
Je možné být vědecky zaměřený a zároveň věřit v něco, co přesahuje naše chápání? Může víra v nadpřirozené síly existovat ve světě posedlém logickým vysvětlením všeho kolem nás? Ve skvělém filmu Výchozí bod, který měl premiéru před deseti lety, režisér Mike Cahill – tvůrce Jiné Země – přetváří tento vnitřní konflikt v napínavé drama, když vědec zaměřený na fakta zažije něco, co nedokáže vysvětlit pomocí běžného rozumu.
Film vypráví příběh molekulárního biologa doktora Iana Graye (Michael Pitt), který se věnuje studiu evoluce oka, fascinovaného jeho jedinečností – stejně jako otisk prstů je i oční duhovka unikátním identifikačním znakem každého člověka. Technologie již umožňují tuto jedinečnost rozpoznávat a využívat k identifikaci, ale Ian se snaží jít ještě dál a pochopit samotný vznik a vývoj tohoto složitého orgánu.
Jeho přesně nalinkovaný svět se však změní, když potká Sofii, ženu s úplně jiným přístupem k životu. Sofia je impulzivní, nevázaná a věří, že svět není jen o faktech, ale i o věcech, které nelze vysvětlit. Přestože se Ian a Sofia liší téměř ve všem, vznikne mezi nimi silné pouto. Sofia ho přiměje začít přemýšlet nad tím, že možná existuje něco víc než to, co je měřitelné a vědecky doložitelné. Jejich vztah ale naruší tragická událost, která Iana zasáhne natolik, že se vrátí k práci s ještě větším odhodláním. Spolu se svou kolegyní Karen objeví něco, co může změnit nejen jeho pohled na svět, ale i samotné hranice vědy a toho, čemu věříme.
Zpočátku je Výchozí bod poutavou směsicí žánrů – drama o vztazích, thriller o číslech, filozofická úvaha o víře a vědě. Režisér Mike Cahill dokáže, aby se divák cítil jako při sledování něčeho hluboce významného. Když ale film začne odhalovat své poselství, nastává problém. Klíčová scéna, ve které Ianova kolegyně (Brit Marling) prohlásí: „Co když jsou oči opravdu oknem do duše?“ působí až trapně doslovně. Navzdory slabinám je Výchozí bod vizuálně nádherný. Cahillův styl připomíná mladého Darrena Aronofského – s filozofickým nádechem, který spíše klade otázky, než nabízí odpovědi. Je to film, který vás zaujme svou atmosférou a myšlenkami, i když vás jeho odhalení může zklamat. Možná vás rozčaruje, ale zároveň vás přiměje přemýšlet. A o to přece u filmu jde.