Alternativně-historické sci-fi drama For All Mankind patří k tomu nejnapínavějšímu, nejpůsobivějšímu a nejemotivnějšímu, co je dnes na obrazovkách k vidění. Zároveň je to jeden z těch seriálů, které si zaslouží mnohem větší pozornost, protože kdo mu jednou dá šanci, ten si ho zpravidla rychle oblíbí. První díl už páté řady měl premiéru 27. března na platformách Apple TV+ a Canal+.
Od roku 1969, v němž se odehrával pilot, uběhla ve světě For All Mankind celá jedna éra kosmických závodů mezi Spojenými státy, stále existujícím Sovětským svazem a také Severní Koreou. Pátá řada začíná dalším časovým skokem, tentokrát do roku 2012, a tradičním shrnutím toho, co se za uplynulých deset let změnilo. To se i tentokrát vyplatí sledovat opravdu pozorně, protože je plné výborných detailů — od CIA praktikující mučení na Marsu přes společné album Johna Lennona a Jay-Zho až po skvěle zvolený odkaz na Breaking Bad. Hlavní je ale jedno: z Happy Valley už dávno není jen základna, nýbrž plnohodnotné město s tisíci obyvatel a výchozí bod pro další mise do hlubší části Sluneční soustavy.
Čtěte také: Avatar 3 bude konečně online. Známe datum uvedení, na Disney+ ho ale nečekejte
Dev Ayesa (Edi Gathegi), Ed Baldwin (Joel Kinnaman) i Aleida (Coral Peña) proměnili marťanskou kolonii v místo, kde se dá skutečně žít — s vlastními školami, farmami, obchody i restauracemi. Zároveň z ní ale vyrostla síla, s níž je třeba počítat. Pořád však zůstává výrazně závislá na dodávkách ze Země a na penězích, které do ní dál proudí z mateřské planety, což začíná vyvolávat odpor. Politika, kterou seriál sleduje, ať už ta vnitřní, nebo mezinárodní, přitom navzdory realitě velmi odlišné od té naší ještě nikdy nepůsobila tak aktuálně. Vypjaté situace, argumenty zaznívající na obou stranách i způsoby, jak se konflikty řeší — nebo také neřeší — připomínají novinové titulky převedené do příběhu, který se sice tváří jako science fiction, k dnešní realitě má ale možná blíž, než by se zdálo.
Americko-sovětsko-marťanské politické hry vtahují jako nikdy dřív a s tím, jak se situace ubírá čím dál temnějším směrem, začíná idealismus — hlavně u mladé generace vyrůstající už na Marsu v čele s Alexem (Sean Kaufman), Edovým vnukem — narážet nejen na pragmatismus a čistou touhu po moci, ale i na prosté zjištění, že nic není tak jednoduché, jak se zdá. Dev Ayesa má s Marsem své velké plány, sovětský guvernér Rudé planety zase své, jenže ze Země vypadá celá situace úplně jinak. A do všech těch velkých vizí mocných lidí jsou jako obvykle zapletení i obyčejní jednotlivci, kteří si po kouscích budují nový život na místě, kde původně vůbec nečekali, že skončí — nebo naopak bojují za to, aby jejich domov zůstal jejich domovem. Znamená to snad boj za nezávislost Marsu? A kam až budou obyvatelé Happy Valley ochotni zajít, jen aby vůbec přežili?
Pátá řada působí téměř monumentálně. Na jedné straně nezapomíná na postavy, které známe od samého začátku, na druhé už pracuje dokonce se třetí generací. A právě lidé se vší svou složitostí a často i hrdinskými sklony, které je nakonec vedou velmi rozdílnými směry, byli vždycky největší silou For All Mankind a platí to i tentokrát. V podstatě tu nenajdete klasické padouchy, nejblíž k tomu má snad jen Irina. Každá postava jedná v rámci omezení, která jí vnucuje okolní realita, a v přesvědčení, že dělá správnou věc. Z některých se tak nerodí ani tak hrdinové jako spíš antihrdinové, ale o nějaké nenávisti k nim nemůže být řeč. Mnohem spíš jde o neustálé hledání odpovědi na to, proč dělají právě to, co dělají.
Pátá a podle všeho předposlední řada For All Mankind bude mít opět deset epizod.
