Festival se přehoupl přes půlku, ale stále je dost filmů, na které je třeba zajít. Možná až moc, poněvadž únava už o sobě dává znát. Ale nechat si ujít miláčka z Cannes, výherce z Berlionale nebo nového Dolana by byl hřích. Takže energiťák s kafem k snídani a jde se!
Toni Erdmann
Toni Erdmann se poprvé promítal na festivalu v Cannes, kde diváky nadchl a vysloužil si pověst nejlepšího snímku letošního ročníku. Film si vedl skvěle i v Karlových Varech. Ačkoli stopáž přes 160 minut možná může působit trošku děsivě, nezdálo se, že by film kohokoli nudil. Toni přijede do Bukurešti za svou dcerou, aby zjistil, jak se jí vlastně daří. Jeho dcera pracuje v poradenské firmě a své kariéře obětuje veškerý svůj čas. Vpád výstředního otce do jejího života způsobí spoustu trapných i vtipných situací, přesto ale film nesklouzává do laciné komedie, ale zachovává si i svou dramatickou rovinu.
Doporučila bych film vidět? Velmi solidní dramedie, na scénu nahé party jen tak nezapomenu.
Hodnocení: 8/10
Rande pro šílenou Mary
Mary se po půl roce dostane z vězení, právě včas, aby se účastnila svatby své nejlepší kamarádky z dětství. Na svatbu je třeba sehnat si doprovod, a tak se Mary snaží všemi dostupnými prostředky sehnat si kluka. Potká ale také zpěvačku Jess, která je jí tisíckrát sympatičtější než všichni kluci dohromady, což je fakt, který v Mary vyvolává zmatek a spoustu otázek.
Doporučila bych film vidět? Nevím, nakolik je to festivalem, ale tenhle filmek mi tu vyloženě sedl, udělal radost a rozhodně ho budu doporučovat dál.
Hodnocení: 7/10
Neonový býk
Brazílie. Rodeo. Chlápek, co rád šije dámské šaty. Holka Cacá [kaká] padá do výkalů. Brazilská depilace v náklaďáku. Sled nic neříkajících scén “ze života”. Tenhle film je prostě bullshit a já nechápu, proč se o něm tak mluví. Asi jsou všichni nadšení, že teď ví, jak vyhonit koně.
Doporučila bych film vidět? Když bych se někomu chtěla pomstít, tak určitě.
Hodnocení: 2/10
Je to jen konec světa
Xavier Dolan je jméno, které stojí zato sledovat už řádku let, ale po jeho skvělém dramatu Mami! se kolem něj vytvořil ten pravý hype. Co natočí dál?? Ale bohužel se zdá, že Dolan je jedním z těch tvůrců, kterým velký úspěch nepomůže k lepším filmům. Je to jen konec světa je adaptace divadelní hry o muži, který před 12 lety utekl z domova a nyní se vrací zpět, aby rodině řekl, že umírá. Film je vizuálně bezesporu podmanivý, ale dějově upadá, respektive se jedná o klasickou konverzačku, která ani na chvíli nevybočí z průměru.
Doporučila bych film vidět? Doporučila, ale básně o něm skládat nebudu. Film beru jako další část Dolanova vývoje, ale bohužel jde o tu nejméně výraznou.
Hodnocení: 5/10
Jozefův syn
Vincent žije jen se svou matkou Marií v Paříži a touží zjistit, kdo je jeho otec. Marie mu to odmítá prozradit, a tak se Vincent rozhodne záhadu vyřešit na vlastní pěst. Film diváka okamžitě zarazí afektovaným herectvím a během pár minut si člověk říká, jestli je to opravdu tak strašný, nebo ho čeká skvělá groteska. Pokud se rozhodnete pro první možnost, film může být skutečným utrpením. Pokud ale film pochopíte jako parodii na srdceryvná dramata a festivalové snímky, budete se skvěle bavit.
Doporučila bych film vidět? Dlouhé záběry, odkazy na Bibli, rozhovory o smyslu života a o hlasu Božím – to vše podané v tom nejprkennějším hereckém podání, které si dovedu představit. Paráda.
Hodnocení: 7/10
Líná zátoka
Tohle je groteska bez sebemenšího zaváhání. Líná zátoka je jakási retro detektivka odehrávající se na severním pobřeží Francie, kam měšťácká rodinka přijíždí strávit léto. V oblasti dochází k záhadným zmizením, měšťácká holka se zamiluje do rybáře a všichni šílí. Je to strašný, uječený, debilní a infatilní, až si člověk říká, jak se to proboha mohlo dostat do soutěže v Cannes. Ale i mistr tesař se někdy utne, a tak jsem dvě hodiny sledovala estrádu ujetých postav, které mě ale ani jednou nedokázaly rozesmát.
Doporučila bych film vidět? Hahahahaha. Ne.
Hodnocení: 1/10
Fuocoammare (Požár na moři)
Letošní výherce z Berlinale nabízí pohled na ostrov Lampedusa ve Středozemním moři, místo, kam připlouvají lodě plné uprchlíků z Afriky a hledají bezpečí. Dokument sleduje několik lidí z ostrova a oproti nim staví záběry uprchlíků na moři a v kempech. Ačkoli jsou některé scény bezpochyby silné, film zanechává rozpačité pocity. Ne o předloženém problému, nicméně o film jako takovém. Chybí propojení těch dvou rovin (domácích obyvatel a uprchlíků), některé scény jsou umělecky předlouhé (proč mám sledovat deset minut babičku, jak stele postel?) a něco působí vyloženě strojeně. Proč???
Doporučila bych film vidět? Ani ne. Je to prostě “ten film, co vyhrál v Berlinale” a když ho člověk chce vidět kvůli tomu, tak na kvalitě beztak tolik nesejde.
Hodnocení: 5/10