Celovečerní debut talentované režisérky, herečky, scenáristky a producentky Emerald Fennell, Nadějná mladá žena, se řadí mezi nejzajímavější filmové počiny minulého roku. Čtyři nominace na Oscara, Oscar za nejlepší scénář, dvě ceny BAFTA a další ocenění jsou toho důkazem. Originálně zpracovaný příběh o sexuálním násilí se nebojí zajít do extrému a ukázat všechno. Podařilo se filmu skrze explicitnost udržet hodnotu svého poslání?
Nadějná mladá žena líčí příběh třicetileté Cassandry (Carey Mulligan), která se z nejasných důvodů baví tím, že v baru předstírá opilost, aby jakýkoli cizí muž využil příležitosti a odvedl si ji k sobě domů. Následně takovému muži uštědří lekci, na kterou on jen tak nezapomene a spokojeně si ho připíše na seznam svých obětí. Krom těchto nočních zábav Cassandra stále bydlí u rodičů, ukončila studium medicíny a začala pracovat v bistru, ač měla skvělé předpoklady pro lékařské povolání. Proč se takto chová a co jí vede k sabotování jejích snů? Skrze spletitou sérii událostí se postupně dozvídáme celou pravdu o minulosti a záměrech hlavní postavy, které pohání neutuchající touha po pomstění její nejlepší kamarádky.
Na filmu Nadějná mladá žena jako první zaujme velká energie, která z filmu přímo sálá, a za níž stojí především Carey Mulligan, představitelka Cassandry. Herečka se objevila v mnoha známých filmech, např. Daleko od hlučícího davu (2015, rež. Thomas Vinterberg), Velký Gatsby (2013, rež. Baz Luhrmann) nebo Neopouštěj mě (2010, rež. Mark Romanek). Vnitřní boj, který postava svádí, nám Mulligan odkrývá nejednoznačnými úsměvy a také mrazivou chladností, což další postavy ještě víc mate, než aby její plány prokoukly. Ostatně snaha zmást a vzbudit nejistotu je hlavním rysem celého filmu, ke které se Fennell dopracovává prostřednictvím ironizujícího vyprávění.
Emerald Fennell se rozhodla těžké téma traumatizujícího zážitku (znásilnění) představit s vtipem a cynismem, aby se vyhnula manipulativnímu vyznění, které by přemíra emocionálnosti mohla vyvolat. Proto se ve filmu střídá hned několik různých poloh a z komedie se v okamžiku stává zuřivý thriller. K rozporuplnosti přispívají například pastelové barvy, které prostupují celým filmem. Nevinnost, která těmto barvám bývá přisuzována je zde v kontrastu s tvrdým jednáním a činy hlavní hrdinky. Krom toho volba barev také upozorňuje na fakt, že žena je stále ještě pro mnohé muže pouhou kořistí a ne rovnocennou bytostí. Výborně funguje také hudba, která celé dění ironicky podkresluje – chytlavé popové písně se střídají s klasickou thrillerovou hudbou. Obzvlášť působivá je sekvence, v níž se Cassandra zamilovává do svého bývalého spolužáka (nyní dětského chirurga) Ryana, která je stylizovaná do muzikálové scény.
Zpracování tématu znásilnění je krom dominance humoru ve vyprávění rovněž jedinečné svou podrobností. Fennell nechává raději zásadní události ve filmu vyhrotit jak jen to jde, než aby se uchýlila k přeskočení k jinému bodu v ději. Tento postup je důležitý pro celkovou stavbu díla, protože stejně jako další prvky (barevnost, hudba apod.) vytváří požadovaný kontrast vtipu a brutality, na kterém film staví.
Nadějná mladá žena pro mě byla milým překvapením a to jak po narativní, tak i vizuální stránce. Cassandra žije v „cukrkandlovém“ světě, který ovšem ani zdaleka není tak nevinný, jak vypadá, protože společnost v něm se k problémům obrací zády. Explicitnost příběhu není nevhodná, ba naopak velmi efektivně zdůrazňuje závažnost znásilnění.
Jediným slabším místem v Nadějné mladé ženě pro mě představovaly určité detaily v závěrečných minutách, které poněkud kostrbatě navazovaly na předchozí události. Ovšem vzhledem k precizně strukturovanému ději nejde o nic zásadního, co by zabilo celkovou kvalitu snímku.
Nadějná mladá žena / Promising Young Woman
Trailer
USA, 2020, 113 min
Thriller / černá komedie
Režie: Emerald Fennell
Hrají: Carey Mulligan, Bo Burnham, Laverne Cox, Clancy Brown, Jennifer Coolidge a další.
