Jeden z nejvšestrannějších umělců naší kinematografické scény svou originalitou a netradičním zpracováním a loutkovými hrátkami zaujal nejednoho diváka. Nyní do kin vstupuje dokumentární snímek Jiří Trnka: Nalezený přítel, který dává nahlédnout za oponu nejen do jeho života, ale rovněž do jeho myšlení.
Naší i světové kinematografii ukázal nový směr, který ještě nikdo před ním pořádně neprobádal. Práce s loutkami byla do té doby totiž považována za něco podřadného a vhodného jen pro dětská představení. Jiří Trnka však s jejich pomocí stvořil taková díla, která dokázala se vztyčenou hlavou konkurovat běžným snímkům. Všem otevřel oči a rovněž ukázal novou cestu, která se neubírala po stopách animovaných amerických filmů, ale po své vlastní ose neprobádaným územím. Jaké jsou Trnkovy nejslavnější filmové počiny?
Pérák a SS (1946)
Ještě než se naplno ponořil do práce se svými milovanými loutkami, vyzkoušel Trnka animaci. V tomto protiválečném snímku se zaměřil na neznámého hrdinu skákajícího na pružinách, který zatápí německým okupantům. Stejně jako další díla, je i tento němý. To ale vůbec nevadí, jelikož se nám o společnost postarala výborná hudba Jana Rychlíka.
Špalíček (1947)
První celovečerní zářez ve výčtu samozřejmě nemůže chybět. Film vytvořený pracnou a časově náročnou technikou, kdy se dělalo „okénko po okénku“, byl inspirován tvorbou Mikoláše Alše, konkrétně jeho Špalíčkem národních písní a poříkadel. Zde již Trnka naplno využil svůj um a hlavním prostředkem k získání divácké přízně bylo použití loutek.
Staré pověsti české (1952)
Kdyby se premiéry dožil autor předlohy Alois Jirásek, určitě by zachrochtal blahem. Nejznámější momenty naší dávné historie převedené do filmové podoby naprosto jedinečným způsobem. Žádní živí herci, pouze jejich malé podobizny ovládané drobnými lanky.
Osudy dobrého vojáka Švejka (1954)
Haškova předloha, Ladova poetika a kouzelnost a mluvené slovo populárního Jana Wericha. Není těžké uhádnout, proč je tato podoba vyprávění o ukecaném a dobrosrdečném vojákovi během Rakouska – Uherska tak populární.
Ruka (1965)
Poslední Trnkův film je mnohými považovaný za jeho vůbec nejlepší. Příběh o nešťastném harlekýnkovi, kterému nenechavá velká ruka vše ničí, se ve své době nelíbil státním pohlavárům. V ruce viděli analogii k sobě a v harlekýnkovi Trnku, který tak dal najevo, co si o upnutém rudém režimu myslel. Tento umělecký manifest byl dlouho zakázaný a na veřejnost se dostal až po letech. Když se tak stalo, všechny si získal nejen svým obsahem, ale rovněž formou. O tom ostatně svědčí i to, že jej v roce 1984 označila Americká filmová akademie (ta, co rozdává plešaté Oscary) za pátý nejlepší animovaný snímek všech dob.
Jiří Trnka stvořil mnoho dalších klenotů, z nichž jejich části uvidíme ve zmíněném dokumentu Jiří Trnka: Nalezený nepřítel. Ten dorazí do kin 28. listopadu 2019.