V Praze právě končí 24. ročník festivalu Dny evropského filmu, který si klade za cíl nabídnout divákovi to nejzajímavější ze současné evropské produkce. Jaké filmy zaujaly nás?
Dlouhý příběh ve zkratce (Lang historie kort, Dánsko, 2015)
Sympatický a milý dánský, snad by se dalo použít „feel-goog“ snímek, sleduje po dobu tří let skupinku kamarádů, třicátníků až čtyřicátníků. Každý z hrdinů má nějaké představy o své budoucnosti, které by rád naplnil, ale jak se říká: „Člověk míní, život mění“ a jim se to tak ne úplně daří. Zkoncentrované do společných oslav a setkání tak pozorujeme různé změny v životech jednotlivců, vztazích mezi nimi,…
Já a Kaminski (Ich und Kaminski, Německo/Belgie, 2015)
Nejnovější snímek německého režiséra Wolfganga Beckera, který se do myslí diváků zapsal především svým snímkem Good Bye Lenin! (2003). Film vznikl na základě románu Daniela Kehlmana. Vypráví příběh novináře Sebastiana Zöllnera (Daniel Brühl), který se rozhodne napsat životopis již téměř zapomenutého údajně geniálního malíře, žáka Matisse a přítele Picassa, Manuela Kaminskiho (Jesper Christensen). Osobně se vydává za kdysi věhlasným umělcem a začná tak sérii nepředstavitelných příhod.
Léto (La belle saison, Francie/Belgie, 2015)
Francie, sedmdesátá léta minulého století. Mladá Delphine opouští rodinnou farmu na venkově a vydává se hledat štěstí do hlavního města, Paříže. Netrvá dlouho a přidá se ke zdejšímu univerzitnímu feministickému hnutí, které vede sebevědomá, atraktivní a po všech stránkách zajímavá Carole. Ženy v sobě téměř okamžitě najdou zalíbení, které časem přeroste v lásku. Prožívají skoro idylické období. Ovšem jen do chvíle, než je otec Delphine odvezen do nemocnice. Mladá dívka se tak musí, minimálně dočasně, vrátit zpět. Postupně se v ní začíná prát výchova a pocit povinnosti vůči rodině s láskou k Carole.
Pátá loď (Piata loď, Slovensko/Česká republika, 2017)
Film podle knihy inspirované skutečným příběhem, který se před nějakou dobou stal v České republice vypráví o jednom velkém dětském dobrodružství. Vyobrazuje svět dospělých dětskou perspektivou. Hlavními hrdiny jsou dvě děti – Jarka a Kristián, kamarádi, kteří nebýt jeden druhého, byli by vlastně hrozně sami, i když každý jinak. Společně si nna odlehlé chatce za městem vytvoří vlastní ‘dětskou rodinu’ a právě svojí optikou kopírují svět dospělých.
Raw (Grave, Francie/Belgie, 2016)
Snímek, s dost možná nejbizarnější dějovou linkou, byl po právu kromě DEF téměř současně uveden i v rámci festivalu Weird Europe. Film, v jehož popisu se vyskytuje m.j. heslo „horor“ se soustředí na šestnáctiletou Justine. Dívka byla celý život vychovávána ve striktně vegetariánské rodině, maso v životě neochutnala. Příběh začíná ve chvíli, kdy Justine, podle vzoru starší sestry, nastupuje na veterinární školu. Během jednoho ze „zasvěcovacích rituálů“ je donucena poprvé v životě pozřít syrové maso. Co měla být pouhá legrace má ale fatální následky.
Za zmínku rozhodně stojí také snímky Já, Daniel Blake, Toni Erdmann a V sedmnácti, které diváci mohli vidět již v rámci festivalu Be2Can (v případě Toni Erdmann i KVIFF), na Febio Festu uvedené Sing Street, nebo animovaná Červená želva, jež byla promítána v rámci Festivalu francouzského filmu.
