Je Prometheus inovativním filmem?

Přečtěte si

16 novinek, které v týdnu uvede Netflix

Poslední týden tohoto měsíce bude na Netflixu ve znamení originální hororové tvorby, zajímavých dokumentů, ale také jedné velké premiéry...

16 filmů na Halloween pro celou rodinu za posledních 10 let

Doporučujeme patnáct filmů, které se mohou skvěle hodit, pokud hledáte to pravé filmové dobrodružství pro celou rodinu na blížící...

12 dokumentů o pandemii Covidu-19

Pokud vám všudypřítomný koronavirus ještě neleze krkem, můžete se o něm dozvědět i něco víc. Třeba to, co se...

Autor

Tekat00
Brakomil.

Když jsem vylezl z projekce Promethea, recenze na webu už byla, ale já jsem měl pořád nutkání něco k filmu napsat. Měl jsem takový pocit, že nebudu jediný, a i kdyby se našel jeden čtenář, který se mnou bude souhlasit, budu nesmírně rád. Ovšem pozor, toto není žádná proti-recenze, jsou to jen mé dojmy z filmu, proto chybí číselné hodnocení. Na webu máme několik článků na téma Prometheus, takže vynechám popis děje a přejdu rovnou k věci. Následující řádky jsou jen mé osobní pocity několik hodin po projekci. Pocity, které ve mně nový Scott zanechal. Odpovědět na otázku v nadpisu by se dalo jednoduše, není. V žádném směru. Já bych se v tom ale rád pošťoural více.

Očekávání byla vysoká, velmi vysoká. Podařilo se je naplnit nebo Prometheus prohrál se svou vlastní reklamou? Nemá cenu nazývat film novým Vetřelcem nebo jakýmkoliv jiným a neméně důležitým sci-fi. Inspirací je hodně, ale zaměřím se na ty dvě, které mi přišly nejvíce výrazné.

Prometheus se tváří, že spojuje dva důležité prvky z Vetřelce a kultovního Blade Runnera. Z prvního jmenovaného si film snaží vzít napětí a strach z neznámého a z Blade Runnera tu část filmu, která nutí člověka k zamyšlení. Zamyšlení nad tím, kde začíná a končí život. To, jestli můžeme syntetika považovat za bytost, co je lidskost a je vůbec lidská rasa hodna života, který ji byl dán, když se chová tak, jak se chová. A nejen to, Blade Runner nabízel více takových podnětů k zamyšlení. Nic takového v novém Scottově filmu nenajdeme. Nejdříve se pokusím popsat první jmenovanou inspiraci.

Vetřelec, tajemno a strach.
Hra na kočku a myš tu sice jakž takž funguje, ale úplně bez atmosféry. První Vetřelec byl vynikajícím filmem z mnoha důvodů a jedním (dost možná i hlavním) z nich bylo tajemno. Děs a husí kůže způsobená nevědomostí. Vynikající atmosféra, kterou umocňoval klaustrofobický pocit malých chodeb vesmírné lodi Nostromo. Nic z toho se nekoná. Hlavní nepřítel není přesně definován. Nemá pevně stanovená pravidla, a proto divák neví, co má čekat. Tahle nepředvídatelnost by nebyla vůbec na škodu, kdyby ovšem byla záměrná. Prometheus působí až moc sestříhaně. Když zůstanu pozitivní, to je dost možná důvod všech problémů (později rozvedu). Nic tu není pořádně stanoveno, na tohle doplácejí (nejen) záporáci, kteří nejsou nijak vysvětleni a když, tak nakluše do lodi člen posádky, který přijde se svou vlastní teorií, kterou vzal kdoví kde. Jednou vypadají tak, podruhé zase onak. Mimochodem mají co dočinění i s úplně první scénou filmu, která žel bohu, není pořádně vysvětlena.

Postavy, myšlenky a tak vůbec.
David je Fassbenderem ztvárněn dokonale. O tom snad nikdo nepochyboval. Postava androida je hodně zajímavá a není tak promarněná jako zbytek filmu. Byla by chyba, házet Davida do stejného pytle jako ostatní části filmu. Nepatří tam. Fassbender hraje se svou postavou úplně jinou ligu než jeho kolegové. Nejenom svým hereckým umem, ale také tím, jak je jeho postava napsaná. Jeho sólo scéna na začátku filmu, je jedna z nejlepších. On je pro mě hlavním hrdinou, někým, kdo jako jediný prochází dějem jako osobnost, přestože je vlastně stroj. Jakoby vypadl z jiného filmu.

Ridley za tohle všechno negativní pravděpodobně nemůže. Co se týče vizuálu, snažil se, ale se scénářem jaký Prometheus má, toho ve filmu moc nevyčaruje. Otázka syntetického života je sice nenápadně položena, ale zbytkem filmu naprosto ignorována. Další témata týkající se smyslu naší existence tu také jsou. Dokonce díky nim, vypadá první třetina filmu více než výborně. V prvních 30 minutách jsem si říkal, že koukám na jiný film, než všichni ostatní. Neviděl jsem moc záporů a byl jsem natěšený, co přijde dál. Jenže ono nic nepřišlo. Prometheus položí otázky a tváří se, že je bude zbytek filmu objasňovat. Ne konkrétně, ale bude dodávat divákům indicie, aby si mohli tuto rovinu sami doplnit. Ostatně jako to Scott už dříve udělal. Ne. Zas a znovu, nic takového se nekoná. Hrdinové sice zpochybňují Darwinismus a věří tomu, že je stvořili „Tvůrci“, ale už nevnímají to, že právě tvůrci za sebou mohou mít statisíce let evoluce. Pokud chtějí smést evoluční teorii ze stolu, musejí zjistit, kdo tedy vytvořil ony Tvůrce. Nic takového nás ale ve filmu nečeká. Všude kolem jsou otázky, ale odpovědí je poskrovnu. Je možné, že nad Tvůrci stojí nějaká vyšší entita a tu nám Scott ukáže v dalších dílech. Jenže v tomhle „prvním“ filmu se jen mlčí. Základní otázky, které jsou hnacím motorem první čísti Promethea, se postupem děje dostávají do pozadí, až se na ně zapomene. Když je na poslední chvíli film znovu připomene, reaguje se na ně seriálovým způsobem. Pokračování v příštím díle, jenže na rozdíl od seriálu, my si na druhého Promethea počkáme déle než jeden týden.

A teď nějaký ten twist.
Po půlhodině se film otočí o 180 stupňů a začne mířit někam úplně jinam, než bylo původně zamýšleno (krom toho, že během několika minut se z většiny postav stanou iracionálně se chovající idioti). Scénář se vykašle na motivy členů posádky, na důvody proč jsou na lodi a proč hledají to, co hledají. Nechá za sebou již několikrát zmiňovanou otázku syntetického života, smyslu života, víru hlavní hrdinky a všechny naděje na inteligentní film. Tohle všechno nahradí slovem „Proč?“. Prometheus se stane vyvražďovačkou a přeladí na povrchní popcornovou „inteligenci“. Ne, tohle není vtip. O intelektuální rovinu filmu se zavadí jen párkrát a to ještě tak hloupě, že by se bez toho film klidně obešel. Druhá půlka je úplně normální, hloupý a moc pěkně vypadající sci-fi film. Začne se vraždit, panikařit a dělat všechny ty hlouposti, co k tomu patří.

Jak to vypadá a co film slibuje?
Je vidět, že Scott pomohl, jak to jenom šlo. Prometheus nepostrádá epické momenty, hudba ladí s obrazem a dodává mu život. Všechno to vypadá moc pěkně, ale nic z toho nezakryje přímočarý a hloupý film, který se pod tím vším pozlátkem skrývá. Kdyby to bylo hloupé od začátku až do konce, možná by to bylo lepší. Hlavním důvodem, proč mě film naštval, nebyla reklamní masáž, která slibovala Blade Runnera kříženého s Vetřelcem. Sám jsem tomu nevěřil. Věřit jsem začal až v prvních minutách filmu. Kdy už jsem vážně čekal film, který si vzal něco z obou Scottových děl. To byl ten důvod, proč mě Prometheus zklamal. Ne reklama, kterou dělali tvůrci filmu před vydáním, ale sliby, které dal film v prvních minutách. To, že jsem čekal inteligentní podívanou od začátku do konce. Ten slibovaný návrat mistra temné sci-fi zpátky na trůn. To je hlavní zdroj mé nespokojenosti.

Co mě štvalo dál? Naprosto debilní scénář (Nevím co to je, tak si na to sáhnu. Hele, neznámý tvor, jdu k němu, co nejblíže to jde). Nebo když někdo z posádky zjistí něco nového (např. když odhalí, k čemu slouží objekt, u kterého přistáli) nikde není řečeno, jak k tomu závěru daná osoba došla. Jako kdyby měl každý ve své kajutě věšteckou kouli nebo tak dokonale vyvinutý smysl pro spojování indicií, že by i Columbo zíral. Nebo někdo prostě vystřihl celkem podstatnou část filmu.

Prometheus vypadá jako dva krásně natočené filmy spojené v jeden. Chytré a zajímavé sci-fi a hloupě přímočarý survival horor. Možná to teď zní, že ten film nesnáším a už ho nikdy nechci vidět, ale opak je pravdou. Modlím se, aby Prometheus dopadl jako Blade Runner. Abych dostal pod ruku blu-ray s filmem, který bude o poznání delší a stane se z něj kultovní záležitost. Chtěl bych zase nějaký Final cut, ve kterém si Scott poslepuje film tak, jak chtěl on sám, beze strachu z komerčního neúspěchu.

Je všechno špatně?
Úplně všechno určitě ne. Chtěl bych zmínit ještě jednu věc. V posledních dnech se na hlavu Ridleyho Scotta a jeho nového filmu spustila lavina, někdy až zbytečně kruté kritiky. Ostatně to jsem také dělal v předešlých řádcích, ale ať už je zklamání jakkoliv velké, nemůžu zapomenout na to, že pod tím vším se přeci jenom skrývá celkem koukatelný film. Když se (horko těžko) oprostím od negativních pocitů, které ve mně film zanechal, zůstane mi tu pěkně vypadající sci-fi podívaná, která je sice hloupá, ale rozhodně se v dnešní době neztratí. Směle se může postavit po bok „epických“ filmů Rolanda Emmericha (porovnání s Avatarem bych se radši vyhnul, to by vydalo na samostatný článek) a bez problémů obstát u nenáročných diváků. Vlastně klidně i u těch náročnějších fandů, jenom musejí nechat stranou ten pocit zrady. Bez všech těch negativních emocí nám tu zůstal celkem zábavný vyvraždovák, který je protkaný odkazy na oblíbenou vetřelčí sérii (i když v některých ohledech prý moc nesedí) a je vážně skvěle natočený. Průměrný letní blockbuster. Prometheus je daleko více hořkým zklamáním než jeho současná žánrová konkurence především kvůli tomu, co jsme nedostali než kvůli tomu, co jsme dostali.

Na Promethea se znovu klidně podívám. Jak už jsem řekl, na režisérskou verzi se až nezdravě těším, ale druhou návštěvu kina asi neabsolvuji. Nechám si film rozležet v hlavě několik dní a potom uvidíme. Nečekal jsem nového Blade Runnera, ale čekal jsem film, který mi poskytne alespoň podobný pocit ze sledování. Prometheus je jako dobrý hráč pokeru, tváří se, že má dobré karty, ale když musí ruku ukázat, zjistíte že blafoval. Jediná věc, nad kterou se dá u nového Scotta zamýšlet je, jestli to myslel s tím pokrokem v žánru sci-fi opravdu vážně. Možná příště, a jestli bude Scott pilný jako Cameron, máme se na co těšit.

Viděno anglicky a ve 3D.
PS: Na projekci se našel člověk, který si myslel, že jde na film o řeckých bájích. Nekecám!

7 KOMENTÁŘE

  1. pěkný článek a souhlasím především s debilních chováním Milburna (ahoj baby, pojd blíž), které Lindelof mohl napsat lépe. Jiné věci vidím jinak ale tak to má být. Možná by se u mě slušelo dodat že ta moje recenze byla hodně subjektivní. Avšak (doufam že ne naivně) některé věci ktere Danny popisuje se dají „vysvětlit“, avšak je pravda že některé jiné věci tvůrci „vysvětlili“ až moc vlažně.. 

    •  ještě bych dodal k mlčenlivosti flmu – ani v prvním matrixu nebylo řečeno tolik v porovnáním ve dvojce či trojce.. a před 2 lety ani v predators nebylo nicmoc co dodáno z epických prvků. věřím že dvojka (s jiným nazvem protože „prometheus 2“ zní šíleně) nabídne ultimátní podívanou pro více než jen malý okruh lidí, kteří tento snímek hodnotí tak jak jej hodnotí.. 🙂

  2. Perfektní!! 😉 moc pěkně jsem si početl 🙂 Bournova recenze mi přišla až moc přepálená pozitivy a tohle asi nakousne natěšenost některých fanoušků a to mi přijde skvělý.Aspoň nebudou od filmu tolik očekávat a nepůjdou snad z kina tolik zklamaní.Každopádně si taky musím někdy na Promethea zajít.

  3. Kvalitní článek. Nicméně na Promethea jdu až zítra. Potom se rozhodnu, zda se přikloním k recenzi Bournea nebo k této tvé vizi.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

VOD

Čtěte také