Jiří Menzel zemřel ve věku 82 let, jeho odkaz ale žije nadále. Doporučujeme nejlepší filmy oscarového režiséra Jiřího Menzela, které natočil napříč celou svou obdivuhodnou kariérou.
Báječní muži s klikou
Kouzelník Pasparte, majitel maringotky, promítacího přístroje a otec dívky Pepičky, končí svou roční štaci a míří do Prahy.Cestou se setkává se svým umírajícím kolegou, který mu, vedle filmových pásků, svěřuje do péče i krásnou dceru Aloisii. V Praze se ubytují v domě U modré ryby, kde hodlají pořádat svá představení…… Půvabná komedie Jiřího Menzela o počátcích kinematografie v Čechách zachycuje kolorit doby přelomu století a několik nadšenců, kteří by za film dali život.
Konec starých časů
Film Jiřího Menzela podle stejnojmenného románu Vladislava Vančury je úsměvným vyprávěním, které nás přenese do doby prvních let samostatné republiky. Novými majiteli šlechtických sídel se tehdy stávali zbohatlíci, kteří sice měli peníze, neměli však noblesu starých zámeckých pánů. Humorný a melancholický žánrový obrázek je – podobně jako svého času Rozmarné léto – hereckým koncertem hlavních představitelů – Josefa Abrháma, Mariána Labudy, Rudolfa Hrušínského a Jaromíra Hanzlíka, umocněný Menzelovým režijním mistrovstvím a poetickou kamerou Jaromíra Šofra.
Na samotě u lesa
Autoři komedie Na samotě u lesa, Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, humornou formou popisují různé typy tzv. chalupářů. Většinu postav napsali přímo pro jejich představitele, mezi nimiž vyniká především Josef Kemr v roli dědy Komárka. Manželé Lavičkovi, půvabně ztvárnění Danielou Kolářovou a Zdeňkem Svěrákem, jsou sváděni touhou po získání chalupy dědy Komárka, kterou však majitel, jak se zdá, jen tak neopustí. Vše nakonec vyřeší jejich děti, které si starého Komárka zamilují a začnou ho považovat za svého skutečného dědu.
Ostře sledované vlaky
Oscarový film Ostře sledované vlaky natočil Jiří Menzel podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Děj se odehrává za druhé světové války, v době, kdy se lidské vlastnosti projevují stejně jako v době hlubokého míru, jenom jsou v konfrontaci s válečným děním lépe vidět. Vypráví příběh mladičkého eléva Miloše Hrmy, který na malé železniční stanici přes své milostné problémy dospívá na práh mužství…
Postřižiny
Komedie natočená Jiřím Menzelem podle stejnojmenné knížky Bohumila Hrabala je protkána stále probíhajícím konfliktem správce pivovaru Francinem se správní radou, tvořenou představiteli města. Francinovu kariéru ohrožují ztřeštěné kousky vlastní manželky a jednak příjezd hlučného bratra Pepina. Neodolatelné fluidum paní správcové, kterému všichni pánové podléhají, však Francina bezpečně ochraňuje.
Rozmarné léto
Vladislav Vančura za své nejlepší dílo považoval právě útlou knížku rozprav tří přátel, v nichž se zabývali smyslem existence, krásou a věrností žen a nepostižitelností rozmarů letního počasí. Ovšem hlubokomyslná věta jednoho z nich „Tento způsob léta…“ se stala známou až díky filmu, který v roce 1967 natočil režisér Jiří Menzel. S naprostou jistotou a velkou uměleckou erudicí zvládl problém adaptace Vančurovy prózy do řeči filmových obrazů.
Skřivánci na niti
Film Skřivánci na niti natočil v roce 1969 Jiří Menzel na motivy povídek z knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet. Dlouhých dvacet let zůstal film uzavřen v trezoru, protože vypovídal o absurdní realitě české společnosti padesátých let, která měla zůstat navždy skryta. Děj satirického filmu se odehrává na šrotišti kladenských oceláren, jež se stalo pracovním táborem pro ty, které komunistická společnost vyvrhla až na samý svůj okraj a zde je hodlala převychovat k obrazu svému.
Slavnosti sněženek
Pronásledování postřeleného kance a jeho konec na stupínku školní třídy vyvolá spor dvou mysliveckých sdružení. V roce 1983 sáhl Jiří Menzel po stejnojmenné sbírce povídek Bohumila Hrabala, vydané v roce 1978. Výsledkem se stala nezapomenutelná lyrická komedie, která zachycuje tradičním Menzelovým stylem život v chatové oblasti v Kersku, nedaleko Prahy.
Vesničko má středisková
Úsměvný film vypráví ne jeden, ale hned několik příběhů. Ústředním dějovým motivem je konflikt mezi otcovsky rozvážným řidičem družstevního náklaďáku Pávkem a jeho mladým, mentálně zaostalým závozníkem Otíkem. Neméně důležité jsou však i další dějové prvky, vykreslující střediskovou obec a její obyvatele s humorným nadhledem a přitom s mimořádnou plastičností a autenticitou. Snímek je naplněn typickým svěrákovským inteligentním humorem, někdy trochu drsnějším, avšak nikdy vulgárním, umocněným Menzelovým smyslem pro „poezii a prózu“ všedního života.