají zkratkami a nedávají postavám možnost se pořádně rozvinout. Nejlépe naopak fungují scény přímých setkání s vrahem, při nichž je napětí místy doslova hmatatelné.
Zákon bestií dorazil na Netflix 18. listopadu a hned následující den se stal nejsledovanějším pořadem v Česku. Na první příčce žebříčku vystřídal španělskou kriminálku Vražda v Galicii, třetí místo patří mysterióznímu seriálu Tělo.


