Román Už je tady zas stále patří mezi nejprodávanější knihy v Německu. Bylo tedy nasnadě hořkou satiru převést do filmové podoby.
Vůdce se po sedmdesáti letech probouzí v současném Německu. Po prvotním šoku se však začíná v novém světě zabydlovat. Zejména je fascinován novými, daleko vyspělejšími, technologickými věcmi, o kterých se mu ani nesnilo. Díky televizi si uvědomuje, jak může opět zabodovat u svého německého lidu. Stane se z něj celebrita a díky jeho trefným názorům se jeho obliba den ode dne zvyšuje. Dokonce se o něm připravuje celovečerní film. Jeho ambice vrátit se do politiky jsou tedy opodstatněné.
Třetí film Davida Wnendta je nejvíce provokativní, to bezpochyby. Už jeho první film Bojovnice byl o dívce, která patří do neonacistického gangu a idolem ji není nikdo jiný, než sám Adolf Hitler. Následovalo komediální drama Vlhká místa, kde se bourala veškerá tabu v oblasti sexu a ženské intimní hygieny. No a pak tu máme Adolfa Hitlera osobně ve snímku Už je tady zas. Výše zmíněná režisérova prozatímní filmografie přímo vybízela k tomu, aby se Wnendt satirického románu chopil.
Stejně jako knižní předloha tak i film je vyprávěný ich formou, což dává divákům možnost se s hlavním hrdinou příběhu více sblížit. Prožíváme s ním pro nás rutinní situace jako jsou sledování kuchařských televizních pořadů, neustálé kontrolování mobilního telefonu. To vše však vůdce se vší parádou vtipně komentuje. Jak je možné, že je tolik televizních pořadů o gastronomii? Proč není v televizi více zpravodajství? Doslova řekne, že v televizi dávají samé blbosti. Není to jediný příklad, čemu se Hitler diví. Rovněž se pozastavuje nad tím, jak je možné, že německý národ nevyřešil problém s nedostatkem chleba, když lidé musí jíst müsli tyčinky.
Film je předloze veskrze věrný. Jediný problém nastává v momentě, kdy se přepne na dokumentární styl. Nápad, se kterým tvůrci přišli, je sám o sobě zajímavý, nechat procházet namaskovaného a nastrojeného herce jako Hitlera ulicemi Berlína a pozorovat přirozené reakce nic netušících obyvatel metropole nebo zvídavých turistů, avšak tyto pořízené záběry působí jako pěst na oko, byť to tvůrčí tým chytře vysvětluje tím, že je vůdce sledován na každém kroku režisérem, jenž ho objevil a díky kterému se Hitler dostal do televizních pořadů. Tyto situace narušují jinak bezchybné vyprávění, což je škoda.
I přesto, že si film dobírá dnešní společnost, tak si zachovává odstup od jednoznačného sympatizování s hlavním protagonistou. Některé postavy jeho názory sdílí, další jsou přesvědčení o opaku. Poselství je však jasné: Hitler tu bude mezi námi v každé době a je jedno, jestli je už sedmdesát let po smrti. Svými výroky leckoho pobouří, na paškál si jednou vzal i Českou republiku, ale v konečném důsledku je dobře, že filmová verze nakonec vznikla, neboť ne každý si libuje ve čtení knih. A tak tvůrci zvolili účinnější metodu sdělení, jakou by v tomto století zvolil i sám vůdce.
Verdikt
Filmová verze úspěšného satirického románu se v celkovém měřítku povedla. Ze snímku nejde cítit jednoznačné sympatizování s vůdcovými názory, což dodává filmu na objektivitě. Je to vtipný, mrazivý, cynický ale pravdivý pohled na soudobou společnost. Pohled, který se nemusí líbit každému, ale přesně o tom snímek režiséra Wnendta je. Když natočíte film o postavě jako je Adolf Hitler, tak se jisté kontroverzi nevyhnete.
Už je tady zas / Er ist wieder da
Trailer
Stopáž: 106 minut
Režie: David Wnendt
Hrají: Oliver Masucci, Fabian Busch, Christoph Maria Herbst, Katja Riemann, Franziska Wulf
