TOP 5: Nejlepší čeští animátoři

Přečtěte si

Dark Universe je mrtvý, ať žije nový?

Pokud vám toto sousloví nic neříká, nedivte se. Jedná se o projekt studia Universal Pictures, jenž měl za cíl...

Krotitelé duchů: Odkaz: Trailer se nese ve stylu Stranger Things

Trailer "třetích" Krotitelů duchů konečně dorazil, přičemž jasně dává najevo, abychom na katastrofu z roku 2016 s klidným srdcem...

Wonder Woman 1984: Trailer představuje amazonskou krásku v duchu retra

Co dělala Wonder Woman posledních zhruba sedmdesát let, netušíme, nicméně v osmdesátých letech měla opět hodně práce. Trailer na...

Autor

Daniel Birgus
Jsem filmový fanoušek, který je žánrový všežravec. Svého diváckého ducha krmím psychologickými sondami i komiksovými akčními adaptacemi. Preferuji snímky od Wese Andersona, Quentina Tarantina, Seria Leoneho či Miloše Formana.

Na festivalech bodující dokument Jiří Trnka: Nalezený nepřítel přibližuje divákům život a kreativní mysl jednoho z našich nejlepších animátorů. Umělec, který se nebál experimentovat, však zdaleka nebyl jedinou vlaštovkou. V našich lukách a hájích působí či působila řada originálních umělců. Ti často posouvali svůj žánr dále a předefinovávali hranice toho, čeho je možné dosáhnout i bez moderní počítačové techniky.

Václav Bedřich

Příbramský rodák se na seznam dostal především díky svým legendárním večerníčkům; Štaflík a Špagetka, Maxipes Fík a Bob a Bobekkrálíci z klobouku, ti všichni pocházejí z jeho dílny. Mnozí z nás mají naše dětství spojené právě s nimi. O jejich popularitě i po letech ok svého prvního výskytu na našich televizních obrazovkách svědčí i poslední mistrovství světa v hokeji pořádané v České republice. Tehdy se upustilo od snahy vytvořit nějakého nového maskota a tato úloha připadla právě Bobovi a Bobkovi.

Zdeněk Miler

Duchovní otec legendárního Krtečka nemůže ve výčtu chybět. Jeho tvorba sice neznamenala posun ve vývoji kinematografie, ale to vynahradil stvořením animovaného zvířátka tak populárního, že mohlo směle konkurovat svým zvířecím kolegům ze stáje Disney. Ani vytvoření Krtečka nezajistilo Milerovi naprostou svobodu a ten se tak musel řídit zadáními, které dostal od komunistických pohlavárů té doby. Například vůbec nejslavnější Krtečkovo dobrodružství, Jak krtek ke kalhotkám přišel, mělo dva úkoly – ukázat fungování textilního průmyslu a sílu kolektivní práce. Ovšem agitka byla tak skrytá, že rozhodně nehraje prim a při sledování trampot roztomilého zvířátka neruší. Krteček (od 60. let nemluvící, aby se nemusel v cizině dabovat a tím pádem se dal lépe šířit) se dostal dokonce do vesmíru. Americký astronaut Andrew Feustel chtěl vzdát čest své manželce s českými kořeny a tak chtěl na svou vesmírnou misi vybrat nějaký český symbol. Nerudova sbírka Písně kosmické neslavila příliš úspěch a tak při druhé misi mimo naší planetu dal Feustel přednost hrdinovi našich pohádek.

Jan Švankmajer

Umělec, který se nebál nových technik a který mnohdy sázel na dadaismus ve své mysli. S filmovou scénou se rozloučil loni, kdy do kin uvedl svůj poslední celovečerní počin Hmyz. Za svou vydatnou kariéru stvořil několik kousků, které zaujaly vizuálem i netradičností. Například Tma/Světlo/Tma z roku 1989 sleduje nelehký úkol dvou lidských částí složit celé tělo, Něco z Alenky abstraktně vzdává hold Carrolovu klenotu, Konec Stalinismu v Čechách s nadsázkou vzpomíná na těžké časy v područí komunismu a v neposlední řadě asi nejznámější Švankmajerovo dílo – Možnosti dialogu. Ve dvanácti minutách nám tvůrce servíruje svůj pohled na mezilidskou komunikaci, a to pomocí nejrůznějších animačně výtvarných metod. Absurdní, až dokonce surrealistické záběry vystihují nejen občasnou obtížnost běžné komunikace, ale rovněž režisérovu uměleckou duši. Svou stopu zanechal i v nesmrtelné komedii Adéla ještě nevečeřela režiséra Oldřicha Lipského. Byl to právě Švankmajer, kdo vdechl masožravé rostlině život.

Jiří Trnka

Význam a rozbor toho nejlepšího od Jiřího Trnky jsou popsány v samostatném článku.  Proč zde nemůže loutkový mistr chybět? Za svou dlouholetou kariéru vytvořil desítky krátkých či delších filmů, které mnohdy neobsahovaly ani jedno slovo či jediného živého herce. Jeho prostředky byly kromě zmíněných loutek důraz na skvělou hudbu, vizuální líbivost a především kreativita.

Karel Zeman

Animátor, režisér, loutkař a především geniální tvůrce dosáhl věhlasu i vně našich hranic. Výtvarník kombinující živé herce a nejrůznější metody a techniky směle konkuroval zajetým pořádkům, když si tvořil vlastní cestu. Na ní se nebál razit progresivní styl a stal se inspirací pro řadu tvůrců. Jeho Cesta do pravěku, Vynález zkázy či Baron Prášil patří mezi klenoty naší kinematografie a těší se neustále vysoké popularitě. O tom svědčí i fakt, že Asociace českých filmových klubů distribuovala do našich kin v rámci Projektu 100 první dva zmíněné snímky, navíc v novém zrestaurovaném kabátku. Kromě toho má rovněž Karel Zeman vlastní muzeum, což je minimálně na našem území pro filmaře poměrně rarita. V něm nalezneme nejen různé informace o Zemanově životu, ale rovněž se dozvíme mnohé i o netradičních technikách využívaných při jeho tvorbě.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Čtěte také