Letní filmová škola v Uherském Hradišti patří mezi nejstarší české filmové festivaly. Její historie je dlouhá, festival se stále vyvíjí, přidává nové aktivity a hledá nové způsoby, jakými nenuceně vzdělávat o filmu. Letošní ročník LFŠ nabídne jako vždy bohatý filmový program rozdělený do tří hlavních bloků: Současnost, Historie a Česko/Slovensko. Na festival přijedou Goran Markovič, Jiřina Bohdalová, Martin Huba, Sergio Castro San Martín nebo Jarosław Kamiński.
Garantem bloku Historie je uznávaná filmová publicistka Iva Hejlíčková. Pokud bychom měli vybrat nejnavštěvovanější a nejvíce unikátní sekci, bezesporu by se jednalo o Němý film se živou hudbou. Zatímco do předloňska měl dramaturgii na starosti David Čeněk, loni se namísto něj s hudebním publicistou Viktorem Palákem spojil brněnský filmovědec Radomír D. Kokeš. Loni se věnovali mistrovi němé éry Busteru Keatonovi, letos spolupráci prohlubují tématem německého expresionismu. Vysoce stylizované filmy 20. let 20. století, typické svým kontrastním svícením, zprohýbanou scénografií, hororovým nádechem či přehrávaným herectvím, doprovodí uskupení jako Nauzea Orchestra nebo Ai Fen. Promítne se i slavný Kabinet doktora Caligariho (1920), vlajková loď expresionismu. Sekce Příběh jednoho filmu se taktéž věnuje němé kinematografii, a to konkrétně jednom z prakticky prvních seriálů: francouzskému Fantomasovi (1913–14) režiséra Louise Feuillauda.
Highlightem letošní Letní filmové školy bude velká retrospektiva Akira Kurosawy. Po předloňském Michaelu Hanekem a loňském Andrzeji Wajdovi se jedná o bezesporu nejzvučnější jméno. Retrospektivu připravil olomoucký filmovědec Luboš Ptáček, jenž o Kurosawovi také publikoval první českou monografii Akira Kurosawa a jeho filmy (2013) v nakladatelství Casablanca. Program doprovodí mimo jiné odborné tematické přednášky. Ptáček retrospektivu připravil jako průřez tvorbou japonského mistra. Diváci na velkém plátně uvidí jak známějšího Rašomóna (1950) a Sedm samurajů (1954), tak méně známé, ale pro autorovu osobnost stejně zásadní filmy. Sekce Filmová čítanka se letos bude věnovat tzv. polskému kinu morálního neklidu a promítne filmy od Zanussiho či Holland.
Současnost spadá pod programového ředitele Jana Jílka. Ten předloni ustanovil novou sekci Terra festivalis, v níž každý rok představí současnou kinematografii jiné okrajové země. Po Bulharsku a Izraeli je letos na řadě Mexiko, které je podle dramaturgů sekce zemí s komplikovanou minulostí a současností – a přesně toto tamní filmy reflektují. Promítne se třeba oscarová Roma (2018) Alfonso Cuaróna či drama Chicuarotes (2019). Počtvrté se diváci mohou těšit na Východní přísliby, nad nimiž dramaturgickou ruku drží Kamila Dolotina. Ta se dlouhodobě věnuje východoevropské kinematografii a mimo jiné spolupracuje se Seminářem ruského filmu. Českou premiéru si odbude Malmkrog (2020) režiséra rumunské nové vlny Cristiho Puiu, jenž premiéroval na loňském Berlinale, promítnou se také Drazí soudruzi (2020) ruského režiséra Viktora Končalovského. Pro širší kontext je možné nahlédnout do aktuálního čísla Cinepuru, jež se věnuje kinematografii postsovětských zemí – a v němž Dolotina publikovala obsáhlý text o vzletech a pádech současného ukrajinského filmu. Východní přísliby patří (i přes svoji krátkou historii) díky erudici dramaturgů mezi zásadní sekce Letní filmové školy.
V bloku Česko/Slovensko pod vedením Jaroslava Sedláčka, filmového publicisty a hlavního dramaturga Filmového centra ČT, také pokračují oblíbené sekce. Češi v zahraničí letos představí ostravského rodáka Karla Reisze, jehož film V sobotu večer, v neděli ráno (1960) patří mezi zásadní snímky hnutí britské nové vlny. Zde můžeme nalézt paralelu s loňským ročníkem, kdy se v sekci Filmové čítanky promítla pásma filmů Free Cinema – hnutí, z něhož se britská nová vlna v podstatě vyvinula. Vidět Reiszův krátký film Maminka to nedovolí (1955) na velkém plátně bylo ojedinělou událostí. Dlouhodobě rozvíjeným konceptem je sekce FAMU History, která se věnuje studentským filmům od založení školy ve čtyřicátých letech minulého století. V rámci Novinek LFŠ promítne Služebníky, Barevný sen, Okupaci nebo Myši patří do nebe. Filmovku zahájí Muž se zaječíma ušima (2020), oceněný na MFF ve Varšavě za nejlepší režii. Film Martina Šulíka bude uveden v české premiéře, stejně jako zakončovací Zpráva (2021) Petera Bebjaka.
Zkrátka, je na co se těšit. Srdce Slovácka nabízí během festivalu také bohatý doprovodný program – diskuze, čtení, masterclassy, koncerty, divadla nebo výstavy. Pro mnohé je Filmovka letní samozřejmostí a můžeme být rádi, že se může uskutečnit. V těžkých covidových časech je potřeba kulturu podporovat více než kdy dřív – a návštěvou jednoho z divácky nejoblíbenějších festivalů neuděláte chybu.
