Report #1: Letní filmová škola odstartovala

A je to tady zas! Po roce se opět dostávám do víru filmové pestrosti, která v malém českém rybníku nemá obdoby. Do města se dostávám až k večerní hodině, akreditaci si zařizuji ve Slovenské búdě, která se drží svého názvu mimo jiné fasádou i interiérem.

Týdenní filmový maraton započínám polským thrillerem Dům hrůzy.  Tento polský kousek dějově spadající do 70. let sleduje osudy postav, které se zapletly do hrůzného činu, spáchaného v jedné izolované chatce. Tento čin samozřejmě spočíval v nedobrovolném ukončení života několika bytostí, to vše za doprovodu krvavě rudé.

deltabike

Film sleduje dvě dějové roviny a svou bizarností vyčnívá nad snímky stejného žánru. Z filmu odcházím se smíšenými pocity. Na jedné straně napínavé pasáže a černý humor, na druhé straně vleklé scény, které jsou navíc pro děj naprosto irelevantní. Ovšem hluboké bloumání nad polským počinem musí být zastaveno, jelikož následuje návštěva další projekce- Delta Force s Chuckem Norrisem.  Projekce začala až o půlnoci, takže to byla volba spíše pro noční tvory a diváky kapitulující na zhlédnutí nějakého těžkého psychologického dílka, zkrátka ideální dojezd denního programu. Film o amerických gerojích ze speciálních amerických sil a fundamentalistických únoscích letadla (kteří sami vlastně ani neví, co pořádně chtějí) nabídl akční scény plné výbuchů, hlášky (v dnešní době díky své vyčpělosti ještě zábavnější) i celkovou naivitu, která k tomuto žánru zkrátka patří.  Vše doprovázela jednoduchá a někdy až pitomá hudba, která je však tak chytlavá, že jí nedostanete ještě pár dní z hlavy. Pokud film neberete vážně, královsky se pobavíte. A navíc je tam Chuck Norris! A jak víte, ten se moc pomlouvat nemůže, protože by se to k němu určitě doneslo a pak bych měl malér. A to je z prvního krátkého dne na LFŠ vše.

Předchozí článek5 důvodů, proč jít na Nesmrtelného
Další článekRecenze: Mission Impossible – Národ grázlů (2015) – Lov na Hunta
Daniel Birgus
Jsem filmový fanoušek, který je žánrový všežravec. Svého diváckého ducha krmím psychologickými sondami i komiksovými akčními adaptacemi. Preferuji snímky od Wese Andersona, Quentina Tarantina, Seria Leoneho či Miloše Formana.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno