V době, kdy horory často dominují žebříčkům návštěvnosti, nebo překvapují několikanásobnými tržbami oproti skromnému rozpočtu, v době, kdy se i v reálném světě děje řada absurdit, je materiálu pro zesměšnění bezpočet. Nemluvě o tom, že pokračování, remaky a rebooty, těžící z nostalgie jsou momentálně v kurzu snad víc než kdy jindy. V takové atmosféře přichází po dlouhé odmlce návrat série, která na počátku milénia v zásadě redefinovala parodický žánr a stala se celosvětovým hitem. A jde o návrat s opravdu symbolickým významem, protože se krom původního obsazení ke své látce vrací sourozenci Wayansovi, jenž mají na kontě první dva díly, a které následně studio Miramax vyšachovalo ze hry. Jak se tedy šestý Scary Movie povedl?
Jakkoli byl třeba třetí díl povedenou komedií (ostatně točil ji režisér Bláznivé střely) onen ostrý, nekorektní humor se začal pomalu vytrácet. Závan svěžího větru a nespoutanosti humoru, který byl absurdní a mnohdy doslovně citoval ikonické hororové scény, aby je naprosto převrátil, byl ten tam. Celkem pochopitelně proto Scary Movie (6) navazuje právě na jedničku a dvojku. A střílí si úplně ze všeho. Možná až moc. Cílí se snad na všechny (nejen) hororové hity poslední doby, ale i na trendy ve společnosti, popkultuře, politice, a tvůrci si dokonce sympaticky dělají legraci i sami ze sebe a dochází tak sem tam k boření čtvrté stěny. Tedy ne že by film nějaké pevně dané stěny měl. S tím jde ruku v ruce i má největší výtka. Scary Movie zkrátka až příliš sází na jednotlivé gagy, humorné výměny starých známých a působí, jako by Wayansovi chtěli za každou cenu vykompenzovat “promarněná” léta a nacpat do relativně krátké stopáže co nejvíc nejrůznějších vtipů a referencí. A ty bohužel ne všechny udeří hřebík na hlavičku.
První Scary Movie, který je v rámci série objektivně i nejlepším filmem, pro mě fungoval skvěle v tom, že měl jakous takous hlavní dějovou linku, kterou sledoval. Podobně, i když poněkud roztříštěněji fungovala i dvojka. Byl tu jeden hlavní film, který se kopírovalo, a do toho se vkládaly odkazy a parodie na jiná díla. Šestka spíš než jako celistvý snímek působí jako slepenec nesouvisejících gagů (ano, je tu zase Ghostface, ale působí tu tak nějak navíc), kde příliš nechápete motivaci téměř žádné postavy. U některých sekvencí je jasně patrné, že byly natočené dodatečně a do výsledného sestřihu vůbec nezapadají (kupříkladu scénky, parodující Michaela nebo Nosferatu). Navíc ty zdaleka nejvtipnější okamžiky propálily trailery.
Tak, a teď, když jsem dosud prakticky jen kritizoval, si jistě řeknete, že film je špatný. No… Není. Protože ono to po dlouholetém suchu funguje. Stará parta je pořád vtipná. Jednoznačně vede Marlon Wayans, jehož Shorty je prostě nejlepší postava celé série. Osobně mě zamrzelo pojetí postavy Doofyho, kde se příliš nepracuje s koncem jedničky, ale to je detail. Moc se mi líbilo i to, jak se tu nakládá s diváckými očekáváními i novými, mladými postavami. Ty jsou tu totiž chodícím připomenutím toho, co občas nefunguje. Totiž návrat populární značky, kde původní hrdinové působí jen jako vějička na diváka, a ve skutečnosti tahají za delší konec provazu nové postavy, které nikdo nezná. Tady to tvůrci obracejí naruby a děti hlavních, původních hrdinů, jsou tady jen prostředkem k tomu, jak vykreslit návrat těch, kvůli kterým na film do kina vyrazíte. Což se mi v konečném důsledku ruku v ruce s typicky chaotickým koncem líbilo.
Verdikt
Možná v tom hraje jistou roli nostalgie, nebo určitý sentiment po době, kdy jsme se jako puberťáci na původní Scary Movie dívali. Možná je to tím, že podobných filmů (a humoru obecně) je v kinech jako šafránu. Ale mně se šestý Scary Movie i přes všechny jeho neduhy opravdu docela líbil. Mám radost z návratu staré sestavy i původních tvůrců, líbí se mi popkulturní odkazy, soundtrack, krvavost (přeci jen je to parodie hororů), nekorektnost a v neposlední řadě i to, jak film vypadá. On totiž navzdory celkem nízkému rozpočtu vůbec nepůsobí lacině, masky i efekty jsou tu na skvělé úrovni.
Wayansovi navíc ani za tolik let neztratili styk s realitou a moc dobře vědí, co od nich fanoušci (ani ne tak kritici) očekávají. A podle silného otvíráku v kinech jde skutečně o hit. Takže další díly jsou víc než pravděpodobné. Za mě stačí už jen o fous méně prvoplánovosti a poladit scénář, aby celý film lépe držel pohromadě a nebyl jen změtí nesouvisejících scének a dialogů, a s radostí jednou zase vyrazím na sedmičku. Mimochodem, projekce, na které jsem byl, byla uvedena s českým dabingem. A mohu nadšeně kvitovat, že se povedl. Zrovna k téhle sérii český dabing sedí jako pomyslné pozadí na hrnec a osobně kvituji návrat původních dabérů, zejména pak Aleše Procházky coby hlas Shortyho…
