Televizní premiéra filmu Bratři, která se uskutečnila na Nový rok na ČT1, se stala nejsledovanějším pořadem večera. Drama o odbojové skupině bratří Mašínů, režírované Tomášem Mašínem, přilákalo k obrazovkám 918 tisíc diváků starších 15 let a s přehledem tak ovládlo prime time.
Film, natočený podle scénáře Marka Epsteina, diváky zavádí do období studené války a sleduje osudy rodiny Mašínových, která se v komunistickém Československu stává terčem pronásledování. Bratři Josef a Ctirad, inspirováni hrdinským činem svého otce v protinacistickém odboji, věří, že proti totalitnímu režimu je nutné bojovat se zbraní v ruce. Jejich útěk z Československa v říjnu 1953, v době nejtužšího komunismu, se proměnil v dramatickou akční podívanou s přestřelkami a pronásledováním tisíci policisty.
Čtěte také: Návrat Tele Tele ovládl silvestrovské vysílání. Více diváků měl jen jeden pořad
Činy skupiny dodnes rozdělují českou společnost. Zatímco jedni je vnímají jako hrdinné bojovníky proti komunistickému režimu, druzí je odsuzují jako vrahy. Po útěku do Západního Berlína vstoupili bratři Mašínové a Milan Paumer do americké armády, kde sloužili několik let. Následně se usadili v USA, kde společně podnikali v Texasu, než se jejich profesní cesty rozešly. Ani po pádu komunistického režimu v roce 1989 bratři Mašínové nezměnili svůj postoj a odmítli návrat do vlasti.
Přestože z patnácti nominací na Českého lva nakonec Bratři získali „jen“ jednoho, byl to ten nejdůležitější – za nejlepší film roku. V kinech snímek zhlédlo 120 tisíc diváků a zaznamenal úspěch i na Netflixu, kde se objevil loni v únoru. Bratři navíc reprezentovali Českou republiku v boji o Oscara, jenže v silné konkurenci zahraničních filmů, kde figurovali například Zóna zájmu a Sněžné bratrstvo, se jim nominaci získat nepodařilo.
„Bratři bohužel končí jako další „národní velkofilm“, který se nese na vlně okoukaných totalitních dramat, jež opakují to, s čím se dá velmi snadno souhlasit. Vše, co by mohlo vést ke kontroverzi, ve filmu chybí. Ve filmu tak zůstává velká díra. I přes filmařské kvality díla je výsledek nudný, což je vážně obrovská škoda,“ hodnotí snímek Martin Svoboda ve své recenzi na Kinoboxu.
I když snímek Tomáše Mašína, vzdáleného příbuzného bratrů Mašínů, ovládl večer na televizních obrazovkách, nutno dodat, že konkurence nebyla příliš silná. Porazil totiž reprízu komedie Slunce, seno, erotika (610 tisíc diváků) na Nově a dvojku Cesty do Ameriky (510 tisíc diváků) na Primě vysílané ve stejný čas. Čtvrté místo obsadila Teorie tygra (317 tisíc diváků), kterou ČT odvysílala hned po premiéře Bratrů.
Nekritická adorace a obhajoba teroru a vražd. Historie se znovu stala ne předmětem poctivého zkoumání, ale předmětem politické perverze a účelovosti. Skutečně je možné oceňovat a označovat za hodné následování sabotáže a teroristické útoky jednotlivců a skupin proti občanům, řadovým policistům nebo komunálním zastupitelům?
Líp to napsat nejde. Vnucovaní své pravdy, nic jiného v tom není.
Film jsem nesledoval, vnucovat divákům příběh, ktery je špatný a pro samotné protagonisty byl vítězný neznamena, že se stane pro většinu národa přijatelný. Patří do kategorie příběhu protagonistu jakým byli G. Princip, Gabcik, Kubiš ale i Curda.Dejiny jsou neúprosne, neodhadneme jak se historický vyvinou. Český král Zikmund Lucembursky je příklad toho, jak se zmeni zatracení k obdivu, může tomu být i naopak, máme dost takových příkladů prezidentů, Hacha, Beneš, Tiso a stovky dalších menších protagonistu. Naše dějiny, nemají šťastny průběh, to je osud malých státu.