Do kin vstupuje hororový snímek s názvem Duše prokletých, pojednávající o slepé Darcy, která naslouchá světu mrtvých. Je sběratelkou předmětů, jež spojují náš svět s dušemi zemřelých. Je proto víc než na místě připomenout si jedny z nejlepších hororů nového milénia, v nichž hrají zásadní roli mocné a nadpřirozené bytosti…
Poslední noc v Soho
I když to může znít podivně a skoro jako protimluv, Poslední noc v Soho je skutečně jedním nejpříjemnějších psychologických hororů, na jaké se můžete podívat. Fantaskní a v tónech hudby skoro až tančící Londýn je víc než efektním dějištěm pro duchařský horor s romantickou linkou. Ve filmu lze rovněž hledat vedle poklony šedesátkám i jistou reakci na poměry v Hollywoodu a paralelu k nim (ať už jde o tvůrčí záměr, nebo ne). Nejde o nejlepší film, jaký od Edgara Wrighta uvidíte. Přesto se jedná o výborný snímek se skvělým hereckým obsazením, který je víc než cokoli jiné příběhem o tom, že ne všechny sny se plní a také o tom, jak může jedno místo a lidé v něm člověka semlít. Nejen uším lahodící soundtrack a pro tvůrce už tradičně efektní kamera s barvami hrajícího snímku dělá potěchu pro oko. Poskytuje dvě verze jednoho dosti podobného osudu, které ovšem končí diametrálně odlišně. Z velké části počin stojí na výkonech nadaných mladých hereček Thomasin McKenzie a Anya Taylor-Joy, kterým zdatně sekunduje podmanivě ďábelský Matt Smith. Jedinou škodou je předvídatelná a poněkud otřepaná pointa, která lehce podráží nohy jinak velmi obratně vystavěné předchozí zápletce. To jsou ale drobné vady na kráse.
Žena v černém
Remake na motivy slavného duchařského příběhu je vskutku ryzím viktoriánským hororem takřka ze staré školy. Nenechte se zmást hercem v hlavní roli, tady skutečně nepůjde o pohádku o studentu čar a kouzel. Žena v černém je výborným pořádně temným hororem, ve kterém umírají děti a děsuplný přízrak se jen tak zastavit nenechá. Je jen velká škoda, že druhá část se svému předchůdci příliš nepodobala.
Kruh
Co by to bylo za novodobý hororový žebříček, kdyby se na něm neocitl jeden z nejkultovnějších a nejikoničtějších hororů všech dob. Ať už upřednostňujete originální japonskou verzi, nebo její podstatně známější remake od režiséra Gore Verbinskiho, jistě nikdy nezapomenete na dívenku, drápající se ze studny a následně z televizního přijímače ven. Mimochodem, velmi snadno zopakovatelný námět se dočkal nejen několika sequelů a remaků, ale i crossoveru. Pokud si chcete přečíst, v jakých podobách se titulní přízrak, ať už pod jménem Sadako, En-Suh, či Samara objevil, rozhodně mrkněte na naši rekapitulaci série Kruh.
V zajetí démonů 2
Conjuring umně snoubí „reálnou“ historii skutečných událostí (jakkoli je to diskutabilní) vymítačských případů manželů Warrenových, amerických lovců duchů, kteří si z podivného řemesla udělali prosperující byznys, a vlastní hororovou tvůrčí imaginaci. Ačkoli první část byla díky spíše nepojmenovanému zlu možná o krapet sevřenější atmosférou, dvojka s démonickou entitou, zvanou Valak má rozhodně víc než jen něco do sebe. Jde zkrátka o konzumní horor v nejlepším významu toho slovního spojení.
Stáhni mě do pekla
Sam Raimi je cvok. To ví snad každý, kdo si užil ryzí a přece perfektní slasher Evil Dead, jeho černým humorem prolezlé pokračování, či třetí díl, který byl už ryzí přepáleně béčkovou akční komedií. Po Spideyho trilogii se Raimi vrátil s velkým gustem k hororovému žánru. Výsledkem se tehdy stalo Stáhni mě do pekla; umně namíchaný mix lekaček, strašidelné atmosféry a typicky vybroušeného humoru, tentokrát přítomného spíše v míře menší než velké, ale to vůbec nevadí. Myslete na to, že rozzuřit cikánskou věštkyni se nevyplácí, až se zase budete smát tuzemské Jolandě. Prokletí by nikdo z nás nechtěl, že.
Děsivé dědictví
Děsivé dědictví je svízelným hororem s pečlivě budovanou atmosférou. Patří k těm hororům, které ve vás po skončení závěrečných titulků nadále nějakou dobu rezonují a musíte je patřičně strávit. Rozhodně to není zážitek pro každého. Zkrátka a dobře, tento film je záhadně mrazivý a znepokojující v dobrém slova smyslu. A taky děsivý, byť trochu jinak, než je v současnosti u královského žánru zvykem. Jednoduše řečeno: je to výborný, místy až geniální horor. Horor s pořádným kořením v podobě nádechu mystiky a záhadnosti. Doporučuji všemi deseti!
Babadook
Bubák z dětské knížky je antagonistou stejnojmenného australského hororu, který patří k možná nejznepokojivějším monstrům vůbec. Zejména díky tomu, že jitří představivost. Zůstává skrytý ve stínech a jeho skutečná podoba se divákům prakticky pořádně neodhalí. Snímek z roku 2014, v němž vystupuje uhrane zejména tím, jak chytře pracuje s atmosférou a tématem, jehož leitmotivem je vztah matky a dítěte obklopené strachem z odloučení a nejistoty poté, co je opustil otec…
Tip do kina: Duše prokletých
Některé duše jsou navždy prokleté, uvězněné mezi dvěma světy temným artefaktem. Slepá sběratelka Darcy, která vnímá svět mrtvých, přijíždí na panství, kde byla zavražděna její sestra. Obviněn je pacient ústavu pro choromyslné, kde pracuje sestřin manžel Ted, ale podezřelý brzy zemře. O rok později se Darcy vrací, aby s pomocí svých artefaktů zjistila pravdu a pomstila sestru. Přivezla s sebou i svůj nejnebezpečnější předmět. Skrývá se v domě zlo, nebo ho právě přivezla?
Duše prokletých v kinech od 19. září.
