Recenze: Adam jako přepálené coming-of-age svědectví v době genderové

Přečtěte si

Dark Universe je mrtvý, ať žije nový?

Pokud vám toto sousloví nic neříká, nedivte se. Jedná se o projekt studia Universal Pictures, jenž měl za cíl...

Krotitelé duchů: Odkaz: Trailer se nese ve stylu Stranger Things

Trailer "třetích" Krotitelů duchů konečně dorazil, přičemž jasně dává najevo, abychom na katastrofu z roku 2016 s klidným srdcem...

Wonder Woman 1984: Trailer představuje amazonskou krásku v duchu retra

Co dělala Wonder Woman posledních zhruba sedmdesát let, netušíme, nicméně v osmdesátých letech měla opět hodně práce. Trailer na...

Autor

Jakub Kos
Student fotografické a filmové tvorby, co pendluje mezi Jihlavou, Prahou a Brnem. Pravidelně píšu do tištěných magazínů Artikl a Uni, pracuju pro ČSFD jakožto administrátor tuzemské tvorby, dále se podílím na mnoha festivalech, výběrem Febiofest, Mezipatra, Ostrava Kamera Oko a další. Film je životní styl.

Minulý týden skončil jubilejní 20. ročník queer film festivalu Mezipatra, který nabídl desítky filmů z celého světa, spojených tématem LGBTQ+. Zatímco i v době největšího rozkvětu podobně tematizovaných filmů vznikalo snímků pomálu, v dnešní době je opravdu těžké přijít s něčím novým. Rhys Ernst tak natočil snímek Adam, a i když s ničím novým nepřišel, svým filmem ukázal, jak se dá pracovat s klasickými ohranými motivy, neustále kombinovanými už od dob prvních němých filmů.

Hlavní postavě ještě nebylo ani osmnáct, přesto se však vydává z maloměsta za svou sestrou do New Yorku, kam se přestěhovala. A zatímco tráví prázdniny ve velkoměstě, poznává tamní kulturu a seznamuje se s kamarády jejích kamarádů jejích kamarádů jejích kamarádů, zamiluje se do jedné z dívek. Aby se jí ale zalíbil, musí jí zalhat ohledně mnoha důležitých věcí, a jak doba plyne, už nemůže uvést věci na pravou míru. Dějí se mu tak věci, o kterých se mu nikdy nesnilo.

Invence & charaktery

Tenhle koncept jste viděli opravdu minimálně stokrát. Někdo někam jede, pak se do někoho zamiluje, pak se pohádají, třeba se chvíli nevidí, a nakonec to buď dopadne nebo ne – podle toho, na jak moc velký Hollywood se zrovna koukáte. Adam je ovšem v jedné věci vcelku invenční, a to jsou charaktery postav. Jelikož se nacházíme ve 21. století, době genderové, dnes už je v amerických filmech absence gaye nebo lesby vcelku zvláštní. Asi netřeba zmiňovat i další nešvary dnešní doby, jako momentálně aktuální žebříčky nejlepších filmů režírovaných ženami, protože dnes opravdu nikoho nezajímá, jestli to režírovala žena, muž, žirafa nebo želva. Máme ale nějak stále zapotřebí se tím, co nás to vlastně nezajímá, chlubit.

Hetero, homo, trans

Adam je tedy přesnou ukázkou toho, jak by asi dnešní americké filmy měly vypadat, pokud se chtějí Akademii zalíbit. Když vezmeme v potaz desítku představitelů v Adamovi, osm z nich bylo queer. Regulérně ano. Adam byl (snad překvapivě) zcela heterosexuální. A poté jedna postava, Adamův kamarád z maloměsta, byl v podstatě zobrazením absolutního hlupáka a neschopy, který zřejmě není schopen jít s tempem doby a dovolil si nepochopit trans tématiku. Obloukem se tedy vracíme k fádnímu námětu, kterým Adam disponuje, a ke způsobu, kterým ho inovuje. Heterosexuální Adam přijíždí za svou lesbickou sestrou, která bydlí na bytě s další lesbou a transsexuálem, který vypadá jako homosexuál, ale vypadá, že je heterosexuál. Adamova sestra Casey se momentálně zapletla s trans klukem stejného jména, ale ten (nebo ta) se zaplete s někým jiným, proto se Casey obrátí k trans holce Hazel. A mezitím vším proplouvá nevinný sedmnáctiletý Adam, vůbec nechápe, co se děje a zaplete se s bisexuálkou (nebojte, nechybí!) Gillian. Proto, aby se jí zalíbil, tvrdí, že je transsexuál, díky čemuž si pak třeba při sexu musí nasazovat umělý penis, aby se nedozvěděla, že jí lhal. Romantická komedie je v dnešní době nevděčný žánr. Teenage komedie je v dnešní době ještě víc nevděčný žánr, protože jí skoro nikdo neumí točit. Coming-of-age a coming-out filmy nejsou až na tak špatné úrovni, ale spíše než americká je kvalitnější evropská tvorba. Ta totiž ještě není tak poblázněná trendy současného Hollywoodu, jako minimálně jeden černoch, Asiat, gay, lesba a transsexuál v každém filmu. Neříkám, že to je špatně. Neříkám, že to je dobře. Říkám, že to tak je. A Adam je klasickou ukázkou toho, že pohár prostě může někdy přetéct.

Vypadá to aspoň pěkně

Adam je sice dobře zahraný film s příjemným vizuálem, který má vcelku tempo a spád, ale trpí právě tématem, na kterém staví. Kdyby se žánr z klasické komedie změnil na grotesku, možná by to působilo lépe, ale takhle se spíše jedná o takovou zvláštní kombinací vztahů, postav a charakterů, které by se mohly objevit třeba ve třech rozdílných filmech, ale rozhodně ne v jednom, pokud se nejedná o epickou rodinnou ságu mapující pět set let života, což Adam rozhodně není. Celou dobu sledujete příběh, který tušíte jak dopadne a i přesto, že se vás postavy snaží během filmu zmást, máte nakonec pravdu. Slzička ukápne a naskočí závěrečné titulky. Paradoxně i přesto je Adam tím, co je dneska in (nejen formátem, tématem, ale také líbivým zpracováním s pěknými herci a povrchním humorem), a nějaká ta Oscarová nominace by nebyla vůbec překvapivá. Třeba za scénář!

Adam
Trailer
USA, 2019, 95 min
Komedie
Režie: Rhys Ernst
Scénář: Ariel Schrag
Hrají: Nicholas Alexander, Bobbi Salvör Menuez, Margaret Qualley, Ashlie Atkinson a další

Jakub Kos
45 %

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Čtěte také