Tuto brutálně krvavou severskou záležitost s Noomi Rapace najdete na Netflixu. Budete se bavit od začátku do konce

Zdroj: Netflix

Tommy Wirkola, režisér hororu Dead Snow: Rudý vs. Mrtvý, natočil pro Netflix Cestu za smířením, krvavou černou komedii, zaměřenou na manželskou krizi. I když měl snímek s Noomi Rapace a Akselem Henniem premiéru již před třemi lety, rozhodně stojí za to si ho připomenout.

Wirkola ve svém filmu zpracovává netradiční příběh o rozpadajícím se manželství v duchu amerického akčního snímku Pan a paní Smithovi, avšak s výrazně drsnějším a temnějším nádechem. Hlavními postavami jsou Lars (Aksel Hennie) a Lisa (Noomi Rapace), manželé, kteří se vydávají na společný víkend na odlehlou chatu Larsova otce. On je režisér, který natáčí neúspěšné seriály, ona je herečka, známá hlavně z bizarních televizních reklam. Brzy se však ukáže, že každý z nich má v plánu úplně jiný způsob „řešení“ krize. Do chaosu se následně přimotávají nečekaní hosté – trojice uprchlých zločinců, což situaci ještě více vyostří.

Čtěte také: Napínavý politický thriller s Keri Russell se vrátil ve skvělé formě. Šest epizod slupnete jak malinu

Film začíná scénou z placu seriálové telenovely, kde herečka v dramatickém momentu vykřikne, že je těhotná s dítětem mrtvého bratra svého partnera. Režisér Lars (Aksel Hennie) rezignovaně vyhlašuje přestávku. Když se cestou z práce zastaví v železářství pro kladivo, pilu a lano, začíná být jasné, že má v hlavě jiné úmysly, než turistiku se svou manželkou.

Napětí mezi nimi eskaluje, a to i při obyčejných situacích, jako je příprava steaků nebo neškodná partie Scrabble, kde Lisa začíná naschvál používat švédská slova, což Larse ještě více dráždí. Když se zdá, že Larsův plán se blíží ke svému krutému vyvrcholení, dostává nečekanou ránu – Lisa má totiž připravenou svou vlastní verzi „rozvodu“.

Následuje devadesát minut plných černého humoru, nečekaných zvratů a často velmi brutálních scén. Wircolův styl připomíná lehkost a hravost Wese Andersona, ale v poněkud drsnějším hávu Martina McDonagha, s nádechem Quentina Tarantina. Přes veškeré násilí, které dosahuje skoro absurdních výšin, zůstává film zábavný. Všechny scény ustřelených hlav nebo ruka rozsekaná lodním motorem v sobě mají prvky černého humoru a nadsázky, která je dokonale načasovaná. Když Lars později svému otci, téměř vykrvácenému v houpací síti, řekne: „Právě jsem chlápkovi rozstřelil koule brokovnicí,“ otec odpoví: „Jsem na tebe hrdý, synu.“

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno