Netflix nám v lednu naservíroval další severskou krimi, minisérii Průlom (The Breakthrough), která v žebříčku sledovanosti již prorazila na druhou příčku – hned za nedostižnou Hru na oliheň. Průlom na rozdíl od jihokorejského hitu sází na úplně jiné noty – vyšetřování brutální dvojnásobné vraždy, které trvalo šestnáct let.
Příběh vychází ze skutečné události – vraždy chlapce a ženy, která se mu snažila pomoci. Vyšetřování této kauzy bylo svého času druhým nejrozsáhlejším v historii Švédska a prvním, které bylo vyřešeno s pomocí analýzy DNA předků. Seriál si od knižní předlohy Anny Bodin a Petera Sjolunda vypůjčuje základní fakta, ale mění jména a některé detaily. Divák sleduje detektiva Johna (Peter Eggers), kterého případ posedne natolik, že to negativně ovlivní jeho rodinný život. Až s příchodem genealoga Pera (Mattias Nordkvist) a jeho revoluční metody analýzy DNA se vyšetřování posouvá kupředu.
Čtěte také: Na Netflix se vrátil zábavný sci-fi film s neuvěřitelným počtem popkulturních odkazů. Napočítáte jich stovky
Režisérka Lisa Siwe se v této čtyřdílné minisérii inspirovala skutečným případem, který kdysi otřásl Švédskem. Nejde však o klasický thriller plný nečekaných zvratů a napínavých honiček. Průlom se záměrně vyhýbá efektním scénám a soustředí se spíše na pomalé a detailní odkrývání událostí, zdlouhavý proces vyšetřování a především na hluboký dopad tragédie na životy všech zúčastněných.
Struktura Průlomu je promyšlená a zajímavá. Začíná samotným zločinem a jeho bezprostředními následky, v polovině se pak děj skokově posouvá o šestnáct let dopředu. Druhá polovina se tak soustředí na detailní zobrazení využití Perovy metody a na překonávání nejrůznějších překážek, jako jsou zákony o ochraně osobních údajů, byrokratické překážky, klesající víra v úspěch vyšetřování a především tíživá beznaděj, která po letech neúspěchu doléhá na všechny zúčastněné.
