Představte si, že se probudíte v neznámém prostředí – připoutáni k trubce – a jediný způsob, jak se z toho můžete dostat, je plnit brutální úkoly od neznámého hlasu. Nepřikrášlený pohled na brutalitu, bizarní smrtící pasti a především skvělý dějový zvrat udělaly se Saw velice úspěšný film. Premiéru měl přesně před 20 lety, dočkal se devíti sequelů a nyní ho najdete na Netflixu.
Filmová série Saw, která odstartovala v roce 2004, se rychle stala synonymem pro brutalitu a morbidní hry na přežití. Přestože je dnes vnímána jako krutý festival násilí, její počátek byl mnohem více psychologickým thrillerem než krvavými jatky. Režijní debut Jamese Wana a scénář Leigha Whannella dal vzniknout ikonickému příběhu, který kombinoval napětí, záhady a temnou atmosféru.
Film začíná ve zchátralé umývárně, kde se probouzí dva muži – Adam (Leigh Whannell) a doktor Lawrence Gordon (Cary Elwes). Oba jsou připoutáni řetězy k trubkám, mezi nimi leží mrtvola muže s prostřelenou hlavou a pistolí v ruce. Ani jeden z nich neví, jak se na toto místo dostal. Brzy však nacházejí kazety a magnetofon, které jim ozřejmují, že jsou součástí sadistické hry řízené tajemným Jigsawem – psychopatem, který své oběti nutí čelit krutým rozhodnutím, pokud chtějí přežít.
Aby unikli, musí oba muži vyřešit sérii děsivých úkolů – zahrnující například získání klíče z těla mrtvého člověka. Navíc se dozvídají, že pokud se Gordonovi nepodaří do stanovené doby Adama zabít, jeho rodina zemře. Napětí graduje nejen mezi dvěma uvězněnými muži, ale také prostřednictvím scén, které představují policisty Tappa (Danny Glover) a Singa snažící se rozluštit sérii záhadných případů spojených s Jigsawem.
James Wan musel s omezeným rozpočtem pracovat chytře, a tak místo explicitní brutality vsadil na klaustrofobickou atmosféru, rychlý střih a záhadné motivace postav. Přestože ve filmu nechybí krvavé momenty, ty nejděsivější situace se často odehrávají mimo záběr, což nechává prostor pro divákovu představivost. Hlavním prvkem filmu je psychologická hra mezi Jigsawem a jeho oběťmi – jejich strach, a zoufalé pokusy o přežití. Přestože scéna, kdy si Gordon pilou odřezává nohu, vyvolává nevolnost, celkově je film více o atmosféře než o přímočaré brutalitě.
První díl Saw přinesl překvapivý závěr, který šokoval diváky a položil základy pro pokračování. Postupem času se však série proměnila v přehlídku násilných a krvavých scén, které získaly nálepku „torture porn“. Debut Jamese Wana však zůstává příkladem toho, že horor může být chytrý, psychologicky propracovaný a zároveň intenzivní. Saw: Hra o přežití si vydobyla své místo v historii žánru díky originalitě, překvapivému zvratu a nezapomenutelnému padouchovi, který se na plátnech kin objevuje dodnes. Prvotina Jamese Wana zůstává jedním z nejvýraznějších psychologických hororů 21. století.
